Rámec opatření, které mají zajistit dostatek vody pro zasažené oblasti Hrádecka a Frýdlantska, kde voda vlivem těžby ubývá, už je sice jasný, ale konkrétní projekty se budou teprve připravovat.

Minulý týden proběhla první koordinační schůzka mezi vedením kraje, starosty a zástupci vodohospodářských společností, na které se podle hejtmana rozdaly úkoly, které se budou v příštích týdnech řešit. Podle krajského náměstka pro rezort životního prostředí Václava Židka vznikne speciální dotační program, ze kterého budou obce čerpat na projekty peníze. „V březnu bychom ho rádi představili krajskému zastupitelstvu. Konkrétní žádosti bychom mohli začít přijímat v druhé půlce letošního roku. Není ale jednoduché se dostat od nápadu ke stavebnímu povolení,“ řekl Deníku Židek. Podle něj už jsou první projekty rozpracované a mají před žádostí o stavební povolení.

Většina peněz poputuje do oblasti kolem Hrádku nad Nisou, kde má podle informací České geologické služby (ČGS) těžba hnědého uhlí v dole Turów větší dopad na místní zdroje podzemní vody než na Frýdlantsku. 

Celkem je pro projekty na Hrádecku vyčleněno více než 25 milionů eur. Plánovaná je rekonstrukce úpravny vody Machnín, výstavba vodovodního přivaděče z Machnína do Uhelné, která je nejvíce postižena negativními dopady těžby. Vodohospodáři také plánují navýšit akumulaci vodojemu Chrastava Svatý Ján a vybudovat vodovody z Hrádku nad Nisou do Václavic a z Chrastavy na Horní Vítkov. Na Frýdlantsku dojde k navýšení kapacity úpravny vody Frýdlant a zkapacitnění stávajících vodovodních řadů a vodojemů, aby se zvýšila akumulace. Vybudovat by se měly vodovodní přivaděče z Frýdlantu do Bulovky a do Dětřichova.

„Připravujeme výběrové řízení na generálního projektanta, který bude tyto projekty vypracovávat. Na projektovou přípravu máme v harmonogramu 4 až 5 let, pak by se mělo dva roky stavět. V roce 2028 by mělo být hotovo a úpravna vody ve Frýdlantu by měla zahájit zkušební provoz,“ představil plány ředitel Frýdlantské vodárenské společnosti Petr Olyšar. Dodal, že už teď například ví, že nový přivaděč vody nepůjde naprojektovat nejkratší možnou trasou z důvodu nevyřešených majetkových vztahů.

„Základní opatření v souvislosti s poklesem vody jsme navrhovali už v roce 2015. Pak jsme čekali na výsledky měření ČGS, podle nichž jsme tyto opatření upravili. Z měření totiž vyplynulo, že následky vlivem těžby v Turówě nebudou na Frýdlantsku tak velké jako na Hrádecku,“ vysvětlil Olyšar. To je i důvod, proč je na projekty ve Frýdlantském výběžku vyčleněno pouze 8 milionů eur.

Greenpeace proti dohodě protestuje

Peníze získal Liberecký kraj na základě dohody mezi Českou republikou a Polskem, kterou premiéři obou zemí podepsali začátkem února a která vedla k tomu, že ČR stáhla žalobu na Polsko od Soudního dvora EU. I když došlo k urovnání celého sporu, neziskové organizace a někteří místní obyvatelé nadále proti dohodě protestují. Poslední protest se konal v neděli na Václavském náměstí v Praze, kde se sešly asi tři stovky lidí, aby vyjádřily svůj nesouhlas s nově uzavřenou smlouvou. Demonstraci zorganizovala organizace Greenpeace ČR, která výsledek česko-polského jednání o hnědouhelném dolu vnímá jako „selhání české vlády v jejích základních povinnostech ochrany životního prostředí a práv českých občanů“. Greenpeace informovala, že podá kvůli podpisu smlouvy a kvůli stažení žaloby na důl stížnost k Evropské komisi a vyzve ji, aby podala na důl Turów vlastní žalobu.

„Česká vláda selhala v ochraně českého území a životního prostředí, což je jeden z jejích základních úkolů. Smlouva, kterou vláda tajně schválila a podepsala, vůbec neřeší negativní dopady dolu Turów a rozhodně nezabrání ztrátě vody z českého území. Peníze a monitorování situace jsou k ničemu, pokud se tisíce místních lidí ocitnou bez vody,“ prohlásila koordinátorka uhelné kampaně Greenpeace Nikol Krejčová.