Zákonodárci totiž budou v brzké době projednávat vládní návrh ústavního zákona, který hranice obvodů vymezí nastálo. „Území obvodů se v minulosti měnilo každé dva roky v případě, že počet obyvatel ve volebním obvodu klesl nebo se zvýšil o 15 % oproti průměrnému počtu obyvatel na jeden mandát,“ uvedla mluvčí ministerstva vnitra Klára Pěknicová. Některé obce, zejména ve Středočeském kraji, se tak stěhovaly mezi obvody i několikrát, čemuž by měl zákon zamezit.

Senátor Canov chce však připravit pozměňovací návrh, který by obce patřící do mikroregionu Hrádecko-Chrastavsko přičlenil k libereckému obvodu. Konkrétně jde o Chrastavu, Hrádek nad Nisou, Novou Ves, Rynoltice, Janovice v Podještědí, Chotyni, Bílý Kostel nad Nisou a Kryštofovo Údolí. „Tyto obce logicky spadají pod Liberec,“ míní Canov. Aktuálně je ale zastupuje senátor zvolený za obvod Česká Lípa. Pod ten kromě Chrastavska a Českolipska spadají ještě některé obce na Mělnicku. Senátní obvody totiž byly vytvořeny tak, aby každý z nich zahrnoval podobný počet voličů.

To ale znamená, že leckdy nerespektují hranice okresů ani krajů. Podobná situace je i v jiných částech Libereckého kraje – například v Turnově a okolí volí lidé senátora mladoboleslavského. „Senátní obvody jsou špatně po celé republice,“ řekl Canov. Pokusit se chce změnit stav alespoň na Chrastavsku. „Nedělám to kvůli sobě, ale kvůli logice,“ poznamenal Canov.

Senátor už dotčené obce obeslal dopisem. Všechna zastupitelstva už jeho návrhu vyjádřila podporu. „Pokud lidé nevidí za kandidátem konkrétní obličej nebo alespoň přímluvu někoho, koho znají, tak těžko půjdou volit. Pochybuji, že lidé z Hrádecka znají osobnosti z Českolipska, znají spíše ty z Liberecka,“ vysvětlil starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka.

Spustí lavinu?

Vládním návrhem se bude nejprve v září zabývat Sněmovna, teprve pak přijde na řadu projednání v Senátu. Zda tam pozměňovací návrh projde, není jisté. Změna hranic jednoho obvodu by lavinově mohla spustit také změny další.

Zanesení obvodů do ústavního zákona neznamená, že by se už nikdy nemohly změnit. Pro změnu ústavního zákona ovšem musí hlasovat minimálně 120 poslanců a 50 senátorů, jejich změny jsou tak mnohem složitější.