Liberečtí zastupitelé schválili na svém dubnovém zasedání nový postup přípravy kontroverzního územního plánu Liberce, k jehož poslední verzi přišlo na 700 námitek a připomínek. Podle vedení města počítá nový plán s úpravou připravovaného územního plánu tak, aby do něj mohly být případné další připomínky a změny zapracovány. Větší prostor by také měly dostat požadavky veřejnosti a to v oblastech, ve kterých jsou dlouhodobě námitky ke vznikajícímu územnímu plánu. Opozice však považuje novu verzi za neaktuální a protahování přípravy územního plánu za účelové.

Konflikty tady budou vždycky

„Není důvod neustále posouvat termín. Konflikty tady budou vždycky, protože se zkrátka nelze zavděčit všem. Podle mě jde pouze o účelový krok, který souvisí s krajskými volbami," okomentovala situaci zastupitelka za ČSSD a bývalá primátorka Martina Rosenbergová.

Nově navržený postup je podle náměstkyně pro územní plánování, veřejnou zeleň a životní prostředí Karolíny Hrbkové (Změna pro Liberec) časově srovnatelný se stávajícím harmonogramem, ale přinese navíc výhodu větší flexibilnosti. Tento postup podle ní umožní zapracovat do územního plánu koncepční změny, o které Změna pro Liberec předcházející 4 roky z opozičních lavic usilovala. „Při úpravě harmonogramu jsem se navíc snažila vyjít vstříc přání opozice a občanů, aby se proces zbytečně neprotahoval. Na druhou stranu ale trvám na tom, že je potřeba některé koncepční věci změnit," zdůraznila Hrbková.

Opozice to ale odmítá. Návrh jim prý nebyl dostatečně představen a navíc je netransparentní. „Tak nám opět předkladatelka Hrbková v materiálu oznamuje, že navrhuje větší změny v dokumentaci, a že došla jako pořizovatel k závěru, že je potřeba pořídit a projednat nový návrh územního plánu. Co na tom, že nepředstavila zastupitelům návrh současný, co na tom, že neuvádí, jaké změny vlastně navrhuje, co na tom, že zastupitelům nesdělí, jak bylo vypořádáno oněch 700 námitek a připomínek. Ona prostě chce nový návrh ÚP, a tak to taky bude," řekla zastupitelka Rosenbergová.

Opozice kritizuje

Ke kritice se na zasedání zastupitelstva připojili i Starostové, kteří naznačili, že prodlužování přípravy územního plánu může mít souvislost s fungováním liberecké teplárny.

Náměstek pro ekonomiku, strategický rozvoj a dotace Jan Korytář k tomu dodává: „Stále je platný původní územní plán, a i v rámci něj je v Liberci dostatek rozvojových ploch, kde se dá stavět. Takže co se týče rozvoje Liberce, vidím jako prioritu mít spíše kvalitní územní plán, než ho mít rychle za každou cenu."

Podle nového harmonogramu by měl být nový územní plán předložen ke schválení libereckým zastupitelům na konci roku 2016.

„Možná by měla náměstkyně zdůraznit, že přiložený harmonogram není navržen s ohledem na reálné možnosti dalšího projednávání, ale jen a pouze s ohledem na čerpání dotace. Pokud opět přijde velké množství námitek a připomínek, a to jistě přijde, není termín schválení nového územního plánu reálný. Jen město přijde o další dotaci a občané o naději, že i Liberec bude mít konečně svůj územní plán," myslí si Martina Rosenbergová.

Současné vedení města zároveň jedná s Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky, aby nemuselo město Liberec vracet dotaci ve výši 3,5 milionu korun, kterou získalo na pořízení konceptu územního plánu. „V nově navrženém postupu není druhá dotace na Návrh Územního plánu ohrožena" řekla mluvčí magistrátu Zuzana Minstrová.

Kromě nového postupu při pořizování územního plánu schválili zastupitelé také žádost o bezúplatný převod pozemků v Ostašově, Machníně a Krásné Studánce ze státu na město Liberec. Pozemky zabírají plochu přibližně 10 hektarů.

Orná půda nebo veřejná zeleň?

„Zjistili jsme, že bychom mohli bezúplatně získat od státu soubor pozemků v několika částech města. Byla by škoda této šance nevyužít. Nechtěli jsme, aby město někdo předběhl, jak se to stávalo již v minulosti, proto zastupitelé dostali materiál až takzvaně na stůl. Město na této transakci může jenom vydělat," zdůraznil Korytář.

Žádosti ale ještě musela předcházet změna územního plánu, která by ze státních pozemků udělala plochy veřejné zeleně. Podmínkou vydání těchto pozemků je totiž to, aby byly vedeny v územním plánu např. jako veřejná zeleň. „Tyto pozemky jsou dnes vedeny jako zemědělská orná půda. Tyto plochy zajistí dostatečné prostory pro rekreaci místních obyvatel," vysvětlila Karolína Hrbková.