Kliknutím zvětšíteTéměř polovinu návštěvníků Krajské knihovny v Liberci tvoří děti a mladí lidé. Největší skupinu představují školáci, téměř 15 procent studenti vysokých škol. Středoškoláci pak necelých deset procent. V absolutních číslech je to zhruba 10 tisíc čtenářů. „Je to pěkné číslo, ale na stotisícové město ještě stále cítím velké rezervy,“ říká ředitelka knihovny Blanka Konvalinková.
A právě na studenty se teď zaměřil nový vzdělávací projekt. Jde vlastně o pomoc pro učitele, kterým poradí, jak současnou generaci přitáhnout nejen k četbě samotné, ale rozvíjet u nich i takzvanou čtenářskou gramotnost. Tedy způsob, jak nejen číst, ale také si z textu něco odnést.
Lektorka Pavlína Lišovská vysvětluje jak: „Učíme to třeba na románu Pýcha a předsudek. Studenti mají za úkol napsat hlavní hrdince vzkaz, jak by se měla zachovat v určité situaci,“ popisuje jednoduchou pomůcku, jak se mladí přirozeně přiblíží ději románu a naučí se, jak o přečteném textu hlouběji přemýšlet. „Tento způsob hodně využívají při výuce literatury třeba ve Velké Británii, USA a hodně rozšířený je i ve skandinávských zemích,“ přibližuje Lišovská.
VÝKLAD HISTORIE ATRAKTIVNÍ FORMOU
Podobným způsobem se zase naučí třeba vyhledávat popisy biedermeieru v románech Aloise Jiráska. A poučí se také o regionální literatuře. Třeba takové národní obrození, romantismus, realismus či májovci, tedy témata, která by s chutí vyřadil z okruhu otázek každý budoucí maturant, se podle lektorů dají totiž docela dobře postavit na regionu. Když se pak student dozví, jak psal takový Jan Neruda o Liberci, lépe si pak dokáže určitý úsek dějin a literatury propojit s konkrétními místy. A literatura 19. století tak pro něj nebude jen otázka do AZ kvízu.
V kurzu o regionální literatuře od poloviny 18. století do začátku druhé světové války se také seznámí s naprosto neznámými autory, ale dozví se i o literární tvorbě autorů z Českolipska, o libereckém dialektu nebo literatuře podhůří Jizerských hor od Frýdlantska přes Jablonecko až po Semilsko.
CO NA GOOGLU NENAJDETE
Kurzy budou v liberecké knihovně probíhat po celý rok. Dva se týkají přímo literatury, další pak práce s informacemi a informačními zdroji. „Studenti neumějí citovat zdroje. Něco zkopírují z internetu, ale už neuvedou původ. Další věc je, že ne všechno se dá najít na Googlu. Tady se dozvědí, že spoustu informací mohou dohledat právě ve specializovaných databázích knihoven,“ říká ředitelka krajské knihovny Blanka Konvalinková.
Kromě praktických rad kdy, k čemu a hlavně jak mohou studentům pomoci právě služby knihovny, se díky workshopům dozvědí i další zajímavé věci. Třeba co všechno je možné vyčíst z Wikipedie, jak ji používat a jak se mohou třeba stát i jejími spolutvůrci. Další z praktických seminářů zase studenty naučí, jak využít nové technologie při psaní referátů. „Že nemusí jít o tři popsané stránky, ale třeba o různé formy prezentace s využitím nových médií,“ podotýká lektorka Pavlína Lišovská.
A jako bonbonek na závěr mohou absolvovat i kurz znakového jazyka. „Vycházíme z toho, že knihovna není jen půjčovna knih, ale stále více i společenská a hlavně vzdělávací instituce,“ zdůrazňuje Konvalinková.
Na čtenáře tu cílí odmala. A to doslova. „Už od března se naše knihovnice pravidelně zúčastňují vítání občánků. Rodiče od nás dostanou první čtenářskou průkazku pro své dítě, leporelo i užitečný návod, jaké knížky jsou v jakém věku pro děti nejvhodnější. Lépe se tak později orientují v té obrovské záplavě dětských knih,“ dodává Konvalinková. Snaha se podle ní vyplatí. S čerstvou průkazkou do knihovny prý zamíří celá třetina novopečených rodičů.
10
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
