Pomoci krajině se rozhodl například pedagogický sbor Střední školy lesnické a hospodářské ve Frýdlantu s ředitelem Miroslavem Kudrnou v čele. Provedli praktická opatření určená k tomu, aby se na pozemcích Libereckého kraje dařilo zabrzdit zbytečně rychle odtékající vodu.

„Meliorace odvodňují pole a louky neustále. Nebýt meliorací, byla by voda stále v půdě nebo na jejím povrchu. Když meliorace přerušíme nebo odstraníme, tak vodu vrátíme minimálně do půdy. Funguje to, je to ověřené na mnoha místech. Co šlo odvodnit, jde i zamokřit. Stačí použít opačný postup,“ řekl Radomír Studený z odboru životního prostředí Krajského úřadu Libereckého kraje.

Barvy přírody na Černé Nise.
FOTO: Foťte, posílejte, zachraňujte! Autorská soutěž se blíží ke konci

Na vyústění takzvaného melioračního pera do otevřeného příkopu na pozemku školy vytvořili pracovníci drobné hrázky, které mají za úkol odváděnou vodu zdržet, aby se mohla vsáknout. „Liberecký kraj aktuálně připravuje k zadržení vody v krajině deset rozličných opatření od tůní o desítkách metrů čtverečních až po čtyřhektarový mokřad poblíž říčky Řasnice, jež slouží jako zdroj surové vody pro úpravnu ve Frýdlantu.

Předpokládáme, že na realizaci získáme finance z Operačního programu Životní prostředí,“ nastínil budoucí kroky radní pro resort životního prostředí, zemědělství a rozvoje venkova Jiří Löffelmann. „Hodláme také úzce spolupracovat se Střední školou lesnickou a hospodářskou, která bude pozemky kraje spravovat,“ doplnil Löffelmann.

Střední škola hospodářská a lesnická ve Frýdlantu se kromě jiných oborů  již tradičně věnuje zemědělskému a ekologickému vzdělávání a její vedení i odborní učitelé chápou nutnost postavit se čelem k současným klimatickým změnám a s nimi souvisejícím úbytkem vody z krajiny.

„Učíme a v rámci praktického vyučování realizujeme agrotechnická opatření, která podporují vsakovací schopnost půdy, ale to nestačí. I ve Frýdlantském výběžku, kde bylo v minulosti vody spíše nadbytek, se v posledních letech projevuje akutní nedostatek vody. Důvodem nejsou jenom nižší srážky, ale i vyšší průměrné teploty, kdy dochází k vyššímu výparu vody“ dodal její ředitel Miroslav Kudrna. 

Sportující děti. Ilustrační snímek
V Liberci vyrostl naproti muzeu nový zábavní park. Chystá se slavnostní otevření

Problematikou sucha se na frýdlantské škole zabývají v rámci výuky studijního oboru Ekologie a životní prostředí nebo oboru Agropodnikání nebo například prostřednictvím projektových dnů pro žáky základních škol na Frýdlantsku zaměřené na meteorologii, neboť škola disponuje profesionální meteorologickou stanicí, která je napojena na ČHMÚ a data ze stanice jsou volně dostupná i pro širokou veřejnost.

Vody ubývá i v obci Jeřmanice. Dříve vodnatý Jeřmanický potok je v letních měsících téměř bez vody, jedná se spíše o stružku. Obyvatelé zachytávají dešťovou vodu do záchytných nádrží, kterých kolem domů stále přibývá. „Zvažujeme koupi komunální techniky, kterou bychom použili i ke kropení komunikací. Samozřejmě vodou z našeho rybníka, nikoli z řadu. V jarních měsících, kdy vůbec nepršelo, si občané často stěžovali na nadměrnou prašnost,“ zmínila starostka Helena Fiebigerová.

Poslední léta trápí sucho i Hejnice. „Obecné sucho vidíme asi všichni kolem, když se něco kope nebo když musíme zalévat nově vysazené stromy a záhony, jako poslední roky,“ řekl starosta Hejnic Jaroslav Demčák.

Liberecké náměstí. Ilustrační fotografie.
Města chtějí přilákat turisty. Kvůli úsporám ale Liberec propagaci dělat nebude

Na zadržování vody v krajině se dlouhodobě zaměřuje i Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody. Financuje projekty, které vedou k nápravě vodního režimu v krajině přirozenými způsoby. „Podporujeme obnovu tůní, slepých ramen, mokřadů, malých vodních nádrží a podobně. V posledních letech jsme pomohli Jizersko-ještědskému horskému spolku se záchranou biotopu rašeliniště v přírodní rezervaci Nová louka a aktuálně jim spolufinancujeme obnovu evropsky významné lokality Jizerské smrčiny,“ nastínil aktivity ředitel nadace Ondřej Petrovský.

Smysl projektu spočívá v návratu přirozené a zdravé podoby lesům v Jizerských horách a zároveň v pomoci zadržení vody v místních cenných rašeliništích. „Dojde k výsadbám více než 14 tisíc geneticky původních sazenic stromů a vybudování 60 přehrážek,“ doplnil Petrovský.

Nadace finančně přispívá na projekty v řádech desítek tisíc korun, ale hlavní pomoc směřuje do těch, na které se se podařilo zajistit prostředky z fondů Evropské unie. „Zajišťujeme část nebo celou výši potřebného spolufinancování. Jedná se o řády nízkých jednotek milionů,“ řekl Ondřej Petrovský.

Podle vedoucího CHKO Český ráj by se měl i Liberecký kraj k problematice sucha postavit mnohem aktivněji a iniciovat přípravu i realizaci konkrétních projektů na zadržování vody v krajině.

„Víme, že problém se suchem a zásobami spodních vod není jen problémem několika zahrádkářů, týká se nás všech. Liberecký kraj představuje ideální platformu k systémovému řešení problémů celého regionu ve spolupráci s obcemi. Dokáže optimálně plánovat, podpořit a realizovat projekty, které budou dlouhodobě efektivní a pomohou výrazně zmírnit trend posledních let,“ podotkl Jiří Klápště z CHKO.