„Dosud k tomu nebylo moc příležitostí, protože nebyly vypsané potřebné nabídky k přihlášení projektů. Letos ta možnost je, tak to zkusíme,“ komentoval ředitel Josef Šorm.

Ten chtěl před časem získat peníze také na projekt větrné elektrárny při strojní průmyslové škole. „Ten nám bohužel nevyšel, ale vize jeho realizace se stále nevzdáváme,“ podotkl Josef Šorm.

„Bylo by rozhodně zajímavé v praxi porovnat výtěžnost energie z malé větrné elektrárny se stejně výkonnou sluneční elektrárnou,“ vysvětlil důvody, proč má škola zájem i o tento projekt. Funkční sluneční elektrárnu má strojní průmyslová škola už od 17. května roku 2001, přičemž v Liberci byla jedním z průkopníků využívání solární energie. Fotovoltaické panely tehdy škole zaplatil Státní fond životního prostředí ČR.

Lidé se docházejí ptát na zkušenosti

„Často k nám docházejí lidé, kteří plánují pořídit si fotovoltaické panely na dům nebo do firmy a ptají se na naše zkušenosti a hlavně jestli se jim to vyplatí,“ konstatoval Josef Šorm s tím, že na základě sedmiletého využívání sluneční energie může škola podat lidem také důvěryhodné informace o slunečním svitu na Liberecku.

Ze záznamů o vyrobené elektrické energii, které má škola k dispozici, lze například vyčíst, že přinejmenším v posledních sedmi letech byl v Liberci průměrně nejslunečnějším měsícem červen, zatímco „nejtemnější“ bývá poměrně tradičně leden. Vůbec nejslunečnější za zmiňované období byl podle statistik strojní průmyslové školy červenec roku 2006.

Na střeše má průmyslovka v současné době 12 metrů čtverečných fotovoltaických panelů. Na otázku, jak moc se škole vyplatí, je nejtrefnější odpovědět statistikou. Například letos v lednu byla energeticky celková spotřeba školních budov 14952kWh, zatímco sluneční elektrárna vyrobila zanedbatelných 28,5kWh.

Aby mohla sluneční energie zásobovat celou školu po celý rok, nestačila by fotovoltaickým panelům ani plocha fotbalového hřiště.

Škola ušetří díky slunci 5 tisíc ročně

„Díky naší malé sluneční elektrárně ušetříme ročně na elektřině zhruba 5 tisíc korun, což je samozřejmě zcela zanedbatelná částka.

Fotovoltaické panely jsme kdysi pořídili především proto, že jsme technická škola, a také proto, že nám přišla využitelnost sluneční energie úžasná. Hlavní nevýhodou sluneční elektrárny je to, že aby vyráběla dostatek energie, potřebuje skutečně obrovskou plochu,“ uzavřel Josef Šorm.

Pro představu můžeme uvést, že doposud největší česká sluneční elektrárna, která leží od srpna roku 2006 u obce Ostrožská Lhota na Uherskohradišťsku, má prozatímní rozlohu dva hektary, přičemž se dále rozrůstá. Po dokončení na plný výkon bude tato sluneční elektrárna největší ve střední Evropě.