Památku vojáka z grabštejnské posádky, psovoda Tomáše Procházky, který zahynul tento týden na misi v Afghánistánu, připomněla včera v podvečer čestná salva i čerstvě zasazená lípa. Město Hrádek nad Nisou vzdalo tímto způsobem hold člověku, který tu našel svůj nový domov a chtěl zapustit své kořeny. Válka se ale neptá. „Rozhodli jsme se spolu s legionáři věnovat alespoň našemu kamarádovi Tomášovi lípu Republiky,“ uvedl starosta Josef Horinka. Další strom bude mít voják z Hrádku v městském ovocném sadu.

V ZÁSADĚ PŘIPOMENOU MASARYKA I ŠKOLU

Sto let republiky, ale i i jubileum zdejší školy, která nese jméno prvního československého prezidenta T. G. Masaryka, si dnes připomenou také v Zásadě na Jablonecku. A to nejen zasazením lípy Republiky, ale i dnem otevřených dveří. Honosná budova s názvem Jubilejní měšťanská škola Masarykova byla postavena v přesně 10 let po vzniku Československa. Tedy v době nebývalého rozkvětu obce, která proslula výrobou skleněných perlí a bižuterie a jméno mladé republiky proslavila daleko za hranicemi.

SVÁTEK JABLKA 2018. Již 17. ročník regionální výstavy probíhá v Pěnčíně.
FOTO: Jablka mají také svůj svátek. V Pěnčíně až do neděle probíhá výstava

Zásada byla v té době díky módnímu artiklu i stykem se světovými módními centry dokonce přezdívána Malou Paříží. V obci, která v té době čítala 910 obyvatel, žilo podle kroniky neuvěřitelných 11 milionářů. „To si samozřejmě vyžádalo i otevření nové školy, protože stará 'národka' v centru obce už nemohla stačit,“ vysvětlil ředitel školy a bývalý poslanec Václav Horáček.

Historii školy i obce připomene výstava starých fotografií a dokumentů a instalace dobové třídy. „Zajímavá bude generační konfrontace, protože souběžně s touto expozicí jsme připravili také výtvarnou výstavu, jak si děti tehdejší dobu představovaly. Je to takové propojení minulosti a současnosti,“ doplnil Horáček. Připomněl, že jméno Tomáše G. Masaryka nezískala automaticky každá instituce a vedení zásadské školy o to muselo nejdřív požádat. „Vstřícná odpověď přišla právě v roce 1928,“ doplnil ředitel školy.

Tomáš Procházka.
FOTO: Padlý voják v Afghánistánu byl z Hrádku nad Nisou. Působil jako kynolog

V HARRACHOVĚ TVOŘÍ STOVKU MODŘÍNŮ

Skutečně velkolepě oslaví stoleté výročí republiky v krkonošském Harrachově. Nevysadí tu jen jeden strom, ale hned 1500. Navíc nepůjde o tradiční lípu, ale o modřín, který navíc není ani původní dřevinou. První modříny totiž podle starostky obce Evy Zbrojové nechal do Krkonoš přivézt majitel panství hrabě Jan Nepomuk Harrach.

Stromy vysadili do tvaru nuly a doplní tak desítku, kterou tu z modřínů vysázeli místní v roce 1928 u příležitosti desetiletého výročí republiky. Doplnit desítku o další nulu napadlo právě starostku města. „Už loni mi stále volali novináři i úředníci z kraje, jak bude letos město slavit výročí republiky. Jednou jsme se s mužem dívali z okna právě na protější kopec, kde zlátla ta jubilejní desítka a tehdy přišel ten spontánní nápad doplnit stovku,“ vylíčila starostka Eva Zbrojová.

Dobrovolnické brigády na sázení modřínů se zúčastnili i žáci a učitelé harrachovské základní školy.
Prvních 1500 modřínů je zasazeno. Harrachovská desítka je stovkou

Od nápadu k realizaci ale vedla dlouhá cesta. Právě proto, že modřín není původní dřevina. Přes uznávaného lesníka a místního patriota Petra Kadlečka se starostka dostala na správu Krkonošského národního praku. „V té době zrovna končil ředitel národního parku. Na rozloučenou mi přinesl povolení od ministerstva životního prostředí, které udělilo výjimku,“ raduje se ještě dnes Zbrojová.
Čáru přes rozpočet málem udělalo i letošní sucho. „V létě jsme se dozvěděli, že modříny asi nebudou. Nakonec se ale podařilo sazenice získat. Se sázením modřínové číslice pak pomohly děti ze zdejší školy,“ popsala starostka.

Na to, než se celá stovka rozzáří podzimním zlatem, si budeme muset počkat nejméně tři až čtyři roky, kdy modříny trochu povyrostou. Vidět pak bude nejen ze Sachrova vrchu, ale také prý z rozhledny Štěpánka.