Podle dostupných informací by se služby „finančáku“ měly smrsknout na dva dny v týdnu se dvěma úředníky. Stát ale odmítá, že by šlo o redukci. „Finanční správa ČR a ani Finanční úřad pro Liberecký kraj nebudou rušit žádné pracoviště finančního úřadu a dostupnost a kvalita služeb zůstane i po optimalizaci pracovišť finanční správy zachována pro občany,“ odpověděla na dotaz Deníku mluvčí krajského finančního úřadu Zdena Výmolová Kodlová.

Jinými slovy, stát vydává signál, že pro občany dotčených míst v podstatě nic nezmění a daňový poplatník to vlastně ani nepozná. Starosty to ale neuklidnilo. „Jak to, že nepozná? Pozná!“ nechal se slyšet starosta Frýdlantu Dan Ramzer, podle kterého je chystané opatření projevem velké neúcty k daňovému poplatníkovi i ke samosprávě dotčených obcí. „Na finanční správě o tom vědí od února, od jara jsem čekal na nějaké vyrozumění, ale teprve, když jsem se obrátil dopisem na ministerstvo, začali se mnou komunikovat,“ popsal starosta Ramzer.

Nabízí se otázka, jak bude tento systém fungovat začátkem roku, kdy lidé podávají daňová přiznání. „Činnosti dotčených pracovišť budou zajištěny v úředních dnech minimálně dvěma pracovníky a v případě potřeby, zejména v obdobích podávání daňových přiznání, budou pracoviště personálně i termínově posílena,“ slíbila mluvčí krajské finanční správy. „Jde zatím o předběžný návrh, o kterém generální ředitelka Finanční správy ČR Tatjana Richterová průběžně jedná se starosty a starostkami dotčených obcí,“ dodala.

Už minulý týden se Richterová sešla s hejtmanem Libereckého kraje Martinem Půtou. Ani on ale není zatím s vývojem spokojen. „Já chápu, že stát hledá nějaké úspory, ale přijde mi nešťastné, že se hledají teď a ne až v době, až bude finanční správa plně elektrizovaná a lidé si budou moci daňové přiznání a všechny své povinnosti vyřizovat přes počítač nebo přes telefon, stejně jako řeší svůj bankovní účet,“ popsal. „Argumenty jsem při setkání s paní ředitelkou minulý týden nastínil a poprosil, zda by návrh ještě nepřehodnotili. Uvidíme, s čím přijedou na jednání ve středu,“ dodal.

Na celé věci ho mrzí především to, že si finanční správa vytipovala v rámci kraje právě mikroregiony, které ministerstvo pro místní rozvoj označuje za hospodářsky nejslabší v kraji. „Dosah státních služeb se tím ještě zmenší. Pro lidi to bude vzkaz, že se s nimi počítá o trochu méně, a zvláště na Frýdlantsku už bylo od roku 89 těch vzkazů přeci jen trochu moc,“ zdůraznil hejtman.

Starosta Frýdlantu Dan Ramzer jeho slova podtrhuje. „Nemluvím jen za naše město, ale za 24 tisíc obyvatel Frýdlantského výběžku. Nejsou tu bankomaty, pošty, o vysokorychlostním internetu nemluvě. Připlatit si musíte, když chcete mít i pořádný signál na televizi… Za vším, co mají lidé ve větších městech každých sto metrů od sebe, tady lidé musí jezdit,“ rozčílil se. „Z Frýdlantu je to do Liberce přes 20 kilometrů, ale z Nového Města už skoro čtyřicet. A třeba z takové Andělky jede autobus dvakrát za den,“ přiblížil Ramzer dostupnost státních služeb, za kterými se ve většině evropských zemí v době digitalizované správy musí v Česku stále jezdit „na úřad“.

NA HORÁCH PODEPISUJÍ PETICI

Například v Kořenově na Tanvaldsku už lidé proti redukci podepisují petici. „Při naší rozloze je to nesmysl. Nejdřív dělám nějaká opatření a pak ruším, ne obráceně. Je to zase další Babišova hovadina,“ nebral si servítky místostarosta Kořenova Stanislav Pelc. „Přesto, že není rychlý internet, musela většina živnostníků přejít na elektronickou evidenci tržeb, ale na podávání daňových přiznání elektronicky nejsou peníze. A to chtějí, aby byla větší daňová výtěžnost,“ prohlásil pod podmínkou anonymity jeden z oslovených podnikatelů.

„Zatím nevíme, jak velká to bude redukce, víc by nám měli říct ve středu v Liberci a doufám, že to na nás příliš nedolehne. Pokud ano, budeme se bránit,“ prohlásil starosta Tanvaldu Vladimír Vyhnálek. Podle hejtmana Martina Půty ale příliš možností není. Už to, že se s nimi generální ředitelka sejde, považuje za vstřícný krok. Rozhodnutí je totiž podle něj čistě v kompetenci státní správy. Upozornil také na to, že pokud už chce finanční správa hledat úspory, má je v v kraji přímo před nosem.

„Finanční správa v Liberci je už 20 let v nájmu v soukromém objektu, přitom nějakých 300 metrů odtud má stát nevyužitou budovu Skloexportu. Dovedu si tedy představit, že jsou tady i jiné možnosti,“ uzavřel hejtman.