Každý den umírají na silnicích lidé! Ve většině případů zbytečně! U chodců nebo cyklistů by někdy stačilo jediné kdyby byli vidět.

Viditelní až na dva kilometry

Na vývoji reflexních prvků, jež zvyšují pravděpodobnost viditelnosti až tisícinásobně, se už řadu let podílí i Textilní fakulta Technické univerzity Liberec (TUL).

Ta nově přichází s dalším vynálezem, který viditelnost chodce ještě mnohokrát umocní.

„V nejbližší době očekáváme, že bude zahájena výroba oděvů se zabudovaným liniovým zdrojem světla z optických vláken," sdělila mluvčí TUL Jaroslava Kočárková a dodala, že zatímco běžně používané reflexní prvky upozorní řidiče na chodce na pouhých dvě stě metrů, a to ještě při přímém osvětlení automobilem, díky této technologii budou viditelní až na dva kilometry. Další vymoženost cyklistická bunda s nositelnou elektronikou je již v prodeji.

Místo světel bunda

„Bunda svítí a signalizuje změnu směru jízdy a je unikátní i ve světovém měřítku. Jsou v ní zabudované osvětlovací LED diody a je v ní i elektronické zařízení," vysvětlila Kočárková. Cyklista tak může během jízdy signalizovat změnu směru jízdy podobně jako jeho motorizovaní kolegové. „LED osvětlovací diody jsou umístěné na zadní i přední části bundy, aby cyklista mohl kontrolovat funkci zařízení," doplnila Kočárková.

„Neviditelní" chodci jsou v nebezpečí hlavně v noci

V noci je riziko úmrtí chodců při dopravní nehodě až 4krát vyšší než za dne. Tvrdí to nezisková organizace Tým silniční bezpečnosti

Noční silnice jsou nebezpečné. Zahraniční výzkumy podle Týmu silniční bezpečnosti prokazují, že po setmění je riziko vzniku dopravní nehody až 4x vyšší než za dne. Řidiči hůře odhadují průběh silnice, dostatečně si neuvědomují zhoršenou viditelnost potenciálních překážek, obecně pak neradi mění svůj způsob jízdy, který volí za nesnížené viditelnosti.

Chodci nevědí, že jsou skoro neviditelní

Nezisková organizace zabývající se bezpečností na silnicích pak tvrdí, že noční silnice jsou nebezpečné i pro chodce. Zahraniční výzkumy podle ní také prokazují, že většina chodců si nepřipouští svou neviditelnost pro motorizované kolegy. Přitom čtvrtina řidičů přiznává, že si chodce jdoucího v tmavém po okraji vozovky vůbec nevšimla. Ani bílé oblečení nelze považovat za řešení. Řidiči si takto oblečených postav všimnou zhruba dvě vteřiny před možným střetem. To je málo na to, aby se dalo srážce zabránit. „Je tak především v zájmu chodců pamatovat na svou dostatečnou viditelnost. Riziko jejich úmrtí v noci je totiž až čtyřikrát vyšší než za denního světla. Pro chodce mohou být ovšem rizikové i nedostatečně osvětlené komunikace ve městech," dodává Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

Zahraniční zkušenosti pomohou

Účinnost používání reflexních doplňků potvrzují i statistické údaje z řady států, které zavedly povinnost jejich používání. Například v Estonsku přiměřeně tomu, jak roste míra označení chodců reflexními doplňky, klesají počty obětí z jejich řad.

Podle dostupných dat v roce 2002 používalo reflexy 38 procent chodců, počet usmrcených za tmy činil 27. V roce 2013 byla situace podstatně lepší, reflexní doplňky používalo 79 procent chodců (děti pak až v 90 95 %), počet usmrcených klesl o rok později na šestnáct. Dvanáct z nich nebylo označeno. Jak dodávají odborníci z Estonského silničního úřadu, pokud by byli i tito lidé řádně označeni, mohla dobrá polovina z nich žít.

Na Slovensku byla povinnost používat reflexní doplňky zavedena v roce 2009 a celkový počet usmrcených chodců v daném roce oproti roku 2008 prudce poklesl z 204 na 113, v roce 2014 se pak jednalo o 58 případů.

Na reflexní barvy reagují řidiči až 30krát dříve

Po zásluze jsou za účinné řešení problému „neviditelnosti" chodců za snížené viditelnosti považovány reflexní doplňky. Kvalitní reflexní materiály jsou až 1500x jasnější než běžné oblečení v bílé barvě. Za nejlepší kombinaci lze považovat světlé oblečení doplněné reflexními pásky. Na takto oblečeného chodce reagují řidiči až 30x dříve než na postavu v tmavém oblečení bez reflexních doplňků, až 8-9x dříve než na osobu jen v bílém. Chodec za tmy, svítání a soumraku je bez reflexních doplňků pro řidiče téměř neviditelný.

