Nový průtah městem povede také přes Karlinky

Liberec - Jak již Deník nedávno informoval, liberecký magistrát chce vybudovat nový průtah městem, protože se v blízké budoucnosti obává ucpaných hlavních tahů. Řešením má být osmikilometrová silnice, která bude částečně kopírovat trasu dálnice, kterou před sedmdesáti lety naplánoval Adolf Hitler. Němci začali dálnici přes Liberec stavět na konci třicátých let minulého století, nikdy ji ale nedokončili. Zbytky rozestavěné komunikace je dodnes možné najít v libereckých čtvrtích Karlinky a Machnín.

Právě přes Karlinky má vést i nová silnice. Tu město potřebuje, aby se vyhlo dopravním komplikacím, které by mohla zapříčinit zejména plánovaná výstavba dálnice z Turnova na Hradec Králové. Další zhuštění dopravy v Liberci by mohlo přinést napojení Hrádku nad Nisou na rychlostní komunikaci na Drážďany.

Do Karlinek se nový průtah povede ze Svárova přes průmyslovou zónu v Růžodole. Z Karlinek potom bude pokračovat na Ostašov, Horní Hanychov a Pilínkov až do průmyslové zóny v Doubí, odkud se napojí na Prahu. „První etapa silnice ze Svárova do průmyslové zóny v Růžodole už se začala připravovat. Stát bude kolem dvou set milionů korun,“ uvedl před nedávnem pro Deník náměstek primátora pro rozvoj a územní plánování Ivo Palouš.

Náklady na vybudování celého úseku nového průtahu se podle něj nedají předem vyčíslit. Financování nové silnice chce město vyřešit převodem vykoupených pozemků na Liberecký kraj, který by pak mohl na výstavbu čerpat dotace z Regionálního operačního programu.

„V současné době pracujeme na výkupu pozemků, přes které nová komunikace povede,“ uvedl Ivo Palouš s tím, že výstavba první etapy by mohla začít zhruba za rok. Někteří vlastníci pozemků ale zatím jejich prodej rázně odmítají, což by ještě mohlo plánovanou výstavbu výrazně zkomplikovat.

Janův Důl i Karlinky patří k nejmladším libereckým obcím

JANŮV DŮL

Z HISTORIE - Janův Důl je jednou z nejmladších libereckých obcí. Vznikl na území tehdejšího Růžodolu na pozemcích odkoupených od osmi libereckých měšťanů. Na takto získaném místě vzniklo roku 1704 na levém břehu Janovodolského potoka prvních 30 domků, postavených na náklady vrchnosti z popudu Karla Kristiána Platze z Ehrentalu. Rok poté bylo postaveno na protějším břehu dalších 32 usedlostí. Všechny měly jednotný vzhled, pravidelné rozmístění, na každém bylo namalováno domovní znamení a mezi nimi zasazena lípa nebo jasan.

Protože byly domky poměrně drahé, zatížené povinnostmi vůči vrchnosti a přilehlé polnosti neměly dostatečnou rozlohu, aby své obyvatele uživily, bylo třeba sem obyvatelstvo přesídlit – a to někdy i násilím. Obec byla nazvána podle majitele panství Jana Václava Gallase. Její obyvatelé se věnovali punčochářství, tkaní lnu a bavlny. Již v roce 1716 byl na horním konci obce zbudován kostelík zasvěcený Janu Nepomuckému (tehdy ještě nesvatořečenému) a blízko něj byla postavena církevní škola, která se tak stala jednou z prvních na Liberecku. Škola byla posléze rozšířena o dvoutřídní obecnou školu, kterou navštěvovalo v roce 1822 205 žáků z Janova Dolu, Františkova a Karlinek.

Kvůli hornorůžodolským dětem musela být škola roku 1873 rozšířena o další třídu a za další tři roky kvůli nařízení zemské školní rady dosáhl počet tříd šesti. Když byly školy zřízeny i v okolních obcích, začal počet žáků klesat, až roku 1939 dosáhl pouhých 95 dětí. Dnes již školní budova neslouží svému účelu. Po Bitvě u Liberce roku 1757 byla za janovodolským kostelíkem pohřbena část padlých vojáků a v obci samotné byl zřízen pruský lazaret. Mezi raněnými vojáky vypukl skvrnitý tyfus, jemuž do června 1758 podlehlo také 44 místních obyvatel.

