/FOTO, VIDEO/ Druhý srpnový víkend se v obci Dlouhý Most na Liberecku nesl ve slavnostním duchu. Za autobusovou zastávkou U Tří lip vyrostly atrakce v rámci Svatovavřinecké pouti a neděli zpestřila Svatovavřinecká poutní mše svatá. Právě místní kostel je zasvěcen jáhnovi a mučedníkovi svatému Vavřinci. Jeho svátek připadá na 10. srpna a letos mši zpestřilo požehnání zrestaurované sochy Panny Marie Lurdské, která svůj dočasný domov našla právě v dlouhomosteckém kostele.
play_fill
Svatý Vavřinec je tedy patronem kostela, farnosti, ale i celé obce Dlouhý Most. Poutní mše svatá přilákala do kostela věřící, kteří si nenechali ujít tuto významnou událost. „U nás na tuto poutní mši zveme vždy nějakého zajímavého kněze, aby to byla změna od běžných nedělí, kdy tady sloužíme my dva Michalové. Letos to byl nový kněz František Masařík, který přišel z Prahy, a má na starost hlavní libereckou farnost arciděkanství,“ řekl statutární administrátor římskokatolické farnosti Dlouhý Most Michal Olekšák.
Během letošní poutní mše došlo k mimořádné události, kdy Michal Olekšák posvětil původní sochu Panny Marie Lurdské z kaple na Javorníku. Přestože byla socha krátce po odsunu původního obyvatelstva dlouhodobě uschována, podepsal se na ní zub času.
play_fill
Chyběly obě sepjaté ruce, kvítka u nohou, na mnoha místech již nebyla polychromie a svatozář byla poničena. Restaurování sochy se ujal Jiří Sika. Před třemi lety byl administrátor farnosti požádán o pomoc, aby se socha mohla vrátit. „Socha sama není něčím světově mimořádným, ale tou největší hodnotou restaurované sochy je její příběh. Ten je spjat s historií a místem naší farnosti, která nebyla vždy růžová, a stále se před ní zavírají oči,“ zdůraznil Olekšák.
Po dlouhém hledání vlastníka v archivu farnosti i na Biskupství litoměřické se podařilo zjistit, že socha byla zakoupena před válkou díky sbírce dárců kaple na Javorníku. Stavitel kaple se zavázal, že o kapli a veškeré vybavení se bude on a jeho rodina ze svých prostředků a darů věřících starat, aby byla stále ke cti a slávě Boží.
15. září roku 1907 se konalo znovuvysvěcení kaple po rozsáhlé opravě a pravděpodobně při této slavnosti byla socha darována do kaple na Javorníku. Po roce 1945 se vše změnilo a kaple měla dopadnout stejně jako kaple v Šimonovicích. Naděje přišla až po roce 1989, kdy 12. října 1997 byla díky obci Dlouhý Most opravena a došlo k znovuvysvěcení.
„Do kaple na Javorníku se zatím vrátit nemůže, a to ze dvou důvodů. Tím prvním jsou povětrnostní podmínky, neboť kaple má dnes pouze mříž, a kdo to zde trochu zná, tak ví, jak to v kapličce na podzim a v zimně vypadá. A tím druhým důvodem je, bohužel pochopitelný strach z krádeže. Tudíž po domluvě s dárcem a s paní starostkou jsem dal souhlas s prozatímním umístněním sochy u nás v kostele v Dlouhém Mostě do doby, než bude možné bezpečně sochu vrátit tam kam patří,“ podotkl administrátor farnosti.
Samotný Kostel sv. Vavřince v Dlouhém Mostě má za sebou především venkovní úpravy. Podařilo se opravit střechu, která byla společně s krovy v havarijním stavu, obnovou prošla i fasáda. Nyní je potřeba se podle Olekšáka zaměřit na interiér kostela. „Hlavní je elektroinstalace a nové osvětlení, topení do lavic, celková výmalba a pak restaurování zachovalého mobiliáře. Ale tím, jak mám více kostelů, kde se pořád něco opravuje a často je potřeba něco z naší farnosti přispět, nezbývá čas na rozjezd oprav u nás. To se ale musí změnit, protože kostel v Dlouhém Mostě je nejživější farností v celém mém obvodu,“ osvětlil s tím, že nyní se chce zaměřit na shánění finančních prostředků.
Rád by zajistil, aby farnost byla stále otevřená pro všechny lidi z blízkého i širokého okolí, kteří si našli do našeho dlouhomosteckého kostela cestu nejen na bohoslužby, ale i na různé akce jako jsou koncerty, žehnání motorek nebo vánoční stavění betléma s dětmi. „Na prvního září je již naplánováno žehnání aktovek všem žákům. Uvažuji také o novém projektu, a tím je žehnání zvířatům a domácím mazlíčkům.
Jsou lidé, kteří mě o to žádají. Tak třeba svatý jáhen František z Assisi také žehnal zvířatům, tudíž bych rád toto žehnání stanovil právě na jeho svátek. A pak to bude určitě dušičkový večer. Lidé přicházejí zavzpomínat na své blízké, anonymně zapálí svíčku, a nebo jen tak v tichosti posedí v kostele,“ uzavřel Michal Olekšák.
