Vstávají ještě za tmy. Ze spacáku rovnou do studených holínek a gumových obleků. Místo teplé sprchy dýchnout na zkřehlé prsty, odemknout kádě s čerstvou zásilkou a hurá k podběrákům. Pracovní den prodejců vánočních kaprů začíná.

NEŽ POLÍVKA ZAVONÍ

„Máte vnitřnosti? Kapra nechci, ale vzala bych si hlavu na polívku." „Máme. Stojí 25 korun," podává Martin základ na rybí polívku. Žena zavrtí hlavou a odchází. Takhle si to nepředstavovala, kdyby takhle hlavička jako bonus. Kluci pokrčí rameny. O vnitřnosti je veliký zájem. Hodně zájemců chce kapra jen zabít a vykuchat. Žádný problém. Paličku sice nahradí kladívko, ale pak už kluci zručně noří nůž do rybího těla a obratně vyjímají žluč. „Ploutve taky odstranit? Ne, ne, to už zvládnu," usmívá se elegantní dáma.

„Do kdy tu budete?" „Do pátku," odpovídají snad už po sté mladí prodejci. „Ale to už bude fronta," volají za odcházejícími tazateli.

„Pěknýho chlapáka mi vyberte," poroučí si starší muž. Martin zkušeně zaloví podběrákem. Stojím tu s nimi sotva deset minut a studený severák už si poradil i s mým tlustým kabátem. Odhaduji, kolik vrstev můžou mít kluci pod tenkými gumovými obleky. „Dvě, a stejně mrznem," netají se Martin a podupává. Nohy mě zebou za ně.

ZDÁ SE JIM O SPRŠE

Na place před libereckou radnicí jsou od nedělního večera. Nepřetržitě až do pátku. „Češi jsou vynalézaví. Musíme kádě hlídat celou noc. Moc se nevyspíme," ukazují na starší škodovku, která se na týden změnila v jejich obydlí. „Máme tu mikrovlnku a rychlovarnou konvici na čaj a přímotop. První noc jsme to zkoušeli bez něj, ale byla hrozná zima. Na záchod chodíme do Plazy." Když se ptám, na co se nejvíc těší, čekám, že to bude teplá postel. „Na teplo, na jídlo a taky na kamarády. Jsme z České Lípy, tak tu nikoho neznáme, cítíme se tu dost sami. Nejvíc ale na sprchu, ta nám chybí hrozně!" shodují se kluci. Zatím jim musí stačit ta ledová od kapřích ploutví.

PŘÍLEŽITOST PRO STUDENTY

Za každodenní jedenáctihodinovou šichtu od neděle do pátku, v mrazivém počasí a s rukávy nacucanými ledovou vodou utrží kluci ani ne polovinu průměrného platu. „Pro studenty je to nejlepší možnost, jak si vydělat před Vánocemi peníze," podupává Daniel a dýchá si na prsty.

Na brigádu se oba studenti z českolipské průmyslovky přihlásili už v listopadu. Zájemců bylo hodně, ale když slyšeli, co je čeká, většina odpadla," vysvětluje Daniel.

Firma, která distribuuje kapry z Českého ráje, zajistí kromě každodenní dodávky zhruba 200 kilogramů čerstvých kaprů už jen prodejní pult a kádě. Ostatní si musí prodejci sehnat sami. „Paličku, kladívko, kleště na stahování kůže i ostré nože na kuchání. „A drobné do pokladny. To všechno musíme mít. Včetně ubytování," směje se Daniel a přes rameno hodí pohled k autu se zbytky oběda a spacáky.

„Podle internetu jsme se museli naučit i to, jak se kapr správně zabíjí a vykuchá. Lidi se ale diví, když za tyhle služby chceme zaplatit, ale kdo by tu v té zimě chtěl stát a dělat to zadarmo," vysvětluje Martin. I výši odměny určuje tržba a objem prodaných kaprů. Kdo nic neprodá, ten mrzne zadarmo.

„Lidi docela chodí, nejvíc bude ale dneska, to je poslední den," odhadují. Místo si ale pochvalují. Kousek od nich se rozkládají vánoční trhy. „Je tu moc příjemná atmosféra," hodnotí. „Jen jsme čekali, že lidé budou příjemnější. I když jak kdo. Jeden pán nám dokonce přinesl rum na zahřátí, ale když mi nepijeme," posteskl si Martin. Takhle čaj a kousek štrůdlu, to by nás fakt potěšilo. Ale jsme tu kvůli práci a tak nás potěší i to, když se lidi nemračí a alespoň nám popřejí pěkné svátky," dodává Martin. Obláčkem dechu se pokusí vyhnat mráz za nehty a pak odhodlaně zanoří znovu podběrák do kádě.