Na jazykovou bariéru se zaměřila studentka Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci (TUL) Ha Vu Thu. Její aplikace Vietmed vychází z faktu, že v České republice žije přibližně 60 tisíc obyvatel vietnamské národnosti, přičemž polovinu z nich tvoří lidé starší 35 let. Právě na tuto skupinu aplikace Vietmed cílí.

„Přestože si většina Vietnamců v České republice platí zdravotní pojištění, spousta jich ho nevyužívá, a to buď kvůli jazykové bariéře, nebo pro časovou náročnost. Jsou to důvody, proč nejdou k doktorovi,“ zdůraznila Ha Vu Thu.

Aplikace bude spolupracovat s vietnamskými lékaři, kteří online poradí nebo pacienta objednají ke specialistovi. A nabízet bude i tlumočníky. Ti pacientovi v ordinaci pomohou s online překládáním. „U vietnamských rodin je to tak, že děti vždy zavolají a objednají rodiče. Pak k doktorovi většinou jedou s nimi. Teď to nebude zapotřebí, protože rodič bude mít online překladatele,“ upřesnila studentka.

Michal Petrů z Fakulty strojní TUL (vlevo) a ředitel firmy Lersen Vladimír Malena s novým typem chytrého hořáku, který má schopnost plynulé modulace výkonu.
Slibný patent. Univerzitní hořák vytopí velké haly a ušetří peníze za plyn

Ha Vu Thu svým nápadem oslovila tři porotce a získala nejen finanční podporu. Od Nadace Preciosa obdržela 50 tisíc korun, společnost CzechInvest jí umožní využít mentoringu svých odborníků a od Libereckého podnikatelského inkubátoru Lipo.ink dostala kredit v hodnotě tisíc eur na využití online organizačního uložiště Notion.

Peníze finalistka investuje do vývoje aplikace. „Zhruba do roka bych chtěla, aby vznikla první verze. Rodiny z vietnamské komunity mají o aplikaci zájem, byla by pro ně velkou pomocí,“ nastínila plány do budoucna.

Šperky z odpadu

Pozornost vzbudil start-up NanoArtes, který se zaměřuje na luxusní autorské šperky vyráběné pomocí nanotechnologie z nepotřebného plastového odpadu. Kombinuje tak neobvyklé tvary, originální vzhled a pružnost. Použité PET lahve jsou zpracovány v nový materiál Allya a ten se následně pomocí elektrického zvlákňování nanáší na kovové matrice, k nimž přilne a promění se na šperky.

Nepotřebný kus plastu tak dostává nový život a projde proměnou v jedinečnou, krásnou a mnohdy extravagantní ozdobu. „Jsme jediní, kdo při zpracování plastového odpadu používá nanotechnologie. Díky nim mají vyrobené šperky unikátní vzhled a každý je originál,“ sdělila designérka týmu, doktorandka Fakulty umění a architektury TUL Jaroslava Frajová.

Prototyp vesty při testech viditelnosti.
Bezpečně a stylově. Na univerzitě vytvořili 3D tkaninu s bezpečnostními prvky

S projektem na využití plastového odpadu v nový materiál byla v roce 2021 jako jediná Češka součástí globální výstavy Creative Resilience v pařížském sídle UNESCO. Šperky stojí od 3 do 18 tisíc korun a první zákazníci si je už mohli koupit na jednom z pražských veletrhů. „Tým zároveň připravuje e-shop a chce rozjet i hithitovou kampaň. Snaží se proniknout i do zahraničí. Finanční odměnu 50 tisíc od Škody Auto použije NanoArts na tvorbu e-shopu,“ doplnil Adam Pluhař z Oddělení komunikace a marketingu TUL.

Modelína z včelího vosku

Cenu děkana Ekonomické fakulty TUL a finanční odměnu ve výši 50 tisíc korun si vysloužila Drahomíra Hájková, která stojí za start-upem Voskoffka. Vyrábí modelínu ze stoprocentního včelího vosku. Nápad na ekologické modelovací hmoty se zrodil díky jejím synům.

„Děti rády modelují. Jenže klasická modelína může mastit, vysychat a drolit se a po čase končí v odpadu. Protože pracuji se včelím voskem, napadlo mě použít k modelování právě tento přírodní, netoxický a stoprocentně recyklovatelný včelí produkt. Modeluje se z něj výborně,“ podotkla finalistka.

Sklokeramickou pěnu lze využít v designových interiérech.
Univerzitní vědci vyrobili unikátní plastelínu. Podobá se sklu, může i vonět

Krabičky s obsahem 15 plátků včelího vosku by ráda dodávala především do mateřských a základních škol, kde s modelínou nejvíc pracují. „Školy mohou propojit modelování s výukou přírodovědy a povídat třeba o důležitosti včel jako opylovací služby. Po nějaké době by nám školy mohly Voskoffky vrátit a my bychom vosk znovu použili. Byl by to uzavřený koloběh vosku,“ informovala s tím, že do prodeje by se měl produkt dostat v průběhu letošního roku.

Sestavit auto či robota

Autoři projektu Uni:bit Šárka Nevšímalová a Štěpán Halíř usilují o rozšíření a zefektivnění výuky informačních technologií mezi dětmi a žáky základních škol. Hlavní náplní projektu je vytváření a prodej sad součástek logicky řízených mikropočítačem micro:bit, které dítěti umožní sestavit auto, robota nebo třeba meteostanici. Podstatnou součástí sady bude speciálně sestavená metodika. Poslouží nejen dětem, ale i učitelům nebo rodičům.

Sada bude obsahovat i pracovní sešity s úkoly pro děti. „Nabízíme dětem výuku zábavnou formou, aniž by jim museli pomáhat rodiče, a to prostřednictvím kvalitní metodiky v českém jazyce s teoretickým i praktickým základem a návody pro sestavení úloh různé obtížnosti. Zaměřují se na rozvoj informatického myšlení a digitální gramotnosti, tedy nezbytných kompetencí pro uplatnění na budoucím pracovním trhu a ve stále automatizovanějším průmyslu,“ uvedla studentka třetího ročníku Informačního managementu Ekonomické fakulty TUL Šárka Nevšímalová. Svým nápadem zaujali Nadaci Jablotron, která je ocenila částkou 50 tisíc korun.

Vědci na Technické univerzitě v Liberci vyvíjí speciální vozítko, které je extra odolné, uveze až jednu tunu nákladu a dovede jezdit samo.
Uveze tunu a dokáže jet samo. Liberečtí vědci vyvinuli super vozítko

Student Business Club oslavil osmé výročí soutěže a letos se chystá na devátý ročník. Samotná soutěž začíná v dubnu, kdy se uzavírají přihlášky. Během měsíců před finále se studenti učí, jak připravit kvalitní business plán a do cíle je vedou mentoři z univerzity i z řad podnikatelů a manažerů.

Nakonec soutěžící čeká finále, kde se v sedminutové prezentaci postaví se svým projektem před porotu. V dalších sedmi minutách čelí studenti otázkám porotců. „Pomoc mentorů, což jsou úspěšní podnikatelé a manažeři, je pro studenty velmi přínosná. Navíc s naší soutěží spolupracují bez nároku na odměnu a ve svém volném čase. Velmi si toho vážíme," dodal koordinátor soutěže Start-up TUL Ondřej Moš.