Okolí přehrady bude Zeleným srdcem města

Liberec - Zelené srdce Liberce. Takový název nese projekt města, který má zvelebit okolí harcovské přehrady a lesoparku na Králově Háji. Součástí projektu jsou nové pěší stezky, lávky vinoucí se nad vodní hladinou přehrady, nová mola či takzvané sluneční louky.

„Nechali jsme si zpracovat dokumentaci k územnímu rozhodnutí, kam jsme nechali vyprojektovat maximum úprav. Z těch nyní vybíráme části, na jejichž realizaci je možné čerpat dotace,“ přiblížil náměstek primátora pro rozvoj a územní plánování Ivo Palouš s tím, že realizace celého projektu nemá konkrétní časový plán a může mít mnoho etap.

„Aktuálně máme přiznanou dotaci z fondu rozvoje venkova, díky které budeme moci zatím vybudovat pěší stezky v lesoparku na Králově Háji,“ uvedl dále Ivo Palouš. Tyto stezky by měly při různé náročnosti křižovat lesík pod Královým Hájem a dát tak prostor k vycházkám například rodinám s malými dětmi.
Projekt Zelené srdce Liberce zpracovalo Studio Artikl. To do projektu zakomponovalo také nové centrum areálu na Králově Háji.

„Návrší u školy nazýváme Slunečním platem. To by mělo být nezalesněné a měla by zde být hlavní část herních prvků či laviček,“ řekl Deníku již před časem známý architekt Filip Horatschke.

Sluneční louky by měly pokračovat směrem k centru a vygradovat rozhlednou s výhledem na město. S druhou rozhlednou se pak počítá v nejvyšším bodě, tedy u školy.

Univerzitní koleje obsadí na měsíc sportovci

Liberec - V termínu od 30. ledna do 5. března příštího roku zmizí z kolejí liberecké univerzity studenti. Své pokoje uvolní sportovcům, kteří přijedou do Liberce v rámci Mistrovství světa v klasickém lyžování Liberec 2009.

Podle ředitele kolejí a menz Technické univerzity v Liberci Zdeňka Kračmara chce organizační výbor mistrovství udělat z kolejí dočasně tříhvězdičkový hotel, jehož služby zajistí na své náklady. Sportovci budou na kolejích bydlet za provozní náklady a budou využívat veškerých služeb poskytovaných jinak studentům.

Právě kvůli záměru ubytovat sportovce při mistrovství světa na kolejích mohlo dojít k rozsáhlé rekonstrukci kolejních budov. Potřebných 350 milionů korun hradilo ministerstvo školství. „Koleje liberecké univerzity prošly rozsáhlými úpravami ve dvou etapách,“ připomněla mluvčí Technické univerzity v Liberci Jaroslava Kočárková s tím, že rekonstrukční práce skončily bez komplikací už na konci října.

Podle projektantů měla být celková revitalizace kolejí téměř třikrát dražší než finálních 350 milionů korun, na tak výrazné opravy ale nebyly prostředky. „Ve výsledku šlo tedy o rekonstrukci z hlediska minimálního komfortu,“ uvedl již dříve rektor liberecké univerzity Vojtěch Konopa.

Největší potíže měly obě obce se zátopami od Harcovského potoka

STARÝ HARCOV

Z HISTORIE - Starý Harcov, obec na západě od Liberce v údolí Harcovského potoka, vznikl pravděpodobně již v 15. století. Poprvé byla tato obec uváděna ve frýdlantské městské knize v roce 1522 jako Hartmannsdorf. Podle nejstaršího libereckého urbáře z roku 1560 měla tehdy obec asi 14 domků, z nichž deset stálo na pravém břehu potoka, na levém břehu čtyři. Roku 1586 zde Kryštof z Redernů založil panský teletník a ovčín. Pozemky, na nichž stály, byly od roku 1682 věnovány na výstavbu Nového Harcova. Strmé svahy, z nichž se humus splavoval do údolí, časté záplavy níže položených ploch a žulový podklad vystupující místy až na povrch neposkytovaly příliš dobré podmínky pro rozvoj obilnářství v Harcově. Pěstování ovcí a jiného dobytka i práce v lesích přinášely obživu prvním obyvatelům.

Průzračně čistý Harcovský potok, protékající obcí, poskytoval dobré možnosti k rybaření a zásoboval osadníky pitnou vodou. V 19. století ho využily ke svému provozu továrny postavené v dolní části Harcova. Na tomto potoku byla postavena také továrna firmy Liebig (později Textilana 01). Tato a další továrny, spolu s tradiční domácí výrobou punčoch, přispěly k dalšímu rozvoji Starého Harcova, který měl v roce 1834 140 domů a 1259 obyvatel.

Nejprve byly domy situovány podél hlavní údolní komunikace, procházející obcí na Lukášov a Jablonec (dnešní třída Svobody), vybudované v letech 1872 – 74. Na jejím horním konci, u odbočky do Jizerských hor, se vytvořil střed obce, zdůrazněný stavbou kostela (1860), školy (1886) a hostince se sálem. V roce 1931 k nim přibyla budova tělocvičny. Také druhá, po úbočí kopce vedená tepna (dnešní Jizerská třída) dostala téměř souvislé zastavění.

