Jen za minulý rok onemocnělo v kraji spalničkami 10 dětí, od začátku letošního roku dalších pět. Naposledy byly přitom spalničky v kraji zjištěny před čtyřmi lety, a to v jediném případě. Podle krajské hygieny sice ještě nejde o epidemii, o hrozbu však ano. Jde přitom o nemoc, kterou už řada lidí považuje za minulost. Stejně jako třeba černý kašel nebo záškrt.

„Spalničky mají nejvyšší index nakažlivosti ze všech známých nemocí,“ upozornil hlavní epidemiolog Krajské hygienické stanice Libereckého kraje Jaroslav Harman. Nemoc tak neohrožuje jen samotné pacienty, ale i jejich okolí.

Děti, které nebyly proti spalničkám očkovány, ale pohybovaly se v bezprostřední blízkosti nemocného, třeba ve školce, musí zůstat doma po celou inkubační dobu, jež může trvat až tři týdny. Ohroženi mohou být i kojenci, kteří ještě očkováni nebyli. Děti se u nás proti spalničkám očkují poprvé na 13 měsících.

JAK SE ŠÍŘÍ?

Nemoc se šíří kapénkami či přímým kontaktem. Ve vzduchu nebo na povrchu předmětů může virus přetrvávat i dvě hodiny. Onemocnění začíná horečkou, kašlem a rýmou, pak se přidává zarudnutí spojivek. Typická červenofialová vyrážka se objeví nejprve v záhlaví a postupuje přes obličej, krk a břicho až na končetiny.

Proti spalničkám se u nás začalo plošně očkovat v roce 1969. Lidé, kteří touto chorobou onemocněli v dětství, už ji podle lékařů znovu dostat nemohou. Riziko představuje pro ty, kteří nebyli očkováni a nezískali přirozenou imunitu. I když jde o běžnou dětskou nemoc, může působit i komplikace. K úmrtí v důsledku spalniček však u nás došlo naposledy v roce 1979.

Důvody, proč se obávaná dětská nemoc vrátila, jsou podle epidemiologů hned dva. Obavy některých rodičů z očkování a možnost přenosu infekce z některých evropských zemí, kde se epidemie spalniček vyskytují. Aktuálně je to třeba v Itálii, Velké Británii, Německu, Rumunsku či na Ukrajině.

V řadě z těchto zemí už považovali nemoc za vymýcenou a s očkováním přestali. První onemocnění v loňském roce se přitom týkalo právě studentky z Ukrajiny, která je epidemií spalniček zasažena. Nositeli viru mohou být podle hygieniků také zahraniční dělníci, kteří mohou nemoc při setkání s širší rodinou přenést na děti a ty ji šíří v dětských kolektivech. Tak tomu bylo loni na jedné z jabloneckých škol.

OČKOVÁNÍ PŘEDEVŠÍM

Podle Jaroslava Harmana je účinnou ochranou proti spalničkám právě plošné očkování. „Ideální by byla proočkovanost vyšší než 95 procent,“ říká odborník. Tomu jsme se podle něj ale v důsledku různých „protivakcinačních kampaní“ vzdálili. „U dětí narozených v roce 2013 činila proočkovanost 85,9 procenta a u dětí narozených o rok později 74,7 procenta,“ upřesnil Harman čísla z Libereckého kraje.

Právě vakcínu pod označením Priorix, která v sobě zahrnuje očkování proti spalničkám, zarděnkám a neštovicím, rodiče nejčastěji odmítají. Argumentují tím, že jde buď o banální nemoci, nebo o choroby, které se už u nás nevyskytují. Epidemie v Itálii, kde byli stejného názoru, nebo na Ukrajině, odkud se sem dostalo v poslední době nejvíc případů, tyto argumenty přesvědčivě vyvrací.

Lékaři zdůrazňují, že hysterie kolem negativních účinků očkování je zcela zbytečná a případné komplikace, například alergická reakce, je menším zlem než samotné onemocnění. Podle jablonecké lékařky pro děti a dorost Milany Ciprové jsou navíc obavy z vakcíny proti spalničkám zcela zbytečné. „Za svou praxi jsem se s žádnou reakcí na toto ještě nesetkala,“ uklidňuje.

V řadě evropských zemí mají rodiče pojistku v podobě soudu. Pokud potvrdí, že vakcinace je příčinou zdravotní komplikace či dokonce trvalého poškození, stát je musí odškodnit. Podobný zákon navrhuje i ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch.
Není první. S podobnou iniciativou už v minulosti přišel i semilský poslanec Jan Farský (STAN). Podle lékařů se jedná o mizivé číslo případů, kdy ke komplikacím dojde. Zpravidla jde ale o kombinaci více negativních faktorů, než že by šlo pouze o důsledek samotného očkování.