Město zachránilo těžce zchátralou památku

Liberec - Téměř beznadějně zchátralá Barvířská kaplička, zasvěcená Panně Marii, se před rokem a půl dočkala záchrany. Památku na území osady Bedřichovka nechalo obnovit město Liberec.

Diskuzi nad budoucností kapličky zahájilo město v roce 2005, a to v době, kdy již byla stavba ve značně havarijním stavu a hrozila zřícením. „Střecha byla zhroucena tak nešťastně, že se věžička zapříčila do koruny vedle stojící lípy,“ uvedl v té době tajemník libereckého magistrátu Marek Řeháček.

V roce 2006 město uvolnilo na záchranu kapličky 800 tisíc korun. Samotná akce však začala již na konci předešlého roku a podíleli se na níi místní obyvatelé.

V průběhu roku a půl provedla dodavatelská firma fixaci zdí, obnovila střechu a věžičku, položila historickou dlažbu a zrestaurovala portál. V roce 2007 pak dostala stavba repliku původní omítky včetně říms. „Jsme rádi, že se nám podařilo tuto památku, u které více než 200 let odpočívali poutníci, zachránit,“ uvedl při slavnostním posvěcení obnovené kapličky liberecký primátor Jiří Kittner.

Při slavnostním aktu umístili představitelé města Liberce do věžičky obnovené kapličky schránku s dopisem pro budoucí generace. Zrekonstruovanou kapličku v té době dostala do správy jedna z místních obyvatelek, Danuše Svobodová, které primátor předal klíč.

BARVÍŘSKÁ KAPLIČKA

Podle dochovaných zápisů stála kaplička již roku 1715. Patrně se jednalo o částečně dřevěnou stavbu, která sloužila duchovnímu posílení poutníků a povozníků. Kaplička byla zasvěcena Panně Marii, ale lidově bývala nazývána Barvířská či Meuselova, neboť stavba byla zřízena ze závěti barvíře Meusela. Stávající zděná stavba s empírovými prvky byla vysvěcena roku 1809. Čtvercová budova měla střechu krytou šindelem, překrytým později břidlicí.

Rudolfov je nejvýše položená obec celé liberecké aglomerace

RUDOLFOV

Z HISTORIE - Uprostřed hlubokých lesů Jizerských hor, v údolí protékaném potokem a ovládaném loupežníky a divokou zvěří, medvědy a vlky, vznikla pravděpodobně již počátkem 17. století malá osada, nazývaná Buschdorf (v překladu Lesná). Vedla k ní vozová cesta z Kateřinek.

Původní obyvatelé byli nepochybně dělníci pracující v lese a pálící dřevěné uhlí, později se k nim přidružili i skláři. Za třicetileté války se osada vylidnila. V roce 1657 zde byla založena nová obec, pojmenovaná na počest majitele panství Rudolfa Gallase Rudolfov, lidově označovaná jako Busch–Neudorf (Nová Lesná). Podobně jako u jiných nových obcí i zde použila vrchnost své neomezené moci a první osadníky sem přivedli násilím v poutech a řetězech. Časem se k nim dobrovolně přidali další, takže deset roků po založení měla obec již 21 obyvatel.

K nejstarším budovám patřil starý mlýn, původně jistě dřevěný, jako všechna ostatní stavení roztroušená v údolí podél cesty a potoka. Jakýsi střed obce zdůraznila kaple Panny Marie, postavená v roce 1760. Rudolfov je nejvýše položená obec liberecké aglomerace. Leží na Černé Nise ve výšce 625 metrů nad mořem. Tato horská obec sousedí s Kateřinkami, Ruprechticemi, Starým Harocem a Bedřichovem, který je již v jabloneckém okrese. Má typicky horské zastavění izolovanými domy, umístěnými podle terénních možností podél cesty vedoucí do Liberce a Bedřichova.

Průmysl zde nenašel vhodné podmínky, což se projevilo na stagnaci a postupném vylidňování obce. Při Černé Nise stával starý mlýn, přestavěný koncem devatenáctého století na přádelnu bavlny a vlny. Blízko ní vznikla v polovině 18. století pila. Vzhledem ke své odloučenosti dostala obec poměrně záhy svou vlastní školu (v roce 1869), umístěnou přibližně ve středu osídlení.

Největší rozkvět zaznamenala obec brzy po zřízení silnice v roce 1900, kdy měla 60 domů a 460 obyvatel. Postupně se tento počet snižoval a před svým připojením k Liberci v roce 1963 měla asi 166 obyvatel ve 42 domech. Již za první republiky vzrůstal význam obce jako rekreační oblasti pro obyvatele Liberce, především z hlediska pěstování lyžařského sportu.

Výstavba dnešní Jizerské chaty a vhodné umístění restaurace u křižovatky cest (pozdější České chalupy) podporovaly zájem turistů o tuto lokalitu. Pro lepší využití vodní energie Černé nisy byla v dolní části obce zřízena vodní nádrž a menší elektrárna (1926). Po roce 1945 převažovaly v obci rekreační zájmy. Pro účely rekreace vyrostla v Rudolfově, hlavně na svazích obrácených k západu, řada chat různé architektonické hodnoty.

zdroj: publikace Liberec minulosti a současnosti

BEDŘICHOVKA

Osada ležící na mírném svahu kolem silnice na Chrastavu byla založena v roce 1782. Jméno dostala po Bedřichovi, druhém synu hraběte Kristiána Filipa Clam–Gallase. V roce 1850 byla připojena k Machnínu. Nejvíce obyvatel (246) měla v roce 1880. Od té doby jejich počet neustále klesal a obrat byl zaznamenán teprve po sčítání o sto let později. Tomu odpovídá i mizivá spolková činnost. V roce 1849 přesídlila do Bedřichovky z Panenské Hůrky rodina Riemerů. Otec Augustus s třemi syny vyráběli flašinety. Po jeho smrti synové výrobu přenesli do Chrastavy.

Dne 1.1 1860 založil Robert Scholz v Bedřichovce pilu a obchod s dřívím. Firma se udržela přes obě války a v roce 1948 převzal pilu ONV Liberec. Za první republiky zde existovaly tři hostince: Prokop v údolí jednoho z přítoků Chrastavského potoka, při silnici na Chrastavu Wilhelmshöhe a Zur Stadt Hamburg, pozdější restaurace Bedřichovka. V době ohrožení republiky vyrostlo v okolí několik lehkých opevnění, takzvaných řopíků. Bedřichovka sdílela společné osudy s Machnínem a jako jeho součást s ním byla 1.7. 1980 připojena k Liberci coby 34. čtvrť

zdroj: Kniha o Liberci