„Asi největším problémem oranžérie byla statika budovy. Sklepní prostory byly zaneseny tunami suti, která musela být vyklizena. Po jejím odstranění se zjistilo, že část budovy má natolik zvětralé zdivo, že část východní a jižní stěny hrozí sesuvem. Abychom statiku celého objektu spolehlivě zabezpečili, museli jsme přistoupit k opravdu náročným pracím,“ popisuje ředitel Národního památkového ústavu v Liberci Miloš Kadlec záchranu oranžérie, která je jednou z nejvýznamnějších staveb v areálu sychrovského zámku. Třebaže obnovu vzácného objektu provázelo i takovéto úskalí, památkáři nakonec uspěli.

Rekonstrukce, která budově z první poloviny 19. století navrací původní vzhled, vstoupila do závěrečné fáze a památkáři se už v polovině dubna chystají na její slavnostní otevření. Pro veřejnost pak bude zpřístupněna přibližně o měsíc později. Záměrem památkářů současně bylo vetknout objektu jeho zcela původní ráz.

Výjimečnost sychrovské oranžérie totiž tkví v tom, že nikdy nebyla typickou svého druhu, a tedy jen jakýmsi exotickým skleníkem. „Její název přetrvává na základě starých plánových dokumentací a názvu stavby ve stabilním císařském katastru. Klasická oranžérie byla na Sychrově nazývána palmovým domem a nacházela se vedle aleje pyramidálních dubů. Projekt opravy se proto zaměřil na obnovu původní funkce květinové galerie s charakterem letohrádku nebo letního zámečku se slavnostními prostorami,“ uvádí další nové zajímavosti Miloš Kadlec.

V budoucnu se proto oranžerie využije i pro pořádání různých kulturních, společenských či gastronomických akcí.