Právě tato společnost je vlastníkem objektu č.p. 198 v Hamrštejnu – Machníně. Z něj také pocházejí tzv. nepřizpůsobiví obyvatelé, kteří ve valné většině napadají cestující na autobusové lince 16. Zjednat v této věci nápravu se zatím nedaří. Příliš se neosvědčilo ani posílení revizorů a policejní hlídky mohou situaci pouze monitorovat či kvalifikovat obtěžování maximálně jako přestupek jednotlivce.

Někteří lidé z řad pravidelně postižených, se proto upínali k poslednímu možnému řešení. A to, obrátit se pro pomoc na liberecký magistrát či odpovědné úřady, které by současný stav řešily, a to domluvou, či dokonce případným postihem majitele objektu, ve kterém útočníci přebývají.

Tato představa je však scestná. Pokud je totiž objekt v rukou soukromého majitele, liberecký magistrát nemá zákonné nástroje, jak do případu zasahovat.
„Učinit by se tak dalo jedině skrze stavební úřad, pokud by budova byla ve špatném technickém stavu. Ze sociálního hlediska ale neexistuje nic, co by majiteli nařizovalo přebírat odpovědnost za chování svých nájemců na veřejnosti, a nedokážu si ani představit, že by takovýto mechanismus někde existoval, “ objasňuje Pavel Žalud, vedoucí přestupkového oddělení liberecké radnice.

Právě tato společnost je vlastníkem objektu č.p. 198 v Hamrštejnu – Machníně. Z něj také pocházejí tzv. nepřizpůsobiví obyvatelé, kteří ve valné většině napadají cestující na autobusové lince 16. Zjednat v této věci nápravu se zatím nedaří. Příliš se neosvědčilo ani posílení revizorů a policejní hlídky mohou situaci pouze monitorovat či kvalifikovat obtěžování maximálně jako přestupek jednotlivce.

Někteří lidé z řad pravidelně postižených, se proto upínali k poslednímu možnému řešení. A to, obrátit se pro pomoc na liberecký magistrát či odpovědné úřady, které by současný stav řešily, a to domluvou, či dokonce případným postihem majitele objektu, ve kterém útočníci přebývají.
Tato představa je však scestná. Pokud je totiž objekt v rukou soukromého majitele, liberecký magistrát nemá zákonné nástroje, jak do případu zasahovat.

„Učinit by se tak dalo jedině skrze stavební úřad, pokud by budova byla ve špatném technickém stavu. Ze sociálního hlediska ale neexistuje nic, co by majiteli nařizovalo přebírat odpovědnost za chování svých nájemců na veřejnosti, a nedokážu si ani představit, že by takovýto mechanismus někde existoval, “ objasňuje Pavel Žalud, vedoucí přestupkového oddělení liberecké radnice.

Více čtěte zde:

Jsme bezzubí, nikoliv rasisté

Teror na autobusové lince 16 pokračuje

Strach na lince 16. Lidé z ubytovny terorizují autobus

REPORTÁŽ: Ubytovna v Machníně: jen vybydlená ruina