Textilana obléká moderního člověka. Slogan, který stejně jako typický modrý trojúhelník se stylizovanou hlavou ovce provázel historii Liberce od roku 1947 až do roku 2003. Tehdy liberecká Textilana definitivně ukončila svou činnost. O dva roky později byl v dražbě prodán poslední závod textilního gigantu v Novém Městě po Smrkem.

Textilní impérium udělal z Liberce v druhé polovině 19. století Johann Liebieg. Jeho továrna byla největší na severu Čech. Před válkou zaměstnávala firma na šest tisíc lidí, z toho polovinu právě v Liberci.

Novou kapitolu začala textilka psát po roce 1947, kdy Liebiegův koncern dostal nové vedení i jméno. Složení slov textil a lana (z latinského vlna) naznačoval, že zdejší továrna zpracovávala především vlněnou přízi. Ostatně až do roku 1949, kdy se osamostatnila, patřila Textilana do koncernu Českých vlnařských závodů.

Zlatou éru ve svém poválečném vývoji zaznamenala Textilana v 60. a 70. letech, kdy došlo k výrazné modernizaci všech závodů. V roce 1971 zaměstnávala podle informací uvedených v publikaci Textilana v obrazech a datech autorky Vlasty Bergmanové 6500 lidí, kteří ročně vyráběli asi 18 milionů metrů tkanin. To už šlo převážně o výrobky z česaných přízí s vysokým podílem umělých vláken.

„Prioritou byla výroba pánských a dámských tkanin, v kolekcích se nabízelo i tištěné zboží, pleteniny a dekoračky,“ uvádí se ve zmíněné publikaci.

Od výrobků z čistě vlněných přízí se ustoupilo v 60. letech, protože dovoz vlny byl závislý na devizových trzích. Jako první ale Textilana začala s výrobou polyesteru a umělého hedvábí. I to byl jeden z důvodů, proč podnik začal po roce 89 těžce zápasit s konkurencí.

Ekonomické problémy vedly později k útlumu výroby a konkurzu. „Za socialismu se dosahovalo zisků díky tomu, že stát dotoval vývoz. Tento zdroj však v roce 1990 skončil,“ zmínil v knize bývalý ekonomický náměstek Stanislav Nosek.

Před rokem 1989 pracovalo v závodě přibližně 1000 lidí, v roce 1998 byly stavy pracovníků sníženy na 470. To už se ale na výrobě podepsaly problémy s konkurenceschopností na západních trzích. V roce 2003 skončila definitivně výroba. Výrobní haly se začaly demolovat. Jako poslední šel k zemi i symbol továrny – komín s logem Textilana. Zbyl jen jediný dům, takzvaný Modrý bod, ze kterého je dnes ruina.

Nový majitel pozemků, investor z Holandska, tu chtěl vybudovat moderní obchodní a zábavní centrum s hotelem. Z toho ale nakonec sešlo, stejně jako z úvah, že areál koupí město. Loni získala pozemky investiční společnost Middle Europe Investments, která v devítihektarovém areálu plánuje výstavbu více než 1000 bytů a kancelářských prostor.

„V současné době bylo zpracováno a předáno zadání územní studie. Na základě tohoto zadání nechává vlastník zpracovat návrh územní studie, předpoklad předložení návrhu k projednání je do konce tohoto roku,“ uvedla mluvčí libereckého magistrátu Jana Kodymová.