Hned dvě mouchy jednou ranou by mohl trefit projekt občanského sdružení Sportovní školka, s kterým se jeho autoři ucházejí o přízeň mateřských škol v kraji.

Za prvé by si děti s pomocí zkušených lektorů mohly vyzkoušet řadu sportovních aktivit, s nimiž se běžně nesetkávají. Například základy atletiky, gymnastiky nebo míčových her. Za druhé se už v mateřské školce, kde se to jen hemží tetami ředitelkou počínaje a kuchařkami konče, mohou děti setkat s tolik chybějícím mužským vzorem. Lektory v projektu Sportovní školka jsou totiž převážně mladí absolventi pedagogické fakulty liberecké Technické univerzity nebo trenéři z dětských sportovních oddílů.

První zkušenosti naznačují, že se projekt setkal s úspěchem. „Začali jsme v jedné mateřské školce na Semilsku, teď jsme se postupně dostali na Jablonecko. Děti jsou nadšené. A kluci to s nimi rozhodně umí," tvrdí autor projektu František Kordík.

K projektu ho vedl prostý fakt, že dnešní děti se prostě neumějí pohybovat. „Problém jim dělá třeba běhání," říká muž se zkušeností s trénováním mládeže ve fotbale.

Na něj se ale rozhodně nechce ve sportovních školičkách zaměřovat. „V deseti lekcích pod vedením zkušených lektorů si děti vyzkoušejí základy většiny sportů," říká o projektu.

Každá lekce je tu zaměřena na jiný druh. Děti si později mohou samy vybrat, co je třeba bude v budoucnu bavit.

Projekt kvitují i samy oslovené učitelky. „Líbí se mi, že i když je projekt zaměřen na nejmenší děti, je postaven velmi profesionálně. Jednotlivé lekce mají návaznost a navíc je stoprocentně postaráno o bezpečnost dětí," komentuje například ředitelka liberecké MŠ V zahradě Vlasta Tesařová. Tvrdí, že i když se učitelky v mateřinkách pohybovým aktivitám dětí věnují, tento profesionální přístup už je nad jejich možnosti. „Projekt je určitě smysluplný a může děti v budoucnu ke sportu přilákat," říká.

„Z psychologického hlediska je významné, aby se pohybová aktivita stala přirozenou součástí života od dětství , aby se pěstovala radost z pohybu a neupřednostňoval se motiv výkonnostní," doplňuje i liberecká psycholožka Kateřina Krtičková. Existenci takové školky by podle jejich slov zajisté ocenili i rodiče hyperaktivních dětí. „Právě ty v předškolním období obvykle nenacházejí v běžném školském zařízení pochopení pro svou nadměrnou a obtížně usměrnitelnou potřebu pohybové aktivity," říká.

Jako každá novinka má ale i tato svá úskalí. Ne všechny školky mají k dispozici tělocvičny nebo jiná sportoviště. „Na vesnici jsme se s problémy nesetkali, protože se vždycky dohodne vedení obce nebo základní školy a prostor se najde. Buď v tělocvičně, nebo třeba v kulturním domě se sálem. Ve městech je to horší," vysvětluje František Kordík. Každá sportovní hala totiž vybírá za pronájem. A to už by se rodičům mohlo prodražit. Sportovní školka si je vědoma, že kroužky stojí dnes nemalé peníze. „Naše kurzy stojí 40 korun na hodinu, za deset lekcí je to 400 korun, které pokryjí alespoň základní náklady," vysvětluje Kordík.

Pokud školky projeví zájem, chtěl by o příspěvku na dopravu či pronájem tělocvičen pro metodickou výuku sportu nejmenších dětí jednat například se zástupci libereckého magistrátu. Rozhodující je teď podle Kordíka, zda se projekt školkám zalíbí a budou se hlásit.

„Projekt je určitě zajímavý, líbí se mi jeho metodika, ale problém je, že s ním organizátoři přicházejí až teď na podzim, kdy už je většina aktivit a kroužků naplánována," míní ale ředitelka Tesařová.