„Stěna funguje a je splněn i parametr nepropustnosti stěny, který je splněn víc, než je určeno v dohodě," uvedl Venera. Kromě nárůstu množství vody ve čtyřech kontrolních vrtech, přibylo podle něj vody i v dalších třech vrtech, které jsou 400 až 850 metrů od bariéry směrem na jih k české hranici. „V českých vrtech ale hladiny stále klesají, nacházejí se na historickém minimu, a z toho důvodu nemůžeme říct, že by se pozitivní efekt stěny projevil i na českém území," dodal.

Jestli se vliv stěny projeví na českém území, zatím není podle Venery jasné. „Hydrologická situace je tam komplikovaná a k tomu bude potřeba, aby byl vypracován nový hydrogeologický model," řekl. Důl má podle něj povinnost do dvou let od dokončení stěny nový model zpracovat, k dispozici by tak měl být v polovině příštího roku. Na to bude podle ředitele geologické služby třeba počkat. Zároveň upozornil na to, že ročním monitoringem práce geologické služby nekončí, vyhodnocování dat bude pokračovat.

Petra Kalenská, právnička společnosti Frank Bold, která se tématu dopadů těžby v Turówu na české území dlouhodobě věnuje, ale míní, že Česko by nemělo jen vyčkávat. „Česká republika by měla usilovat o to, aby Polsko skutečně zamezilo odtoku podzemní vody, a naplnilo tak funkčnost stěny ve všech bodech česko-polské dohody. Současně je také nutné pořídit aktualizovaný hydrogeologický model, který prokáže proudění podzemní vody, a v souvislosti s tím zveřejnit informace o podzemní vodě v blízkosti dolu Turów," uvedla k závěrům odborníků Kalenská.

Úpravna vody v Machníně.
Začala rekonstrukce úpravny vody v Machníně. Pomůže s dopady těžby v dole Turów

Vybudování podzemní těsnicí stěny v Polsku bylo zásadním bodem česko-polské dohody o řešení vlivu těžby v dole Turów, kterou vlády obou zemí podepsaly loni 3. února. Stěna je přes kilometr dlouhá a tvoří ji síť vrtů hlubokých 120 metrů, které polští těžaři naplnili nepropustnou směsí jílu a cementu. Dokončena byla v polovině loňského roku a na konci června skončil roční testovací provoz. V průběhu monitorování podzemní bariéry se hodnotí dvě kritéria: její propustnost a změna hladiny podzemní vody. Data o vývoji hladiny podzemních vod dostává česká strana z Polska čtvrtletně.

Ekologové od začátku uvádějí, že je stěna na špatném místě a odtoku vody nezabrání. Iniciativa Společně pro vodu poukazuje na dostupné údaje o vývoji hladiny vody ve vrtu v nedaleké obci Uhelná, ve kterém stále klesá voda. Smlouva ale podle Venery počítá i s tím, že pokud se ukáže, že stěna nefunguje, jak by měla, může česká strana požadovat prohloubení stěny, její rozšíření, případně dotěsnění. Na české straně umožňuje hladinu podzemních vod sledovat síť více než 40 vrtů, které pro Českou geologickou službu dokončili v roce 2020.

Polský hnědouhelný důl a elektrárna Turów
Důl Turów nezavřeme. Premiér Morawiecki chce těžit u hranic s ČR až do roku 2044

Stěna ale není jediným opatřením, které má české území ochránit před vlivem těžby v polském dole. „Jedním z opatření je také zemní val, který už začala polská strana stavět. Budou ho mít postavený za několik měsíců, následně ho osází zelení, druhy a skladbu zeleně vybraly po diskuzi polská a česká strana dohromady, celé to řešení by mělo být hotové za rok, do konce června 2024," řekl ministr pro životní prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Polsko vyplatilo loni na jaře Česku jako náhradu za škody způsobené těžbou 45 milionů eur (přibližně 1,1 miliardy Kč), z toho 35 milionů eur (842 mil.Kč) šlo do Fondu Turów, který spravuje Liberecký kraj. Peníze jsou podle krajského radního pro životní prostředí Václava Židka (Piráti) určené na výstavbu vodovodů, které zajistí vodu pro obyvatele postižených oblastí v příhraničí. Práce na prvním z nich začaly v červnu. Na podporu zadržení vody v krajině lze navíc čerpat peníze i z Fondu malých projektů Turów, ve druhé výzvě je téměř 14 milionů korun, žádat je možné do 5. září.