Byli přesvědčení, že v supermarketech při testu narazí a Jakub odejde s nepořízenou. Proto do vybraných obchodů zahrnuli i jeden menší. První zastávkou při testu byla pobočka prodejny Lidl v liberecké čtvrti Pavlovice. S domněnkou, že je zde nečeká žádná další práce, protože pokladní dítěti alkohol neprodá, čekali redaktoři venku.
Jaké však bylo jejich překvapení, když se Jakub během pěti minut vrátil s jedenapůllitrovou krabicí červeného vína. „Paní pokladní se nad mým nákupem ani nepozastavila. Myslím, že si krabici ani neprohlédla. Projela víno přes pokladnu, řekla, že mám platit devětatřicet korun a to bylo vše,“ popsal jednoduchý průběh jedenáctiletý Jakub Stránský.
Redaktoři Deníku se proto vydali do obchodu zeptat se, jestli je to podle zaměstanců v pořádku, že dítě bez jakékoliv překážky koupí v jejich prodejně alkohol.
Pokladní si spletla víno s džusem
„Spletla jsem si víno s džusem. Každé ráno sem chodí kluci, kteří si do školy kupují pití,“ uvedla na svou obranu pokladní, která víno prodala.
Ani vedoucího prodejny prodaný alkohol nijak nezarazil. „Jedná se o lidskou chybu. Pokud chcete, můžete otestovat i další liberecké filiálky,“ navrhl nám vedoucí s doporučením, že bychom si však pro test měli zvolit jiný druh alkoholu, aby bylo zřetelnější, že se o alkohol jedná.
To však redaktoři zamítli s myšlenkou, že každý alkohol by měl být pro děti zapovězený a do další prodejny řetězce Lidl nezamířili. Pojali totiž podezření, že by vedoucí mezitím mohl ostatní pobočky informovat a náš test by se v takovém případě minul účinkem pravdivě zmapovat situaci.
V malém obchodě překvapili
Redaktoři se proto vydali na druhou zastávku na své trase, a tou byl obchod s potravinami, který provozují vietnamští obchodníci na Sokolovském náměstí v Liberci.
Zde redaktoři předpokládali, že test bude mít obdobný průběh jako v Lidlu, ale spletli se – Jakub vyšel z obchodu s prázdnou. „Vietnamský prodavač mi vysvětlil, že jsem moc malý a že mi žádný alkohol prodat nesmí,“ překvapil redaktory Jakub.
Po prvotním neúspěchu se však nevzdal a obchodníka zkusil obalamutit historkou, že jeho maminka má právě toho dne narozeniny a že jí chtěl udělat radost. „I kdyby tvoje maminka slavila cokoliv, já ti opravdu alkohol prodat nemůžu. Budeš si muset na takové dárky ještě chvíli počkat,“ uzavřel debatu vietnamský obchodník.
Překvapení readaktoři vyrazili dále. Tentokrát si pro svůj test vybrali obchod uprostřed největšího libereckého sídliště, rochlický Plus. Po předchozích pokusech si mysleli, že jsou připraveni na všechno. Omyl. Čekal tu na ně sám vedoucí prodejny, který prodal jedenáctiletému Jakubovi krabicové víno, stejně tak jako v Lidlu. „Žádný problém,“ hlásil Jakub, když z Plusu vyběhl s litrovou krabicí červeného víny.
Redaktoři si proto opět zašli do prodejny popovídat s vedoucím. „Já jsem vedoucí, co potřebujete?“ zeptal se mladý muž, který seděl za jedinou běžící pokladnou. Redaktoři mu tedy objasnili, že právě prodal jedenáctiletému dítěti krabicové víno.
Já to nebyl, tvrdil vedoucí
„No já určitě ne,“ a podle mimiky bylo zřejmé, že by rád debatu ukončil. Redaktoři se však nedali a trvali na zjištění, kdo víno prodal s poznámkou, že vedoucí je jediný, kdo v tu chvíli obsluhoval pokladny.
Odpověděl, že zrovna střídal kolegyni a na poznámku redaktorů, že se přece dá zjitit pokladní podle čísla na účtence, uvedl, že to není tak jednoduché… „Kdo? Já? Já bych dítě hnala, kdyby zkusilo koupit víno,“ rozhořčila se pokladní, kterou vedoucí střídal a kterou redaktorům zavolal.
