Svým charakteristickým houkáním „půůůjď“, které se hlavně v noci ozývalo od hřbitovních zdí či kostelů, byl spojován s legendou, že lidem oznamuje blížící se smrt. Sám už dnes téměř vyhynul. A z naší nejpočetnější sovy se tak stal tou nejvzácnější.

„V celé České republice dnes z původních 50 tisíc žije posledních sto párů,“ konstatuje ornitolog Martin Pudil. V našem kraji už pravděpodobně není ani jediný. „Sice jsme nedávno měli nějaké zprávy, že by se měl vyskytovat na Turnovsku, ale to se nakonec nepotvrdilo,“ dodává.

Ptákem roku 2018 je sýček obecný.

Pták s výraznýma očima, který byl zvyklý žít v blízkosti člověka, ztratil své přirozené prostředí. Vyhovovala mu zemědělská krajina. Podle zoologa Pavla Voničky to byly stejně jako u čápa třeba nivy řek. S oblibou hnízdil také v dutých kmenech vrby, které z okolí řek téměř vymizely. Krajina se od násilné kolektivizace v 50. letech stále obhospodařuje ve velkých celcích.

Tradiční způsob, kdy pole a louky tvořily pestré mozaiky, se ani po roce 1989 nevrátil. Právě naopak. „Dnes u nás máme bezkonkurenčně největší farmy. V Evropě má v průměru kolem 40 hektarů, zatímco ty naše mají i 140 hektarů,“ připomíná Martin Pudil.

Kvůli výnosům je české zemědělství dnes dokonce ještě intenzivnější a údajně spolyká dokonce více umělých hnojiv než dříve.
Poslední páry sýčka dnes obývají České středohoří. Kromě člověka jsou pro tyto ptáky nepřítelem i přírodní predátoři, například kuna skalní.