Průvod, v jehož čele kráčí třímetrový kohout Jaro-slav, a obrovský čáp, projde obcí a kolem polí. Jeho účastníci v maskách straší a zahánějí paní Zimu, proto mají nejrůznější náčiní jako řehtačky, klapačky či pokličky, kterými vydávají rámus.

Na strom Vajíčkovník příchozí věší vajíčka, která většinou nejsou malovaná, ale jsou na nich nakreslená nebo napsaná přání pro daný rok. Teprve potom, co lidé vajíčka na strom navěsí, je strom postaven, a všichni přivítají příchod jara. O doprovodný program se postarají děti ze základní školy Řasnička, divadlo Jarmily Enochové Rolnička, folkař Petr Randus a řezbářka Romana Krestinová, která předvede své řemeslo.

Vajíčkovník navazuje na snad 2 800 let starou lidovou tradici. Z té doby totiž pochází více než 40 000 úlomků a 1500 celých kousků keramických drobných předmětů, které byly nalezeny na kopci Burkovák a dnes jsou k vidění v muzeu v Písku. V každém z nich je malý otvor.

Badatelé soudí, že to mohly být votivní dary zavěšované na strom. Podobným způsobem se na strom Vajíčkovník zavěšují vyfouknutá vajíčka s napsaným nebo namalovaným přáním. Pozůstatky podobného zvyku najdeme v Horní Lužici, Čechách i v Bavorsku.