„Myšlenka odpracovat si svůj trest při obecně prospěšných pracích přišla původně jen pro prvotrestané. Dnes však jsme v situaci, kdy se velmi často setkáváme s klienty, kteří zdaleka nemají čistý trestní rejstřík. Je jich skutečně mnoho,“ uvedla Eva Mašková. Tresty podle ní dostávají i lidé, které pracovníci střediska jen těžko dohledají, například drogově závislí nebo bezdomovci.

Jak dále vysvětlila, původní záměr tohoto druhu trestu spočíval v poskytnutí šance lidem, kteří ještě trestáni ve svém životě nikdy nebyli. Pokud si totiž trestanec svůj trest odpracuje, nezůstává ani v trestním rejstříku. „O těch lidech se to potom nikdo ani nedozví, ani když ty práce vykonávají. Nepobíhají totiž nikde například ve zvláštních oranžových vestách,“ vysvětlila Eva Mašková.

Podle ní navíc právě zajišťování vykonávání prospěšných prací liberecké středisko velmi zatěžuje. Musí se totiž na něm podílet kvůli náročné administrativě a velkému objemu všichni pracovníci. „Nejde, aby se této činnosti věnoval pouze jeden z našich zaměstnanců, to by nemohl stíhat. Zajišťování výkonu trestů formou obecně prospěšných prací převládá nad ostatní činností střediska, která by však měla být tou hlavní,“ zdůraznila Eva Mašková.

Jak dále vysvětlila, jde o probační dohledy a kromě toho pak mediační část práce. „To znamená zprostředkovávat kontakty mezi obviněnými a poškozenými,“ vysvětlila Eva Mašková.

Oproti ostatním částem republiky je Liberecko úspěšnější ve skutečně odpracovaných hodinách. Zatímco celorepublikový průměr sahá na pětapadesát procent, na Liberecku jsou na tom o pět procent lépe.

Udělený pracovní trest může být odsouzenému v některých případech prominut, a to především ze zdravotních důvodů. „Takové vyjádření však musí vystavit lékař, který určí, jaké práce může odsouzený vzhledem ke svému zdravotnímu stavu vykonávat. Pokud se pak pro něj žádná vhodná nenajde, soud mu může trest zcela prominout,“ dodala Eva Mašková.

Obecně prospěšné práce v Liberci běží například v liberecké zoo. „Odsouzenci, kteří si u nás odpykávají alternativní tresty, přitom vykonávají pomocné práce, jakými jsou pro muže hrabání list, kopačské práce, odklízení sněhu nebo mytí komunikací. Ženám pak nabízíme pomocné zahradnické práce,“ uvedl mluvčí liberecké zoo Ivan Langr. Dle jeho slov je spokojenost s těmito pracovníky různá, je třeba ji posuzovat případ od případu. Největší problémy bývají s docházkou.

Prospěšné práce plní jen polovina odsouzených

Praha/ Ročně je v České republice k obecně prospěšným pracím odsouzeno kolem třinácti tisíc lidí. V loňském roce bylo tímto způsobem potrestáno jedenáct procent všech trestných činů. Svůj trest však vykonává pouhá polovina takto odsouzených. „V současné době plní obecně prospěšné práce padesát až šedesát procent klientů. To číslo není příliš vysoké. Je to tak proto, že soudy často obecně prospěšné práce uloží i nevhodným osobám – řada z nich je trestána už poněkolikáté a o tento druh trestu ve většině případů nemají zájem.

Soudci také občas uloží obecně prospěšné práce handicapovaným osobám, které je vykonávat nemohou,“ říká Eva Hošková z Probační a mediační služby, která na výkon obecně prospěšných prací dohlíží. Dodává, že v současnosti se připravuje analýza pro ministerstvo spravedlnosti, která má být východiskem pro zlepšení celé situace. Soud může v současné době uložit dospělému trest od padesáti do čtyř set hodin veřejně prospěšných prací.

Mladiství mohou dostat maximálně dvě stě hodin. Tento alternativní trest bývá ukládán za lehčí trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let. Výhodou obecně prospěšných prací je, že člověku neberou jeho svobodu, a může tak i při výkonu trestu být ve styku s rodinou a přáteli. Nevypadne tak ze svého sociálního zázemí. Navíc po odpracování určených hodin se trest vymaže z trestního rejstříku, člověk má tedy větší šanci uplatnit se na trhu práce.