Vzhledem k objemu peněz, které by musel investovat do rekonstrukce, zvolil finanční úřad raději formu pronájmu v jiném objektu. Vláda rozhodla o prodeji. Ani v jedenácti kolech se však nenašel žádný zájemce.

Stát teď znovu nabízí osmipodlažní budovu včetně pozemků o celkové rozloze 2952 m2 a budovy garáže. „ÚZSVM převzatý objekt znovu nabídne ostatním organizačním složkám státu k bezúplatnému převodu. Jestliže o objekt nebude znovu žádný zájem, bude s ním dále naloženo podle zákona o majetku státu,“ potvrdil mluvčí úřadu Andrej Bančanský. To znamená, že půjde do dražby.

„Objekt jsme si byli už v minulosti prohlédnout. Vzhledem k tomu, že stojí v bezprostřední blízkosti budovy Uranu, kde sídlí část magistrátu, by se možné využití najít dalo, ale s přihlédnutím k jeho technickému stavu není možné převzít tyto závazky a následně hledat 300 milionů na jeho rekonstrukci. Na to je město příliš chudé, “ konstatoval technický náměstek libereckého primátora Jiří Šolc.

Letní kino v Jablonci nad Nisou.
Kamenná kina na Liberecku potrápil virus. Ta letní bojují s nepřízní počasí

Jiná situace by podle něj nastala, pokud by stát převedl budovu na město bezúplatně a na rekonstrukci poskytl dotaci. „Pak by se dalo uvažovat o propojení veřejné správy s komerčním sektorem,“ shrnul Šolc.

To ale stát odmítá. „O bezúplatném převodu lze uvažovat, jen když se naplní podmínky,“ upozornil Bančanský. Mezi ně patří, že se objekt musí využívat výlučně pro potřeby samosprávy bez možnosti komerčního pronájmu.

Zájem nemá ani Liberecký kraj. Ten naopak ústy hejtmana Martina Půty kritizuje kroky státu, respektive jeho finanční správy. „Jsem smutný z toho, že stát nenašel využití pro budovu Skloexportu především proto, že si v té samé době koupil budovu bývalého Elitronu. Teď si chce pro změnu koupit budovu, v níž už 20 let sídlí finanční úřad a platí nájem. Myslím, že je to ukázka toho, jak stát neumí hospodařit,“ zdůraznil Půta.

Asistenční pes. Ilustrační snímek
Asistenční psi někde vadí, jinde je vítají. Zákon jejich vstup zatím nevymůže

Bývalá budova Skloexportu byla postavena v letech 1928 – 1930 a představovala největší státní zakázku v meziválečném Liberci. I když jde o cennou stavbu, objekt není památkově chráněný. Unikátní je například prvorepublikový páternoster. „V každém případě jde o stavbu velmi hodnotnou. Problém je, že už tehdy byla postavena pro administrativní účely. Proto vidím jako nešťastné, že stát nedokáže najít její využití pro některou ze svých správních agend, když má jiné v nájmu,“ shodl se s kritikou historik Petr Freiwillig z Národního památkového ústavu v Liberci.

Před válkou měla budova široké využití. V suterénu se nacházelo skladiště celní správy, obchody, v přízemí byl poštovní a celní úřad a skladiště firmy Liebieg. První patro pak bylo vyhrazeno finančnímu ředitelství, druhé úřadovně okresní správy politické, třetí berní správě, čtvrté živnostenskému inspektorátu . V podkroví byly archivy, zadní trakt směrem k centru sloužil pro byty zaměstnanců.