Na vývoji uniforem, které reagují na teplotu a vlhkost vzduchu, dva roky pracoval tým Katedry materiálového inženýrství na Fakultě textilní TUL. Prototyp oděvu předají zástupci univerzity v těchto dnech Vojenskému výzkumnému ústavu k dalšímu testování a případné finalizaci návrhu.

„Princip, který se podařilo realizovat vedoucí vývoje docentce Martině Vikové, funguje na základě termochronních pigmentů v materiálu, z něhož je uniforma vyrobena,“ přiblížila mluvčí TUL Barbara Jónová.

Termochronní pigmenty jsou nastaveny tak, aby tmavězelené „lesní“ ladění přecházelo do světlejšího „pouštního“ při teplotách 37-40 ° Celsia. „Změna se tak může dít opakovaně a dlouhodobě,“ poznamenala Jónová s tím, že právě stabilizování světlostálosti použitých pigmentů, tak aby dlouhodobě odolávaly slunečnímu záření, bylo jednou z velkých výzev při vývoji uniformy. „Světlejší varianta kamufláže je vzhledem ke stávajícím suchům čím dál aktuálnější i na našem území, kde například na vyprahlé louce bude voják lépe maskován v pouštní než klasické lesní verzi kamufláže,“ vysvětlila Viková.

Jak Jónová dodala, použitou textilii univerzitní vědci opatřili také voděodolnou vrstvou, která dobře obstojí i v náročném terénu.

Lidi rozháněly v srpnu 1969 v Liberci Lidové milice a bezpečnost.
Srpen 69. Lidi rozháněly v Liberci Lidové milice a bezpečnost

S Armádou České republiky spolupracuje tým katedry materiálového inženýrství na kamuflážích už řadu let. „Dlouhá léta jsme laboratoří pro rozhodčí měření barevnosti kamufláže. Pokud je chce nějaká firma vyrábět pro českou armádu, může v našich laboratořích ověřit barevnosti, které jsou přesně definované,“ sdělila docentka.

Odborníci z univerzity byli také přizváni do armádní pracovní skupiny, která by obranný kamuflážní systém našich vojsk navrhovala. „Řekli jsme si, že parametry barevnosti známe důkladně, chameleoními textiliemi, které mění barvy v závislosti na UV záření nebo teplotě, se zabýváme dlouhodobě, tak proč tyto naše znalosti nevyužít při vývoji pro armádu,“ podotkla Viková.

Tým katedry spolupracoval také s pracovištěm Laboratoře měření barevnosti a vzhledu pod vedením profesora Michaela Vika. „Na vývoji se podílely i studentky Marcela Pechová, Petra Honejsková a Nikola Ctiborová,“ upozornila mluvčí univerzity.

Soud. Ilustrační foto.
Liberecký soudce Půtova případu Petr Neumann čelí kárnému jednání