Kliknutím zvětšíteZatímco jinde v Čechách spadne v průměru 400 až 700 mililitrů srážek za rok, v Bílém Potoce v Jizerských horách je to 1100 mililitrů. Díky tomu si Jizerské hory vysloužily přezdívku nočník Čech. Deštivých dnů však rok od roku ubývá.
„Je to skutečně nejsrážkovější místo v Česku,“ říká směrem k Bílému Potoku mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu Petr Dvořák. „Obec leží na návětrné straně hor, takže při západním proudění, které toto období roku provází, srážky spadnou právě tam,“ vysvětluje.
Jizerské hory si tak mohou připsat hned dvě NEJ. Obec Jizerka, která leží jen několik kilometrů nad Bílým Potokem, zase patří k nejchladnějším místům u nás. Není výjimkou, že tam i v létě spadnou teploty pod bod mrazu.
NA MEDARDA UŽ NENÍ SPOLEHNUTÍ
Nejvíce srážek by mělo obvykle spadnout během června, na který se vztahuje známá pranostika o Medardovi. „Jde o období, které zpravidla přináší chladnější proudění vzduchu od západu, i když samozřejmě nejde o celých 40 dní v celku. V posledních letech, možná i desetiletích, jsou ovšem tyto klasické medardovské cirkulace stále méně četné,“ dodává meteorolog.
Na Liberecku a Jablonecku se kdysi říkalo: „V Liazu mají dovolenou, to bude zase pršet.“ Firemní dovolená spadala do července, který býval srážkově bohatší než srpen. Ale ani to už podle Dvořáka není v poslední době pravidlem. „Vlny dešťů nejsou už tak výrazné. Červenec bývá sušší a méně oblačný,“ říká.
Podle něj souvisí i tyto změny s celkovým oteplováním. To je patrné dokonce i na horách. „Třeba na Sněžce je dlouhodobě v průměru o stupeň dva tepleji, než tomu bylo před 50 lety,“ dokládá podle naměřených údajů.
Dlouhodobé oteplování vede podle odborníků k většímu výparu vody v létě a nižšímu doplňování zásob podzemní vody z tajícího sněhu. Ačkoli průměrný roční úhrn srážek se výrazně nezměnil, výkyvy v podobě suchých období a přívalových dešťů přispívají k výraznému úbytku podzemních vod.
„V Libereckém kraji celou situaci umocňuje existence polského hnědouhelného dolu Turów, který podle České geologické služby vyvolal v průběhu 20 let pokles hladiny podzemní vody v některých místech příhraničí až o 60 metrů,“ upozorňuje krajský radní pro životní prostředí Jiří Löffelmann. „Situace na území Frýdlantského výběžku a Hrádecka už vede k nutnosti hledání nových zdrojů pitné vody pro dlouhodobé zajištění zásobování obyvatel,“ zdůrazňuje.
V některých obcích Libereckého kraje už dokonce zakázali lidem brát vodu z obecního řadu na jiné účely než pro konzumaci.
SUCHO TRÁPÍ NEJEN ZAHRÁDKÁŘE
Suchu se proto lidé snaží vzdorovat i dalšími možnostmi. Například obnovou vodních zdrojů, které v minulosti působily v krajině jako přirozený regulátor, například rušením meliorací, budováním tůněk či mokřadů. „Nové tůně už vznikly například v Pertolticích na Frýdlantsku a v nivě potoka Šporky u České Lípy,“ poznamenává Lofferman.
Kromě vodohospodářů a zemědělců zajímá počasí každého, kdo se v nejbližších dnech chystá na dovolenou. Kdo má rád teplo, měl by si vzít volno na přelomu července a srpna. To je podle Petra Dvořáka z ČHMÚ klimaticky dlouhodobě nejstabilnější a nejteplejší období z celého roku. „Alespoň posledních deset let to tak bylo, ale nedá se to brát jako pravidlo, je to pouhá statistika,“ připomíná.
Jeho slova dokládá i výhled na první prázdninový měsíc. Po studeném začátku se budou teploty pomalu zvedat a nejtepleji má být od 15. do 20. července. Poslední týden v červenci by podle dlouhodobé měsíční předpovědi naopak měla rtuť na teploměru znovu poklesnout.
Jestli to tak ale skutečně bude, v tuto chvíli nedokáže nikdo přesně říct. Meteorologické předpovědi vycházejí především z matematických modelů a v matematice, stejně jako v přírodě, by měl člověk vždycky počítat s proměnnou.
8
Čtenář 
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
