Rarita: Ruprechtičtí fotbalisté nikdy nehrají v domácím prostředí

Liberec - Už několik sezon po sobě absolvovali fotbalisté TJ Sokol Ruprechtice bez jediného zápasu v domácím prostředí. Na vlastním hřišti mají totiž škváru, která nesplňuje požadavky krajských soutěží. Dvě poslední sezony proto hrají Ruprechtičtí na umělé trávě v Harcově. Za tento azyl musí klub samozřejmě platit. „Hrát bez domácího prostředí je pro nás velmi nepříjemná situace. Fotbal se hraje pro diváky, kteří nám bohužel na Harcov nechodí. Bez diváckého zázemí při zápasech nemáme výhodu jako týmy, které hrají doma, naopak je to výhodné pro soupeře,“ komentoval tajemník klubu Miloslav Cihlář.

Vedení klubu si dlouhodobě neudržitelnou situaci uvědomuje a snaží se získat potřebné dotace na vybudování nového stánku. „Přes ČSTV máme zažádáno o osmimilionovou dotaci od ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Jen na vybudování podloží a umělé trávy ale potřebujeme 15 milionů,“ uvedl předseda TJ Sokol Ruprechtice Miloš Keltner s tím, že kýžené kompletní zázemí včeteně zábradlí kolem hřiště by vyšlo dokonce na 23 milionů korun. Peníze tedy Ruprechtičtí budou muset shánět i u dalších zdrojů. Situace je pro klub o to komplikovanější, že kromě dvou dospělých týmů má ještě dalších šest mládežnických.

Lesní koupaliště? Stále velká neznámá

Liberec - V rámci integrovaného plánu rozvoje Lidových sadů se stále řeší, co bude s léta chátrajícím lesním koupalištěm. Podle nedávného vyjádření náměstka primátora pro vzdělávání, sport, kulturu a cestovní ruch Ondřeje Červinky by mělo dojít k rekonstrukci koupaliště. Kolem ní ale stále panují neshody.

Opačný názor má například náměstek primátora pro životní prostředí, technickou infrastrukturu a bezpečnost Milan Šír. „Aby mohl venkovní areál koupaliště fungovat podle všech regulí, byly by potřeba obrovské náklady a využitelnost koupaliště by byla velice sporná. Osobně si myslím, že je lepší mít v Liberci dva kryté bazény než otevřené koupaliště,“ vyjádřil se před nedávnem pro Deník Milan Šír.

Podle mluvčího libereckého magistrátu Martina Korycha v současné době stále probíhá sběr námětů ohledně areálu lesního koupaliště. Jeho budoucnost tak bude záležet až na vyhodnocení jednotlivých návrhů.

Z námi oslovených obyvatel města pod Ještědem se nenašel nikdo, kdo by případnou rekonstrukci lesního koupaliště neuvítal. „Podobně jako třeba zarostlý amfiteátr je stav lesního koupaliště pro Liberec ostudou. Hlavně je škoda nevyužitého areálu. Mně by se obnova lesního koupaliště líbila. Kdysi jsem tam přes léto chodila s dětmi,“ vyjádřila se pro Deník Martina Slezáková z Ruprechtic, která bydlí poblíž koupaliště. „Je to podle mě přesně to, co tady dost chybí. Koupaliště uprostřed lesa by bylo pro stále více zastavěný Liberec určitě chloubou,“ poznamenal Liberečan Zdeněk Páral.

Vy se ptáte, my vyřizujeme

Na základě naší výzvy jste nám zaslali dva podněty týkající se Ruprechtic. Přinášíme vám kýžené odpovědi.

Zajímalo by mě, proč už v Ruprechticích na náměstí není konečná, ale autobus tu jen projíždí. Dřív bylo víc času na nástup a navíc teď absolvuji zbytečnou okružní jízdu. Milan

Linka č. 25 byla upravena na základě požadavků cestujících, kteří si stěžovali na to, že chtějí jezdit ze zastávky U Beránka do zastávky Hlávkova. V případě, že linka končila v zastávce Ruprechtice náměstí, museli vystoupit v zastávce U Beránka a jít pěšky do kopce. Dále si stěžovali na malou četnost spojů ze zastávky Ruprechtice sídliště. Nyní je konečná na lince č. 25 v Ruprechticích sídliště, kde je pouze minutová přestávka a pokračuje na Broumovskou. Cestující ze zastávky Ruprechtice náměstí zůstávají ve voze a pokračují ve směru Fügnerova. Od počátku tohoto opatření jsme nezaznamenali žádnou stížnost cestujících na provoz linky č. 25. Martina Poršová, mluvčí DPML

Chybí mi pošta, která dřív bývala na náměstí. pí. Koucká

Podle vyjádření, které jsme získali z České pošty, se pobočka z ruprechtického náměstí před několika lety přestěhovala do obchodního domu Albert z důvodu nevyhovujících prostor. Navíc je nové místo ideálnější z pohledu klientely.

