„Byla by to pro nás velká rána, kdyby pobočka úplně z obce zmizela. Lidé ji hodně využívají. Podle informací, které mám, plánuje sice pošta u nás zřídit výdejní místo, jenomže my bychom je museli dotovat. Ty peníze by nám potom chyběly jinde,“ řekl starosta Jindřichovic pod Smrkem Pavel Novotný.
Pošta nabízí obcím příspěvek 10 tisíc korun na pracovníka, který by výdejní místo obsluhoval.

Nájem a energie by si obce ze svého rozpočtu hradily samy. „Za tyto peníze je pro nás výdejní místo nepřijatelné. Navíc chceme, aby v Jindřichovicích zůstaly zachovány veškeré poštovní služby. Na tom se nyní pokoušíme s vedením pošty dohodnout,“ doplnil starosta.

Jan Pospíšil, starosta Lázní Libverda, se s vedením pošty dohaduje už rok. Jejich kamenná pobočka je otevřená jen čtyři hodiny denně a plní pouze funkci podací pošty. Má navíc nejednotnou otevírací dobu. Ta je kratší v zimě než v létě. Doručování zásilek pak obstarává motorizovaná jednotka z Frýdlantu.

„Když vás se zásilkou nezastihnou doma, dají ji na podací poštu a vy si zásilku můžete vyzvednout až druhý den,“ upřesnil Jan Pospíšil. „To, že je pobočka v Libverdě ohrožena, vím už několik měsíců. V létě se u nás pohybuje až 1500 lidí, není možné nemít tady poštu,“ dodal.

Jak vysvětlil starosta, obec hledá nyní s vedením podniku nějaký kompromis. „Suma, kterou by nám pošta platila měsíčně na výdejní místo, ale nestačí ani na plat pracovníka. Výdejní místo není problém, mohli bychom je vybudovat u nás na obecním úřadě nebo na Informačním centru,“ řekl. „ Máme smůlu, že Hejnice nejsou daleko,“ doplnil s tím, že obec Libverda by potřebovala mít pobočku otevřenou aspoň pět hodin denně.

Už napůl zrušenou poštu mají nyní v obci Bílý Kostel nad Nisou. Tam pobočku vytopila srpnová katastrofální povodeň. Novou ale už Česká pošta neotevřela. Do Bílého Kostela zajíždí nyní denně ráno na pár hodin poštovní auto. To objede domácnosti a doručí jim jednotlivé zásilky. Pak si zhruba na půl hodiny vozidlo stoupne před obecní úřad a zde doručovatelky od lidí zásilky naopak přijímají.

„Když chtějí třeba zaplatit složenku, dají ji pošťačce spolu s penězi, ona ji odveze na poštu, zaplatí za ně a druhý den lidem přiveze ústřižek, doklad o zaplacení,“ vykreslil situaci starosta Bílého Kostela Jiří Formánek. Na pobočku byli v Bílém Kostele lidi před povodněmi zvyklí. Chyběla by jim.

„Lidi mají účty u Poštovní spořitelny a ani si nemůžou vybrat peníze. Kvůli každé transakci musejí jet do jiného města,“ upozornil Jiří Formánek. „Je to u nás už jak za krále klacka. Pošta by ráda přenesla část svých nákladů na obce, ale to bychom si potom mohli koupit i lokomotivu a dopředu posadit svého strojvedoucího,“ zlobil se s tím, že bude rozhodně usilovat o to, aby u nich byla v budoucnu zachována pobočka se všemi službami.

Do boje za pobočku se vložili v Bílém Kostele i zdejší obyvatelé. Už požádali o pomoc jabloneckou senátorku, domlouvají si schůzku s vedením podniku a uvažují také o petici. „Dvacet let po revoluci a u nás je to jako za středověku. Kdo to nezažil, neuvěří,“ rozčílila se za obyvatele Hana Fadrhoncová. „U nás žije hodně starších lidí, nedokáží být v určitou hodinu na jednom místě nebo za službami jezdit do velkého města. Starosta po povodni neví, který most má spravit jako první. A teď má ještě dotovat poštu?“ dodala.

Jaké to je, mít místo pobočky výdejní místo a ještě v samoobsluze, zažívají obyvatelé Dětřichova. Také této obci poštu spláchla srpnová velká voda, a podnik už kamennou pobočku neobnovil. „O výdejní místo projevil zájem soukromník, tudíž je už obec z jednání o pobočce vytěsněna,“ řekl starosta Dětřichova Stanislav Šťasný.

„Pro nás je výdejní místo nepřijatelné, protože bychom museli přijmout novou pracovní sílu, účetní. A na ni nemáme. Rádi bychom do obce vrátili všechny poštovní služby, ale je otázka, jestli se s námi bude ještě někdo bavit,“ dodal. Česká pošta odstartovala projekt optimalizace, aby snížila své náklady.