„Stroček se pozná podle trumpetovitého tvaru a nedá se zaměnit s žádnou jinou houbou. Už těžší je na něj v lese narazit. Roste i koncem roku, ale dosti nevypočítatelně," uvádí Zdeněk Pelda, liberecký mykolog a průvodce houbovým seriálem.

Snad podle šedo černého zbarvení a jemného poprašku na plodnicích se stročkovi lidově přezdívá kominíček. V kuchyni je ceněn ve všech jídlech, zejména nádivkám dodává unikátní chuť.

Stroček roste v listnatých lesích, zejména pod buky, vždy jen mělce zakořeněný. Jeho výskyt je nepravidelný a tam, kde jeden rok byla značná úroda, nemusí za rok být po houbě ani památky. Všímaví houbaři ale vědí, že když se podmínky sejdou, stročka je v lese plno.

„Pamatuji roky, kdy byl les jakoby vyasfaltovaný tak v něm bylo černo, stroček na každém kroku. Plnou přepravku jsme jich nasbírali do hodiny," dokládá Zdeněk Pelda.

Vzhledově nepříliš atraktivní, ale i nezaměnitelná houba je vhodná i pro začínající houbaře nedá se totiž splést.