Lidé, kteří přijedou do Liberce vlakem, si nemohou nevšimnout mohutné budovy se dvěma podzemními a pěti nadzemními podlažími na nároží ulic Žitavské a 1. máje. V minulosti tu sídlil sklářský gigant Skloexport a kancelář tu měla herečka a podnikatelka Regina Rázlová. Dnes je však budova v žalostném stavu.

Zájem o ni na konci loňského roku projevil Hasičský záchranný sbor (HZS) Libereckého kraje, který by ji mohl později vyměnit za nově budované Integrované výjezdové centrum v Turnově. Tam má vzniknout nová stanice hasičů, nová výjezdová základna záchranářů a služebna krajského policejního ředitelství.

O ČEM V ČLÁNKU PÍŠEME

budova Skloexportu
Papírové náměstí
areál Textilany

Výstavbu výjezdového centra za 400 milionů korun bude financovat Liberecký kraj s dotací od ministerstva vnitra. Kraj tedy zajistí na své náklady stavbu až do fáze vydání pravomocného kolaudačního rozhodnutí a zápisu do katastru nemovitostí. „Po jejím dokončení dojde mezi krajem a hasičským sborem ke směně, kdy hasiči získají do svého majetku nově vybudované turnovské výjezdové centrum a Liberecký kraj získá budovu Skloexportu a další vytipované nemovitosti bez dalšího omezení,“ sdělil krajský ředitel HZS Libereckého kraje Jan Hadrbolec.

Bývalé sídlo Skloexportu.
VIDEO: Stále čeká na nového majitele. Nahlédněte s námi do útrob Skloexportu

„Konkrétně se jedná vedle bývalé budovy Skloexportu o současnou stanici turnovských hasičů a bývalou hygienickou stanici v České Lípě. Tyto objekty bychom měli převzít do svého majetku,“ upřesnil náměstek hejtmana pro resort ekonomiky, majetku, investic, veřejných zakázek a informatiky Zbyněk Miklík.

Krajští radní k tomuto projektu odsouhlasili znění memorand, jedno podepíše kraj s ministerstvem vnitra a druhé s hasiči, policisty, zdravotníky a městem Turnov. „Pomyslný míč je v tuto chvíli na naší straně a předpokládám, že k převodu budovy Skloexportu od státu na HZS dojde v průběhu roku 2024. Pevně věřím, že v tu dobu dojde současně i k zahájení výstavby integrovaného výjezdového centra,“ dodal ředitel hasičů.

V minulosti projevil zájem o budovu i liberecký patriot Roman Pešek. Plánoval sídlo Skloexportu přeměnit v komunitní bydlení, kde neměly chybět ani obchůdky, kavárna či lékařské ordinace. „Je mi líto, jak tato významná ikona města pod Ještědem dopadla. Vycházel jsem z původních dispozic a rád bych zde vybudoval menší byty, ideálně o velikosti 2+kk a garsonky,“ popsal svůj záměr Liberečan. Ani jeho plány však nevyšly.

Prokoukne i Papírové náměstí

Důstojné proměny se dočká i Papírové náměstí. Tato oblast mezi Soukenným náměstím a základní školou v Barvířské ulici patří mezi nejzanedbanější místa v centru stotisícového města. Cílem je kompletní zástavba území při udržení genia loci této oblasti, ale také vznik osmi veřejných prostranství. Jedním z nich by měl být nový park vytvořený revitalizací městských teras, které jsou nad Papírovým náměstím ze strany od Sokolovského náměstí.

Proměna podle studie čeká i samotné Papírové náměstí, které je dnes spíše parkovištěm. Nově by mělo sloužit pro kulturní a další akce. Architektonickou soutěž na přeměnu okolí Papírového náměstí vyhlásilo město v roce 2022 a vyhrálo ji studio re:architekti.