Kam s nimi?

Tradičně lidé volí pásky v bílé barvě. Podle odborníků na bezpečnost na silnicích je zde ovšem úskalí, že chodec ač řádně označen nebude řidičem včas rozpoznán, neboť postava jdoucí po krajnici může snadno splynout s bílým vodorovným dopravním značením, negativní roli sehrává i bílá barva veřejného osvětlení či světlometů protijedoucích vozidel. Důležitá je totiž podle nich nejen viditelnost chodce, ale i jeho kontrast vůči okolí, kde se pohybuje. Zahraniční experti se proto shodují na tom, že za nejlepší barvy reflexních doplňků lze považovat červenou, červenooranžovou a oranžovou, v úvahu připadá i zářivě žlutá (příp. se zelenkavým odstínem).

Jak se ukazuje, za snížené viditelnosti řidiči nejlépe vnímají chodce s reflexními doplňky umístěnými na pohyblivých částech těla ideálně nad zápěstím a nad kotníkem. Na pohybující se světélkující body reagují zhruba 3x dříve než na reflexní plošky staticky umístěné na trupu. Právě proto jsou i reflexní přívěšky považovány za významný preventivní prvek snižující pravděpodobnost zachycení chodce automobilem až o 85 procent. Samozřejmostí je nošení reflexních doplňků na straně ke středu vozovky, musí být viditelné pro řidiče přijíždějící k čelu, ale i k zádům chodce.

Reflexní doplňky nejsou všemocnou ochranou

„Reflexní doplňky jsou účinným pomocníkem, jak zviditelnit chodce za tmy a snížené viditelnosti. Nejsou však všemocnou ochranou, která v případě hrubého porušení zásad bezpečného pohybu v silničním provozu zabrání vzniku fatální dopravní nehody," říká Roman Budský. Řidiči musí navíc pamatovat na to, že zdaleka ne všichni chodci budou dostatečně označeni. Finští odborníci došli k závěru, že řidič jedoucí s rozsvícenými potkávacími světly spatří chodce na vzdálenost maximálně 50 metrů (chodce s reflexními prvky na 100 až 150 m). Při rozsvícených dálkových světlech může chodce vidět maximálně na 100 metrů, chodce s reflexy pak řidič může spatřit až na vzdálenost 300 metrů. Podle Budského je tedy třeba pamatovat na nutnost snížit rychlost jízdy při přepnutí z dálkových světel na potkávací. Jízda za zhoršené viditelnosti na hranici povoleného rychlostního limitu tak zdaleka nebude tím správným a bezpečným řešením.

Česká republika se dlouhodobě řadí ke státům EU s nejtragičtějšími statistikami dopravních nehod. „Za klíčovou příčinu považujeme absenci efektivního celostního systému řízení oblasti bezpečnosti silničního provozu v ČR. Rovněž tak zainteresované veřejnoprávní i podnikatelské subjekty postrádají v dané oblasti společnou inspirativní a přitom dlouhodobě perspektivní filozofii přístupu, jež by byla současně přirozeně akceptovatelná pro širokou veřejnost," říkají členové Týmu silniční bezpečnosti, kteří vytváří značku, pod kterou vykonává své aktivity již od roku 2010 nezisková organizace Bezpečně na silnicích o.p.s.

Řada zemí se podle nich může pochlubit dlouhodobě příznivými statistikami dopravní nehodovosti. Pochopily, že není možné se smiřovat s tím, aby lidská pochybení v silniční dopravě byla trestána vážným zraněním či dokonce smrtí.

„Každý usmrcený v silničním provozu je považován za důsledek nikoliv individuálního, ale naopak systémového celospolečenského selhání. Jedinou akceptovatelnou vizí je Vize Nula, tedy cíl, aby v souvislosti se silniční dopravou nikdo nezemřel. Každý zmařený lidský život, každé závažné zranění představuje obrovskou tragédii nejen pro postiženého, ale desítky dalších jeho blízkých, přátel, spolupracovníků… Vlastně platíme za to všichni, i my, kteří oběti nehod osobně neznáme, musíme přispívat na reparaci přímých i dlouhodobých následků nehod,"vysvětluje Budský.

Posláním jeho týmu tak je „budování vztahů s širokým spektrem partnerů a každodenními aktivitami přispět k významnému snížení závažné dopravní nehodovosti a jejích následků a tím i ke zlepšení kvality života každého z nás". „Rovněž se snažíme přispět ke kultivaci dění na našich silnicích," dodal.