To potvrzuje i přední místní odborník a amatérský mykolog Zdeněk Pelda z Liberce. „Začalo pršet a houby už i tady začaly růst. Obecně se ale dá říci, že náš kraj je teď na houby chudší než jiné části republiky,“ vysvětlil. Pokud se tedy na houby vydáte, měli byste volit vyšší polohy, kde jsou srážky vydatnější a podle srážkoměru nebo speciálních stránek si najít, zda tam skutečně vydatně pršelo.

MASÁK, LIŠKA, PODHŘIB I KOVÁŘI

Nacházet můžete hlavně růžovky neboli masáky, holubinky a oblíbené podhřiby, jejichž název správně zní hřib hnědý. „Najít se dají i pravé hřiby a lišky, začínají už i klouzky. Objevují se také kozáci a křemenáče, jak osikový, tak i březový a tady na Liberecku jsou velmi časté i hřiby kováři,“ vypočítal Pelda. Jeho slova potvrdil i sváteční houbař Jakub z Liberce. „Byli jsme včera, našel jsem asi půl košíku, převážně kováře, podhřiby a růžovky,“ popsal úlovek. Na houby se vydal podél menších potoků. „V lese je zatím ještě moc sucho, ale zítra se chystám na Jablonecko, kolem Černé studnice,“ prozradil Jakub.

Také podle rady mykologa Peldy platí, že čím výš, tím lépe. Zobecnit se to ale nedá. „Houby také nerostou plošně, ale místo od místa,“ upozornil Pelda. On sám si letos libuje. Nejen proto, že jako zkušený houbař ví, kam má na houby vyrazit. Raduje se hlavně ze vzácných úlovků. „Přímo v Liberci, v Janově Dole jsem našel vzácného choroše šupinatého a hned nedaleko vějířovce. Měl jsem z toho větší radost než z košů růžovek. Potěšilo mě to jako mykologa, ekologa i jako fotografa,“ pochvaloval si Zdeněk Pelda.

Mezi vzácné nálezy, kterými se chlubí na houbařských stránkách, patřil i ještě vzácnější korálovec. „Fotit jsem ho byl několikrát v týdnu a nejvíc mě potěšilo, že tam pokaždé byl, že ho lidé nerozkopali,“ dodal odborník.

HNOJNÍK FUNGUJE JAKO ANTABUS

Pelda s oblibou vyvrací i některé mýty, které kolem hub panují. Třeba ten, že na houby se nesmí pít alkohol. „Není to pravidlo, ale obecně platí, že jsou houby těžko stravitelné a v kombinaci s alkoholem nemusí dělat dobře někomu, kdo má slabší žaludek,“ vysvětlil Pelda. Přesto ale existuje výjimka. „Houba, které se raději na hony vyhneme, ale mladé plodnice jsou velmi chutné. Hnojník. Ten funguje podobně jako antabus (lék používaný při léčbě alkoholiků, pozn. red.), vyzkoušeli jsme to a opravdu po něm i zčervenáte,“ potvrdil zkušený houbař.

PODÍVÁŠ SE A PŘESTANE RŮST

Dalším mýtem je, že pokud se na houbu jednou podíváte, už neroste. „To má pravdivý základ, ale ne ve smyslu, že byste ji uhranuli,“ usmál se Pelda. Jde o to, že houby mají zpravidla jemné podzemní podhoubí, které je vyživuje. „Pokud se k houbě přiblížíte hodně zblízka, tak ho narušíte. Je to stejné, jako kdybyste šlápli na hadičku od kapačky,“ přiblížil.

KDYŽ DORŮSTÁ MĚSÍC, DORŮSTAJÍ I HOUBY

Dalším mýtem, který mezi lidmi koluje, je ten, že houby rostou v závislosti na úplňku. Když měsíc dorůstá, měly by růst i houby. „Není to úplná houbařská latina, je to zřejmě odpozorováno, ale stoprocentně platné to být nemůže. Každý úplněk totiž nastává za úplně jiných teplotních a srážkových podmínek. A když neprší, je vám úplněk houby platný,“ neodpustil si Pelda houbařský vtípek. A jestlipak mají i houbaři stejně jako rybáři svůj pozdrav? „No jasně,“ zasmál se. „My houbaři se přeci zdravíme Smotlachovi zdar!“, uzavřel.