Díky dobrým klimatickým podmínkám koncem 19. století zde vyrostlo několik léčebných ústavů. Po třicátých letech 20. století tu byly postupně zastavovány i poměrně svažité terény, hlavně přepychovými vilami libereckých továrníků. V roce 1788 dostal harcovský rychtář povolení zřídit hospodu při tzv. Staré cestě, vedoucí z Liberce přes Rýnovice a Kunratice do Jablonce nad Nisou. Okolí ní záhy vyrostlo několik domků, které byly nazvány Aloisina výšina, na počest hraběnky Aloisie Clamové. Do roku 1834 zde vyrostlo 8 a do konce první republiky asi 50 domků.

Rostoucí obec musela také zajistit pro své obyvatele základní vybavení, hlavně inženýrské sítě. V roce 1926 dostal Starý Harcov povrchovou kanalizaci a v roce 1934 byl napojen na liberecký vodovod. Oba Harcovy trpěly častými povodněmi způsobenými Harcovským potokem, zachycujícím vodu z části Jizerských hor. Nebezpečí rozvodnění se poněkud snížilo po roce 1926, kdy byla provedena částečná regulace Harcovského potoka.

Od roku 1850 měly obce Starý a Nový Harcov společný obecní úřad. Roku 1910 žilo v obou obcích ve 348 domech 3413 obyvatel. Do roku 1930 stoupl počet domů na 466 a počet obyvatel na 4035. Do roku 1939, kdy byly oba Harcovy připojeny k Liberci, se zvýšil počet domů na 521 a počet obyvatel klesl na 3759.

NOVÝ HARCOV

Poprvé se Nový Harcov uvádí v roce 1682, kdy byla přenechána část pozemků původní obce Harcova na výstavbu 23 domů, umístěných v údolí Harcovského potoka, východně od původní obce, při staré cestě z Liberce přes Lukášov do Jablonce nad Nisou. K nim záhy přibyly další domy postavené vrchností, takže vzniklá obec, nazvaná Nový Harcov, měla celkem 54 domů s 350 obyvateli.

Její první obyvatelé pěstovali dobytek, pracovali v lese, na pile, ve mlýnech a zabývali se i chovem ryb v tzv. Mlýnském rybníku, ve kterém se dařilo chovu kaprů. Brzy se zde zavedla domácí výroba punčoch, která se stala až do poloviny 19. století hlavním zdrojem obživy. Řídké zastavění obce se soustřeďovalo v okolí dnešní Kadlické ulice a podél dnešní třídy Svobody.

Podle soupisu josefinského katastru z roku 1785 měl Nový Harcov 70 domů, tedy pouze o 26 méně než Starý Harcov. Do poloviny 19. století se jejich počet zvýšil o jednu třetinu, ale Starý Harcov, který leží blíže k Liberci, rostl v dalším období již rychleji. V roce 1808 zažili obyvatelé Nového Harcova vzrušující podívanou, když u zdejší myslivny přistál papírový balon, který byl vypuštěn u libereckého zámku. Prvními cestovateli byla tři domácí zvířata. Starý a Nový Harcov měly od roku 1850 společnou obecní správu, a společnou školu a kostel.

Zavedení průmyslu ve Starém Harcově a v Lukášově mělo příznivý vliv i na další vývoj Nového Harcova. Také zde se projevovaly snahy po založení průmyslu, ale nebyly příliš úspěšné. Pracovala zde menší továrna na výrobu rybích a zeleninových konzerv, na místě starého mlýna na dolním konci Nového Harcova vznikla brusírna skla. V roce 1929 byla přestavěna na rašelinové lázně. Rašelina se těžila na místě a pomáhala léčit revmatické a nervové choroby.

Roku 1869 žilo v Novém Harcově 758 obyvatel v 84 domech. od té doby počet domů stoupal, hlavně v období první republiky, počet obyvatel však neustále klesal. V roce 1930 bydlelo v 93 domech 571 obyvatel. Více než polovina obyvatel byli dělníci, kteří zde měli své spolky. Proto se v Novém Harcově roku 1879 v domku čp. 93 konala tajná konference celorakouské sociální demokracie. V roce 1939 byl Nový Harcov připojen k Liberci jako 16. čtvrť.

Dominantou Harcova, ale i okolních čtvrtí, je rozhledna postavená na kopci Kovářův kámen. Ta je dnes součástí nefungující restaurace Liberecká výšina, kterou nechal postavit Jindřich Liebig v podobě středověkého hradu v letech 1900 - 1901.

zdroj: publikace Liberec minulosti a současnosti

Oba Harcovy jsou poklidnými čtvrtěmi, přesto vykazují časté výtržnosti i krádeže aut

Jak Starý, tak i Nový Harcov patří podle mluvčí liberecké policie Vlasty Suchánkové ke klidnějším čtvrtím, které nejsou z hlediska kriminality výrazně zatížené. „Mezi významnější problémy, které se tu opakují, patří poměrně časté výtržnosti, rvačky a fyzická napadení. V dané lokalitě je to způsobeno hlavně tím, že se zde nacházejí vysokoškolské koleje a také spousta restaurací,“ konstatovala Vlasta Suchánková. Ojedinělé nejsou ani krádeže automobilů, ke kterým dochází na území Harcovů nejčastěji v ulici 17 .listopadu.