Kliknutím zvětšíte„Teď už modernizaci, doufám, nic nezastaví,“ řekl generální ředitel nemocnice Richard Lukáš. Událost označil za významný milník v rámci několikaleté přípravy celého projektu modernizace krajské nemocnice, která se nové budovy dočkala naposledy před 40 lety. Roky bojuje s roztříštěností celého areálu a stáří budov, z nichž některé jsou více než sto let staré.
I navzdory tomu se tu provádí centrová péče, která snese srovnání s péčí v nemocnicích fakultních. Podle ředitele ukázaly na její nezbytnost zejména poslední dny. „Současná pandemie koronaviru naprosto zřetelně potvrdila absolutní nutnost investice do CUM kvůli udržení a rozvoji špičkové zdravotní péče v Libereckém kraji,“ zdůraznil Lukáš.
Právě v krajské nemocnici se v těchto dnech úspěšně léčí i pacient s koronavirem, kterému je experimentálně podávána krevní plazma vyléčeného muže. Jde o novinku, kterou přitom zkouší jen několik špičkových pracovišť na světě, u nás kromě Liberce jen Thomayerova nemocnice v Praze.
DEMOLICE V KVĚTNU
První část demolic v Kristiánově ulici, kde vyroste nový parkovací dům a energetické centrum nemocnice, se podle ředitele Lukáše spustí do tří týdnů. Získání územního rozhodnutí přitom nebylo jednoduché, procedury navíc zbrzdily i dohady kolem podoby a financování parkovacího domu. To mělo původně zajistit město Liberec v rámci Integrovaného plánu rozvoje území, kam měly patřit největší a nejpotřebnější investice.
Při vydání územního rozhodnutí měli konečné slovo městští urbanisté, kteří podle vedoucího projektu, respektovaného odborníka Petra Moose, museli pečlivě zvážit všechny případné zásahy do rozvojových plánů města. „Je potřeba si uvědomit, že se jedná o veřejnou stavbu za veřejné peníze v centru města,“ připomněl Moos. „Na předložené žádosti ale stavební úřad neshledal žádné ohrožení zájmů ani porušení předpisů,“ konstatoval.
Následovat by mělo vydání stavebního povolení a výběrové řízení na dodavatele stavby. Tu by nemocnice chtěla spustit koncem příštího roku, kolaudace je plánována o tři roky později.
To hlavní a nejdůležitější slovo teď ale bude mít Liberecký kraj, který je většinovým vlastníkem krajské nemocnice. Menší podíl patří městům Liberec a Turnov, v budoucnu by se k nim měl přidružit také Frýdlant, jehož nemocnici kraj po selhání bývalého majitele EUC začlenil pod KNL.
DODRŽENÍ SLIBŮ STÁTU
„Na květnovém zasedání krajského zastupitelstva se bude projednávat financování Centra urgentní medicíny za zhruba 2,4 miliardy korun se závazkem kraje,“ potvrdil hejtman Martin Půta. Další výdaje, jako je například zajištění lékařské techniky, budou podle něj předmětem diskuze po krajských volbách mezi nemocnicí a akcionáři.
„Věřím také, že se dočkáme slíbených 300 milionů z evropských zdrojů, tak jak nám to na konci loňského roku slíbil ministr Adam Vojtěch. V této situaci bych také očekával investiční podporu státu pro 14 páteřních nemocnic,“ dodal hejtman. „Věřím, že se dostane na všechny krajské nemocnice a že stát nebude dělit občany na pacienty první a druhé kategorie podle toho, zda se v příslušném kraji nachází fakultní nemocnice,“ zdůraznil.
Moos navíc připomněl, že vláda v minulých dnech slíbila rozšíření žádostí o evropské peníze, stejně tak zmínil dřívější příslib premiéra Babiše na miliardu korun pro druhou etapu modernizace. „Doufám, že to nespadne pod stůl,“ zadoufal Moos.
Také podle hejtmana by dodržení slibu bylo férové, zvláště poté, co vláda oddlužila z veřejných peněz zadlužené státní nemocnice. „Doufám, že se tak naše nemocnice dočká podpory z národních zdrojů, jinak by to znamenalo, že těm, co špatně hospodaří, smázneme dluhy, a těm, co hospodaří dobře (jako KNL), nedáme nic,“ shrnul hejtman Půta.
13
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