„Studie počítá i se vznikem nových parků, hřišť a dalších veřejných prostorů a také s výraznou proměnou a zpřístupněním městských teras, což bude park na hraně tohoto území pod Sokolovským náměstím. Boudou se zde připravovat i projekty na městské bydlení, kde bychom chtěli vytvořit profesní byty pro mladé začínající rodiny, absolventy vysoké školy a jiné důležité profese, které každé současné město potřebuje. Jsem rád, že jsme se posunuli dál v rozvoji této čtvrti, a věřím, že se z ní jednou stane skutečně malebný kout našeho krásného města,“ informoval náměstek primátora pro architekturu, veřejný prostor a dopravní stavby Jiří Janďourek.

Demolice domu v havarijním stavu na Papírovém náměstí v Liberci.
Ani slzy nepomohly. Večerníček na Papíráku se loučí, demolice je v plném proudu

První vlaštovkou přeměny se stala loni demolice jednoho z vybydlených domů, který odspodu až k oknu třetího poschodí zdobil namalovaný hoch v pruhovaném tričku. Z očí mu kanuly slzy a na hlavě mu trůnila papírová čepice.

V blízké budoucnosti bude ale tento pohled minulostí. Různé odpadky, pozůstatky po minulých obyvatelích a suť naplnily několik kontejnerů. Zatímco někteří to vítali, jiní to vnímali s určitou dávkou nostalgie. „Pro mě odchází ta krásnější část Liberce. Bez těch starých domů, které měly duši, už Liberec nebude Libercem,“ svěřil se jeden z místních.

Nová čtvrť na místě Textilany

Živá čtvrť by pak měla vyrůst na devítihektarovém areálu bývalé Textilany, ze které v současné době zůstal jediný dům. Z takzvaného Modrého bodu nebo-li Blaupunktu se stala ruina, jež poskytuje zázemí především lidem bez domova. Bezútěšnost vnitřku bývalé tkalcovny oživují graffiti na zdech.

Z budovy bývalé liberecké továrny se stala ruina, která láká milovníky urbexy a lidi bez domova.
Textilana oblékala moderního člověka. Zanedbaný kout se promění v živou čtvrť

V roce 2018 získala pozemek do vlastnictví investiční společnost Middle Europe Investments (MEI). „Potřeba komerčního prostoru a zejména cenově dostupného bydlení se stále zvyšuje. Proto jsme se rozhodli tyto pozemky získat. Stavět se bude po etapách a celková zástavba zabere 10 až 15 let,“ uvedl předseda správní rady MEI Peter Winkelman.

Předchozí majitel chtěl na místě dnešního rumiště vybudovat obchodní a zábavní centrum za 1,2 miliardy korun, z toho nakonec sešlo.

Územní studii vytvořili architekti z ateliéru DMNK a byla schválena loni na jaře. Území dělí na dvě lokality: tu, která přiléhá blíže k městu, a lokalitu mezi sídlišti Králův Háj a Broumovská, kde vyroste přibližně 200 bytů, většinou velikostí 2+kk a 3+kk. Chybět tu nebude ani občanská vybavenost.

Vítězný návrh re:architekti - městské terasy.
Architekti navrhli, jak má vypadat Papírák. Stavět podle plánů mají všichni

„Od září 2022 probíhaly projekční práce na první etapě projektu. Jedná se o tu část, které přiléhá k bývalému textilanskému rybníku. Je to jedna z nejdůležitějších částí toho rezidenčního území. Rybník součástí studie není, protože je v majetku státu. Ale určitě přijde na řadu diskuze o jeho revitalizaci,“ řekl Deníku architekt Petr Šikola.

Součástí architektonické studie je zachování zeleně, která bude pronikat do rezidenční zástavby, a podpora místních vodních prvků. V lokalitě směrem k centru se počítá s výstavbou prostor pro komerční využití a malých bytů. „Přál bych si zachovat Blaupunkt. Nicméně realizace je tak daleko, že bude rozhodovat stav budovy,“ dodal Šikola.

Budova Skloexportu

Společnost Skloexport zkrachovala v druhé polovině 90. let. Majitelem budovy se v roce 2001 stal stát. Poslední nájemci, kteří sídlili v přízemí, budovu opustili v roce 2009. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkovýchpřevzal dlouhodobě nevyužívanou budovu od Generálního finančního ředitelství v květnu roku 2020 a pokoušel se bývalé sídlo Skloexportu prodat prostřednictvím tří elektronických aukcí. Neúspěšně.