Předminulý týden potrápily celý kraj vydatné deště a velká voda. Liberecký kraj připravil memorandum o společného postupu při budování protipovodňových opatření na Lužické Nise, připojí se k němu Chrastava?
Jednat o tom budeme na dalším zastupitelstvu. Myslím, že to nakonec schválíme.

Michael CanovMichael CanovZdroj: Deník/Jana ŠvecováZ okolních obcí zaznívá kritika, že se k memorandu přidat nechtějí, protože navrhovaná opatření neřeší jejich problémy s velkou vodou a navíc jsou poměrně drahá. Jak to vidíte vy?
V Bílém Kostele to mají finančně nejnáročnější, Nisa se táhne přes celou obec. Naproti tomu u nás memorandum řeší pouze Andělskou Horu, kde Lužická Nise teče. Ale u nás přes celé město teče Jeřice, a tu prakticky memorandum neřeší. Přitom následky jejího rozvodnění byly v minulosti fatální. Zajímavostí je, že vždycky, když přijde povodeň, tak to odnese secesní most. Jeřice je bohužel v tomhle smyslu neřešitelná. Musely by tam být zábrany tři metry vysoké, nebo z okolí vše vystěhovat. Také je tu Vítkovský potok, který se stéká s Jeřicí. Ten nám tu rozlámal celý Vítkov. Přesto předpokládám, že se k memorandu připojíme. I samotná Andělská Hora nám za to stojí, i když to stojí velké peníze.

Další kauza, která souvisí s vodou, se týká polského dolu Turów. Sledujete aktuální vyjednávání mezi Českou republikou a Polskem nebo jste součástí vyjednávacího týmu?
Sleduji vývoj velice pečlivě, ale ve vyjednávacím týmu nejsem. Angažoval jsem se hlavně při řešení kauzy v parlamentu, kdy se nám podařilo přesvědčit ministerstvo, aby podalo žalobu na Poláky k Soudnímu dvoru EU.

Od vyjádření Soudního dvora EU, ve kterém uznal český požadavek na okamžité zavření dolu, než dospěje soud k rozsudku, uběhly už dva měsíce. V dole se ale dál pracuje. Co si o tom myslíte?
To už je otázka pro jednání na nejvyšší úrovni obou států. Na těch závisí, jak to dopadne.

Považujete finanční kompenzace za dostatečný požadavek na Polsko? Mluví se o 40 až 45 milionech eur, za které by se mohly postavit nové vodovody pro lidi, kterým hrozí ztráta vody ve studnách.
Já jsem celoživotní odpůrce povrchových těžeb, které ničí krajinu. Co se týče hlubinné těžby, v tom smysl vidím. Slyšel jsem dokonce informace o tom, že kdyby nebyla sametová revoluce, tak by pravděpodobně důl, který vlastní Poláci, překročil naši hranici. Zřejmě by to vzalo kus Hrádku. Taková prý byla kdysi dohoda. Osobně si myslím, že výsledkem vyjednávání budou finanční kompenzace. Co se týká části Vítkova, tam by to vyřešilo problém s vodou. Místo studní by byly vodovody.

Zdroj: DeníkVy jako obec byste na to peníze neměli?
Rozhodně ne, jde o velkou investici. Nejde jen o natažení trubek. Voda se tam musí nějak přiblížit.

Jak to aktuálně vypadá s Kovákem, o jehož demolici usilujete už několik let? Kdy půjde k zemi? Naposledy se jednalo o tom, že místo něj vznikne supermarket Lidl.
Ano, tento plán stále platí. Z hlediska města a územního plánu je to vyřešeno. Dokonce i z hlediska nového majitele. Bohužel se řeší technický problém, a to problém s podzemním potokem. Teče kolem radnice a pak pod silnicí kolem školy směrem ke Kováku. Lidl musí být postaven tak, aby byl nad potokem. Vyžaduje to tedy zabezpečení, ale to v současnosti řeší Lidl se svými projektanty. Znamená to ovšem, že to celou věc prodlužuje o další rok.

V čem konkrétně je problém? Mohlo by to ohrozit plány na zbourání Kováku?
Toho se neobávám. Jde o technické řešení. Jsou tam dvě věci, které se musí vyřešit ke spokojenosti všech. Jednak musí být vyřešený potok například přeložením a jednak bude muset vzniknout kruhová křižovatka.

V poslední době se objevuje kritika vedení Dětského domova se školou v Chrastavě. Podle některých rodičů není současné vedení státního zařízení dostatečně „tvrdé“ na zdejší chovance. Zaznamenal jste tento názor také?
Ano, také jsem dostal dopis kritizující současné vedení a přeposlal jsem ho panu ministrovi. Přiznám se vám, čekám na nového ministra školství, jestli tedy bude nový. Současný mě zklamal v tom smyslu, že nekoná. Náš názor je za celou tu dobu od toho, co se stalo před lety, stejný. Zlikvidoval se tehdy funkční ústav. Většinu mladistvých odsud odvezli. Stojí to hrozné peníze a je tam víc dospělých než chovanců. Barák je ze tří čtvrtin prázdný. Dívám se na to i ze strany ministerstva školství a připadá mi, že je to neuvěřitelné plýtvání penězi. Já jsem to kdysi počítal a jeden chovanec vyjde finančně asi na to, co třída 30 studentů gymnázia.

