Doba, kdy spolu kohouti zápolí o slepičku, přitom právě končí. „Sčítají se jen tokající samci, neboť sečíst plaché a téměř neviditelné samičky, je prakticky nemožné," upozornil Pavel Zábranský ze Správy KRNAP.

Při sčítání krkonošských tetřívků v roce 2001 zjistili ochranáři Krkonoš 135 tokajících samců, v roce 2005 jich bylo 128 a v roce 2011 již jen 116, tedy o 14 procent méně.

„Důvodů je několik. Prvním je úbytek vhodných stanovišť, kdy postupné zarůstání imisních holin snižuje plochu vhodných biotopů. Tetřívkům v Krkonoších přesto stále zbývá dostatek prostoru především v ledovcových karech a nad horní hranicí lesa, částečně i na výše položených lučních enklávách," upozornil zoolog Jiří Flousek.

Druhým důvodem úbytku tetřívků je nárůst jejich přirozených nepřátel. „Do stále vyšších nadmořských výšek stoupají divoká prasata a rostou i jejich počty. Vzrůstá i počet lišek.

„Lišky a prasata žerou na zemi hnízdícím tetřívkům vajíčka i kuřata. Třetím důvodem je nadměrné rušení člověkem. Přispívají k němu zejména zimní nelegální aktivity. Pohyb mimo vyhrazené turistické trasy, nebo skialpinismus a horolezení v ledovcových karech. Tam tetřívci tráví spoustu času především v zimě, protože tu nad sněhovou pokrývku často vyčnívají jehnědy a pupeny vrb a jeřábů, důležitá složka jejich potravy," upřesnil Flousek.

Přesto jsou Krkonoše a Krušné hory zřejmě posledními oblastmi, kde má tetřívek šanci na zachování dlouhodobě udržitelných populací.

V souvislosti s ukončením toku tetřívků jsou nyní pro veřejnost znovu otevřeny úseky turistických cest na polské straně Krkonoš. Jarní uzavírku cest kvůli vytvoření klidových území pro ohrožené živočichy, mimo jiné tetřívky, vyhlašuje Správa KPN již několik let.

„Jsme si vědomi jedinečnosti této živočišné populace. Proto již řadu let podnikáme kroky k vytvoření vhodného prostředí pro její přežití," říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka.

„V rámci projektu Stabilizace významných lesních ekosystémů KRNAP, který je podpořen z fondů EU, se snažíme vytvořit vhodné životní prostředí pro udržení populace tetřívka. Rozvolňujeme přehoustlé mladé porosty, aby v nich mohl hnízdit i tokat, vysazujeme pionýrské dřeviny, jako například břízu a jeřáb, a obnovujeme původní vodní režim na v minulosti meliorovaných lokalitách," upřesnil ředitel Hřebačka.