Ruprechtice kdysi patřily mezi průmyslové giganty celých Čech

Z HISTORIE - Ruprechtice jsou jednou z nejstarších obcí na Liberecku, pravděpodobně vznikly nedlouho po samotném Liberci a Rochlici. Poprvé jsou zmíněny v listině o machnínské hraniční při z roku 1545, kde je zmiňován pod českým jménem Ruprštorf. Pět let poté je v německých listinách uvedena jako Rupperstorff a v urbáři z roku 1560 také jako Rupprechsdorff. Jméno se patrně odvozuje od dávného zakladatele vsi – jakéhosi Ruprechta.

Obec ležela na staré cestě vedoucí z Liberce směrem na Frýdlant, která vedla zhruba po trase dnešní Ruprechtické ulice na náměstí Míru, pak klesala po dnešní radčické silnicí k Černé Nise do Radčic. Tehdejší ves byla rozdělena na čtrnáct lánů, v 21 usedlostech žilo roku 1560 na 14 sedláků, 7 zahradníků a 17 domkařů. Nad údolím Černé Nisy v té době stával hrádek Jezdec a pod ním Horský mlýn.

Obcí procházela 21. dubna 1757 pruská vojska za Sedmileté války, ta se pak střetla s rakouskou armádou během bitvy u Liberce. K dalšímu plenění došlo za Napoleonských válek 20. srpna 1813. Po válkách došlo v Ruprechticích k nebývalému rozvoji – kolem dnešní ulice U Obrázku vzniko 31 nových domů a v okolí Michelského vrchu dalších 9 staveb. Obec měla převážně průmyslový charakter, nejznámějším odvětvím byla těžba kvalitní liberecké žuly. Kromě toho vzniklo podél Černé Nisy několik továren, které z obce učinily jeden z největších průmyslových areálů Čech.

Sláva této zóny trvala přibližně padesát let a zcela skončila se vznikem Československa a ztrátou trhů na Balkáně. Po posunutí hranic katastru roku 1980 se tyto továrny již nenacházejí na území Ruprechtic, ale Kateřinek. V Ruprechticích zůstala jen bývalá Scholzefabrik, stará valcha a výrobna sodovek a sirupů Franze Ressela.

Ve dvacátem století rozvoj obce pokračoval, roku 1900 začala výstavba 40 domů na Michelském vrchu, v letech 1927–28 bylo stavěno dalších 25 obytných staveb, dalších 40 bylo postaveno kolem hřbitova a roku 1932 řada vil kolem Markovy ulice. Rok poté postavilo české stavební družstvo Lípa dům č.p. 517 pro 65 rodin. Dalších asi padesát vil vzniklo za zoologickou zahradou.

Dne 17. listopadu 1911 byla obec povýšena na městys, čímž stoupl počet jeho zastupitelů na 30, v jejichž čele stál starosta. Roku 1912 byla na jižním okraji obce postavena dělostřelecká kasárna a ke konci první světové války bylo u místního hřbytova zřízeno vojenské pohřebiště – dnes památník obětí války. 1. května 1939 byly Ruprechtice připojeny natrvalo k Liberci.

zdroj: Wikipedie

Ruprechtické trápí kapesní krádeže v obchodních domech

Nejčastějšími případy, které řeší liberečtí policisté na území Ruprechtic, jsou krádeže vozidel. Specifikem jsou potom kapesní krádeže a krádeže volně odložených věcí. „Tyto případy řeší policisté zejména v obchodním domě Kaufland na Letné, ale dochází k nim i v dalších obchodech,“ upřesnila preventistka liberecké policie Vladimíra Vránová. Podle ní stojí za většinou takových krádeží nepozornost lidí, kteří nechávají například kabelky zavěšené na vozících nebo volně položené peněženky v košíku.

Při průjezdu Letnou se obrňte trpělivostí

Z hlediska dopravy považují policisté v Ruprechticích za neproblematičtější Letnou ulici – úsek od Kauflandu ke kruhovému objezdu u čerpací stanice Alfa Station. „Přes den se tu tvoří dlouhé kolony,“ vysvětlila preventistka liberecké policie Vladimíra Vránová. Důvodem jsou dva kruhové objezdy a půl dalšího právě u Alfa Station, které od loňska řeší jeden z dopravně nejkomplikovanějších úseků v celém Liberci.

Příště: DOUBÍ

Přečtěte si také: Liberecké čtvrti - Rochlice