Jak byste tu situaci vyřešil vy, kdybyste mohl?
My bychom měli zájem, aby se ten dům vrátil k původnímu účelu. V roce 1912 byl postaven jako domov pro seniory. Tehdejší název zněl ovšem hrozně, Starobinec, ale ten účel tam směřoval. Nám by se ten dům hodil, zřídili bychom tam buďto my, nebo Liberecký kraj domov důchodců, ale ministerstvo o tom nechce slyšet. Máme tu pouze dva domy s pečovatelskou službou, které mají kapacitu přibližně 160 lidí. Ale co s těmi lidmi, když se jejich stav zhorší? To je právě ten problém. Dům s pečovatelskou službou slouží primárně pro relativně samostatné klienty. Samozřejmě tu máme i Charitu, ale ta má velmi omezený počet lidí. Navíc pro Chrastavu z toho připadá tak půlka klientů, druhá je pro Hrádek.

Ústav byste tedy úplně zrušil?
Vznikl z toho patvar, který nemá smysl. Mně to připadá, jako kdyby vám uřízli půl těla. Ono to zařízení kdysi fungovalo dobře jako výchovný ústav. Mělo dobré vedení. Město si na chovance a jejich přítomnost zvyklo. Věděli jsme, že je pracovníci zařízení mají pod kontrolou. Někteří chovanci dokonce chodili na brigády. Pak se ale rozhodlo, že bude sloužit jen těm, kterým ještě nebylo patnáct let a mají nařízenou ústavní výchovu. Ti, kteří měli kriminální minulost, z ústavu odešli. Byla z toho velká kauza. Ve výsledku vidíte, že je tam jen pár dětí a stejně se stále objevují stížnosti, že to ředitelé nezvládají.

Má Chrastava momentálně v plánu nějakou velkou investici?
V současné době probíhají práce na kanalizaci ve Vítkovské ulici, což byla velmi komplikovaná akce. Myslím tedy z hlediska zajištění financí. Pak je také naplánován chodník a samotná komunikace. Co se týká dalších investicí, rád bych, aby se zrekonstruovala třetí budova školy a pak se udělalo něco s koupalištěm. A abych nezapomněl, velké výdaje jsme měli, máme a budeme mít se zdravotním střediskem, které jsme nedávno odkoupili.

Pozorujete v Chrastavě a okolních částí současný trend, kdy se lidé rozhodnou odejít z měst na menší město? Máte nějaké volné parcely k prodeji?
Snažíme se občas nějaké objevit. Ve Vítkově bylo před válkou skoro 2000 lidí. Dříve to dokonce byly samostatné dvě obce. Dolní Vítkov a Horní Vítkov. Kde byly dříve domy, jsou volné prostory. Postupně se nám podaří nějaká výstavba. Co se týče Andělské Hory, tak se obávám, že máme dostaveno. Tam spousta nových domů vznikala postupně. Co se týká Vísky, to je zajímavá část, tam těch domů vzniklo hodně. A jinak se teď bude stavět 11 rodinných domků v ulici Sedmidomská.

Stavět bude obec, nebo soukromý investor?
Investor. Město prodalo pozemky, které musí investor zasíťovat a tam pak bude stavět rodinné domy, nebo to bude dále nabízet. Hledáme investora i pro další zóny rodinných domů.

Plánujete nějaké kulturní akce v létě?
Máme několik srpnových. První akce bude vzpomínková, na povodně 2010. Den v týdnu a datum bude jako tehdy, sobota 7. srpna. Chtěli jsme již vloni, ale pak se to kvůli pandemii odložilo. Účast potvrdil už tehdejší prezident Václav Klaus, tehdejší premiér Petr Nečas i tehdejší hejtman Stanislav Eichler, zástupci hasičů i armády a další vzácní hosté. Večer bude koncert Dalibora Jandy.

Je něco, co se vám v posledním roce povedlo dokončit a máte z toho radost?
Jsem rád, že se mi povedlo zajistit dotace na zmiňovanou kanalizaci, protože to je evropský problém. Evropská unie má zájem na tom, aby se neštěpila kanalizační síť. U nás se na to zareagovalo tak, že ministerstvo vyhlásilo podmínku, aby ten, kdo dotaci dostane z programu, aby byl vlastníkem infrastruktury. Jenomže my všichni kromě Frýdlantska jsme součástí Severočeské vodárenské společnosti. Což znamená, že my nejsme vlastník a podle pravidel tedy nemůžeme dostat dotaci. Byl to neřešitelný problém, který se vyjednával na nejvyšší úrovni skoro rok. A nakonec se to podařilo.

Dostali jste výjimku od ministerstva?
Ano, z ministerstva životního prostředí, to rozhodnutí bude mít dopad i na ostatní obce. Na začátku to vypadalo úplně beznadějně. Teď všichni čekají, co se udělá s Kovákem. Jsou tam dvě etapy. Jedna, že zmizí Kovák, a druhá, že bude Lidl. Mně záleží hlavně na té první, ale lidem spíše na té druhé. Jen aby to dopadlo.