Zejména menší univerzity a regionální školy se přesto obávají útlumu. Propouštění zaměstnanců, finanční škrty či slučování oborů avizují například univerzity v Hradci Králové, Ostravě či Olomouci. O asi 8 milionů přijde také Technická univerzita v Liberci (TUL). Oproti loňským 450 milionům korun dostane pro letošek 442 miliony. TUL se ale na rozdíl od jiných škol tohoto vývoje nebojí.

Téměř polovinu jejího miliardového rozpočtu tvoří totiž peníze, které si dokáže obstarat z jiných zdrojů. A je důkazem, že úspěšnou školu musí vést jak skvělí odborníci, tak i neméně dobří manažeři. Při diskuzích o rozpočtu vysokých škol se totiž často zapomíná, že jej tvoří nikoliv jedna, ale hned tři složky. A spoléhat výhradně na jeden zdroj, tvořený takzvaným příspěvkem na studenta, je stejná chyba, jako dávat všechna vajíčka do jednoho košíku. Tohle pravidlo znaly už naše babičky.

„Již nyní získáváme zhruba polovinu svého celkového rozpočtu z jiných zdrojů, než je příspěvek na výuku od státu. Financování vysokých škol výhradně podle počtu studentů se ukazuje být kontraproduktivní z mnoha pohledů. Snaha vlády financovat vysoké školy z pohledu kvality a důrazem na vědu a výzkum je chvályhodná a realistická. Také rozumná regulace počtu studentů bude pro vysoké školství prospěšná,“ potvrzuje rektor TUL Zdeněk Kůs.
Další ze tří pilířů financování vysokého školství tvoří totiž nikoliv ukazatel kvantity, ale kvality konkrétní školy.

Takzvaná dotace na specifický výzkum a institucionální podpora představuje částku, kterou školy získávají za výsledky v odborné a vědecké činnosti. Pro letošek obdržela TUL právě z této agendy od státu zhruba 32 miliony korun.

Důležitá je také spolupráce a propojení s průmyslem, kde jsou samozřejmě technicky zaměřené školy ve výhodě. A právě Technická univerzita v Liberci patří mezi kvalitní vysoké školy, které dosahují velmi dobrých výsledků na poli vědy a výzkumu. „Na dobré úrovni je i spolupráce s průmyslovými podniky při řešení konkrétních výzkumných úkolů,“ potvrzuje rektor.

Z jeho slov i směru, který současná vláda udává, je tedy patrné, že v budoucnu se budou muset všechny vysoké školy více snažit, aby vědeckou a výzkumnou činnost posílily. To se samozřejmě odrazí nejen v rozpočtu, ale i kvalitě a prestiži školy.

Peníze jsou, jen je umět hledat

Třetí a zásadní složku rozpočtu vysokých škol tvoří granty a příspěvky jak v rámci jednotlivých resortů, například ministerstva pro místní rozvoj, životního prostředí a podobně, tak i projektů z programů Evropské vědecké nadace či dalších zahraniční programů. „Jsme poměrně hodně úspěšní při získávání různých grantů a tyto činnosti rozpočet Technické univerzity v Liberci více než zdvojnásobují,“ vypočítává rektor TUL Zdeněk Kůs.

Jeho slova potvrzuje fakt, že TUL i v době, kdy se krize skloňuje ve všech pádech, realizuje největší investici ve své historii v podobě špičkového výzkumného centra. Na ni se liberecké univerzitě podařilo získat dotaci ve výši zhruba 800 milionů korun v rámci operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Technickou univerzitu v Liberci navštěvuje v posledních letech zhruba deset tisíc studentů.

„Tento počet považujeme za optimální. V letošním akademickém roce se hlásilo celkem 8 041 přihlášených uchazečů, přijato jich bylo 5 849,“ přiblížila mluvčí TUL Jaroslava Kočárková. Nejvíce nováčků přijme podle ní Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická a po ní následuje Ekonomická fakulta.
Zvyšuje se i počet zahraničních studentů. Zatímco předloni jich bylo 482, letos jich je 543.