První v Turnově a zatím jediní v celém Českém ráji, kteří se rozhodli nabízet pivo z tanku, jsou v restauraci Magic v Sobotecké ulici. Její provozovatel Martin Bobek vsadil na jedenáctistupňového Velkopopovického Kozla. Už během prvních dnů po zavedení nové technologie od plzeňského pivovaru mu přibylo spokojených štamgastů a zvýšila se výtoč piva.

„Lidi, co k nám pravidelně chodí na pivo, vypozorovali, že tankového piva vypijí průměrně až o tři půllitry víc než sudového. Do piva se totiž nevhání oxid uhličitý ani vzduch, ale čepuje se stlačováním nepropustného vaku, který je uvnitř tanku," podotkl majitel.

Co je tankové pivo?

Jde o normální pivo vyrobené v pivovaru, které se ovšem nestočí do lahví či sudů, ale v cisterně převeze do speciálních nerezových nádob o objemu 5 nebo 10 hektolitrů. Díky tomu se nemusí tepelně upravovat, což se odrazí nejen na chuti, ale i ceně piva. Nápoj ale vydrží kratší dobu. V nerezových tancích je speciální „pytel", který se stlačuje, což vhání pivo do pípy. Vak se pro každou várku vyměňuje.

Speciální polypropylenový pytel je na každou várku piva nový. Odpadá tím zdlouhavá a riziková sanitace vnitřku tanku. Mok tak zůstává nezměněn po celou dobu od uvaření až po stočení. Plzeňský sládek potvrzuje, že pivo díky tomu může být nepasterizované, neboť šance, že při své pouti až do půllitru se zkazí, je minimální.

„Pivo na své cestě nepřijde do kontaktu s žádným plynem ani vzduchem, tudíž neoxiduje a nekazí se. Proto je tankové pivo to nejlepší, co může štamgast zažít," argumentuje Václav Berka. Navíc, což oceňují zejména výčepní, tankové pivo méně pění. Jde jej tedy natočit takzvaně na jeden zátah pípy a práce jde rychleji od ruky.

„Moderní pivní tanky, v nichž pivo nepřichází do kontaktu se vzduchem ani tlačným plynem, dodáváme jen do restaurací, kde dlouhodobě pečují o kvalitu piva a zároveň mají dostatečně velkou výtoč. Z tanku vám tedy načepují opravdu čerstvé pivo v té nejlepší kondici," upřesnil výhody odborník Plzeňského Prazdroje Vojtěch Homolka.

Výhody a nevýhody tankového piva

+ Nikdy neprošlo plnicí linkou, nikdy se nestáčelo do sudů, nikdy se nesprávně neskladovalo a nikdy nebylo vystaveno vlivům okolního prostředí.

+ Nemusí se pasterizovat. Znalci piva tvrdí, že pivo je pak lepší.

+ Obsluha nemusí narážet sudy.

+ Pivo méně pění, je rychleji natočené.

- Tank se musí ideálně do pěti dnů vytočit. Nemá tedy smysl tam, kde se piva prodá málo.

- K podniku musí mít přístup cisterna.

- Tanky a chladicí zařízení zabírají místo a je třeba o ně pečovat.

Pokročilá technologie čepování piva z tanku není takovou novinkou, jakou se někomu může zdát. Už před desítkami let takové pivo nabízely pivnice s velkou výtočí. Těm odpadala manipulace se sudy. Čepovat tankové pivo mělo ale smysl jen tam, kde se vytočilo nejméně pět hektolitrů piva za týden. To je totiž nejmenší velikost tanku. Kdyby hostinský nechal pivo v tanku déle, kazilo by se. U piva totiž na rozdíl od vína neplatí, že čím starší, tím lepší.

„Tankové pivo nabízely většinou hospody, kterým na štamgastech záleželo. Často to byly nádražní restaurace, kam se scházeli chlapi po práci na pivo. Vypilo se ho tam hodně, a tudíž bylo vždy nejčerstvější," dodává Václav Berka.

Pivní zákon se však kvůli tankům určitě přepisovat nebude. O tom, jestli na stůl dostanete orosený půllitr s lahodným mokem, nebo spíš břečku po které poběžíte na záchod, nerozhoduje pivovar, ale výčepní. A tady žádná supertechnologie nepomůže. „Stejně bude vždycky záležet na tom, jak výčepák pivo načepuje. On je ten poslední článek, komu projde pivo rukama. Cesta končí u něj," upozorňuje majitel turnovského Magicu Martin Bobek.

A co tomu všemu říkají štamgasti? Ti tankové pivo vítají. Aby taky ne. Na stole ho mají rychleji a jeho chuť je v důsledku nepasterizace plnější a bohatší. „Když to mám srovnat se sudovým nebo lahvovým, tak určitě na první napití poznám rozdíl. Už díky absenci bublinek, které vás po pár půllitrech nafouknou jako balon, se dá tankový Kozel vypít klidně na několik napití," shrnuje své dojmy Radek Kalous, návštěvník restaurace.

Pořád platí, že sládek pivo vaří, ale dobrý hostinský ho dělá!

Václav Berka je starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje. U příležitosti otevření první restaurace s tankovým Kozlem v Českém ráji mluvil s Deníkem o tankovém pivu.

V čem všem je vůbec tankové pivo jiné?
Pivo je stejné, ale liší se péčí už od začátku. Za ideální teploty jej v pivovaru vyrobíme, převezeme v cisterně izolované a natlačíme do tankovny. Pivo nepřijde do kontaktu s žádným plynem ani vzduchem, tedy neoxiduje. Je stále udržováno v optimální teplotě. Pivo chutná stejně, jako když opouští sklep pivovaru.

Proč mi přijde, že po napití necítím tolik bublinek, pivo se v krku nevrací, neškrábe…?
Nevháníme do něj žádný oxid uhličitý, pivo není přesycené. To, o čem mluvíte, je velmi častý jev, daný tím, že někteří výčepní nedokážou načepovat pivo tak, aby se část oxidu uhličitého obsaženého v pivu uvolnila. Ať chceme nebo ne, při vypití litru piva se vám v organismu uvolní asi 2,5 litru plynu. A jsou jen dvě cesty, kudy plyn může z těla ven. (smích)

Které pivo je tedy podle vás lepší? S větším „řízem", nebo spíš jemnější?
Naší snahou je naučit každého výčepního čepovat pivo tak, aby chutnalo jeho zákazníkům. Ne každý to svede. Někdo má radši pivo říznější, někdo zase rád tu pivní mléčnou pěnu. Ale každý způsob přináší štamgastům něco pozitivního i negativního. A výčepní by to měl umět zohlednit při čepování piva.

Kolik vůbec u nás existuje hospod s tankovým pivem?
Těch restaurací je dnes více než 500 a počet stále roste.

Jak dlouhou historii tahle technologie má?
Já pracuju v pivovaru přes 30 let a už tehdy se Plzeňský Prazdroj pyšnil tím, že do těch nejlepších hospod dodával pivo z tanku. Ale technologie byla jiná.

Je cílem plzeňského pivovaru, aby každá hospoda čepovala pivo u tanku?
To záleží na našich spotřebitelích. Když si lidé budou přát pivo takové, jako je tady v Turnově v Magicu, kde se Kozel poprvé dostal do ráje, bude naší snahou, abychom ho měli všude.