Druhé vlně choroby podlehlo dalších 59 osob. Po celou zimu 1778 byl v okolí obce rozložen regiment hraběte Kinského. Dne 23. 8. 1813 za napoleonských válek došlo na místě dnešní školy k potyčce rakouských husarů s francouzskými oddíly. Další vojenské oddíly musela obec ubytovat 24. června 1866, kdy do ní přitáhly dva regimenty pruské infantérie o 1500 mužích. Tyto oddíly do obce zavlekly choleru, jíž podlehlo 17 obyvatel. Mrtví byli opět pochováni za kostelem. Janův Důl získal vlastní hřbitov až roku 1835 a sloužil mu do svého zrušení roku 1940.

Od roku 1846 spojovala Janův Důl s Libercem silnice, jejíž výstavbu po deseti letech přerušila stavba hlavního městského nádraží a železniční trati Liberec-Pardubice. Přes nádraží byla roku 1888 postavena kovová lávka, která sloužila pěším až do roku 1990. Plánovaný podchod pod nádražím nebyl nikdy realizován. Obec měla od roku 1900 i vlastní železniční stanici Horní Růžodol-Janův Důl, ležící však těsně za hranicemi jejího katastru na území Horního Růžodolu. Další koleje vedly do městských jatek. Od roku 1903 je Janův Důl spojen okresní silnicí (dnešní Kubelíkova ulice) s Františkovem a Horním Růžodolem.

Po reorganizaci obecní správy roku 1850 byl Janův Důl na třicet let spojen s Horním Růžodolem, osamostatnil se až roku 1880 a jeho prvním představitelem se stal továrník Franz Herkner. Zastupitelstvo obce mělo 24 členů, v roce 1919 v něm získali sociální demokraté 17 mandátů, již po čtyřech letech je však porazilo německé volební společenství se 12 mandáty a komunisté s 10. Za starostování Franze Schmidta od roku 1923 do 1939 byl zakryt Janovodolský potok, rozšířeno osvětlení a obec napojena na vodovod. Dne 1. května 1939 byl Janův Důl připojen k „Velkému Liberci“ a stal se jeho IX. čtvrtí. Součástí města zůstal i po válce.

zdroj: Wikipedie

KARLINKY

Také Karlinky patří k nejmladším obcím v liberecké kotlině. Byly založeny roku 1770 na pozemcích bývalého panského dvora v Hanychově a byly pojmenovány po hraběnce Karolíně Clam Gallasové, rozené Šporkové. V roce 1880 měly sice Karlinky 565 obyvatel, od roku 1869 se tu však projevoval trvalý úbytek, protože na katastru obce nevznikly žádné průmyslové závody a půda zde není příliš úrodná.

Karlinky neměly nikdy charakter samostatné obce s vlastním základním vybavením a byly závislé na sousedních obcích Horním a Dolním Hanychovu, na Ostašovu a pochopitelně i na Liberci. K němu byly připojeny v roce 1954 jako 18. čtvrť. V té době měla obec 72 domů a 260 obyvatel. Řídké zastavění obce se soustřeďovalo kolem cest, především podél pozdější Karlinské ulice, probíhající podél hranic ostašovského katastru, na jejímž dolním konci u ostašovského železničního viaduktu vznikl jakýsi nepravidelný shluk obytných domů.

V období první republiky vyrostla řada rodinných domů podél cest spojujících Karlinky s Horním Hanychovem, které tak naznačovaly možnosti budoucího stavebního propojení obou obcí. Po roce 1945 zde byl adaptací upraven kulturní dům.

zdroj: publikace Liberec minulosti a současnosti

Janův Důl: Krádeže aut i loupežná přepadení

Janův Důl je podle libereckých policistů čtvrtí se starší zástavbou, kde žijí sociálně slabší skupiny obyvatel, a i proto jde o část Liberce, kde nejsou nijak ojedinělé policejní zásahy, a to zejména u krádeží vozidel a loupežných přepadení. „Časté jsou potom výjezdy k výtržnostem v Nonstop Baru Vápenka a v Jedové chýši,“ uvedl pro Deník Martin Valdman z liberecké policie.

Karlinky patří k nejklidnějším libereckým čtvrtím

Klidná část Liberce, kde téměř nejsou zapotřebí zásahy. Tak hodnotí liberečtí policisté z obvodního oddělení Vápenka čtvrť Karlinky. „Opakovaně tu policisté řeší v podstatě jen vloupávání do chatek a krádeže v zahrádkářské kolonii. Zejména v mrazivých zimích dnech se stávají chatky v kolonii častým útočištěm pro bezdomovce,“ konstatoval Martin Valdman z liberecké policie.