Redaktoři se nevzdali a přivedli Jakuba zpět. „No jo, já jsem to byl. Teď už to vidím, poznávám obličej,“ vysvětlil vedoucí rochlického Plusu, když viděl, že redaktoři mu jen tak pokoj nedají. „Co vám na to mám říct? Spletl jsem se,“ řekl vedoucí prodejny s výrazem znatelně méně sebevědomým, než na počátku rozhovoru.
Na dotaz, zda si spletl dítě s dospělým nebo víno s džusem, přijal pro něj přijatelnější řešení. Prý víno s džusem.
Dítěti hrozí těžká otrava alkoholem
A jaká může mít taková prodavačova mýlka důsledky pro dítě? „Pokud by jedenáctiletý chlapec vypil jednu ze zakoupených litrových krabic červeného vína, nastala by u něj těžká otrava alkoholem a s největší pravděpodobností by skončil u nás v nemocnici,“ zdůraznil následky primář dětského oddělení liberecké nemocnice Martin Zítek.
Jak dodal, alarmující je, že takových případů poslední dobou přibývá, nejčastěji pak v období oslav příchodu Nového roku nebo pálení čarodějnic. „Kromě toho, nejenom že přibývá dětí, které požívají alkohol, ale zároveň klesá i věk, v jakém k nám děti s těžkou otravou vozí. Objevují se u nás již i dvanáctileté nebo třináctileté děti,“ upozornil Martin Zítek.
Děti se mohou s alkoholem potkat i jinak, než že si jej sami koupí. Ovšem stát má snahu jim toto setkání co možná nejvíce ztížit. I proto existuje zákon o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami.
„Zákon zakazuje prodejci v jakémkoliv případě prodat nebo podat alkohol osobě mladší osmnácti let. Důvod, že si prodejce spletl víno s juicem je pouze výmluva,“ uvedl Marek Ženkl, tiskový mluvčí České obchodní inspekce, která kontorluje dodržování předpisů týkajících se prodeje a podávání alkoholu.
S cigaretami Jakub nepochodil
Jakub kromě alkoholu zkoušel koupit i cigarety. Zde však ve všech třech případech narazil. Zkoušel všímavost v trafice na Chrastavské ulici, na Sokolovském a Šaldově náměstí. Ve všech případech mu prodávající odmítli cigarety prodat.
I zde se Jakub pokoušel obelstít prodávající dojemnou povídačkou o maminčiných narozeninách, nepovedlo se mu však obměkčit ani jednoho prodejce.
Alkohol a cigarety škodí dětem víc než dospělým
Praha/ Děti začínají kouřit a pít v čím dál útlejším věku. Většina českých studentů přiznává, že kouřit začali v jedenácti letech a první zkušenost s alkoholem získali ve třinácti. Přitom dětem a mladistvým škodí alkohol i cigarety neporovnatelně více než dospělým. Děti mají podstatně méně odolný organismus, proto u nich mnohem rychleji vzniká závislost. Vyšší je také riziko úrazu. „Děti často nevědí, jak na ně drogy zapůsobí, proto je testování stylem pokus – omyl příčinou častých úrazů,“ vysvětluje Karel Nešpor, primář oddělení závislostí Psychiatrické léčebny Bohnice.
Dostanou-li se nikotin a alkohol do těla dítěte, jehož mozek se stále vyvíjí, mohou rovněž snižovat schopnost učení – jak při nabývání vědomostí, tak schopností. Pití a kouření dětí je navíc ekonomickou katastrofou pro celou společnost. „Pokud začne člověk kouřit ve třiceti, rakovinu dostane dejme tomu v padesáti nebo šedesáti. Když ale začne už v jedenácti, onemocnět může v produktivním věku, což je strašné i po ekonomické stránce,“ vysvětluje Karel Nešpor.
Řešením by podle něj bylo přehodnotit styl výchovy dětí. Konkrétně jasně stanovit zákazy, ale zároveň by rodiče měli být i dostatečně vřelí, ochotní s dítětem mluvit a schopní s ním řešit problémy. Problémem je i přístup prodejců. Jak vyplynulo z testu Deníku, může si nezletilý koupit alkohol v každém třetím obchodě, cigarety sežene pak v každé druhé prodejně. Testováno bylo přes 170 prodejen v celé ČR.