Jak dlouho se s oběma znáte? A jaké osobní zkušenosti jste s nimi zažil. Teď nemyslím jako s politiky, ale jako s lidmi.

Znám oba pány třiadvacet let, ale křestním jménem říkám jenom předsedovi Zemanovi, knížete nazývám Karlem až teď. Dlouho byl pro mě panem kancléřem, i když jsem pod ním už v Kanceláři prezidenta nesloužil. Léta jsme se potkávali nejčastěji u stánku se šunkou. Jednou se ho zeptala má žena Jana, kdy bude v Čechách dobře, odpověděl: „Až budem zas dělat v Praze dobrou šunku."

Miloše jsem dokonce uvítal v devadesátém v lednu u dveří Sněmovny. Bránil se tenkrát mým důvěrnostem slovy: „Pardon, pane kolego, jak jste tu dlouho?" „Od 28. prosince…" „Pak pojďte na mou hruď!" Když jsem v devadesátém pozval Miloše do Liberce na mítink s občany, snědl mi před zraky všech darované jablko, na kterém demonstroval ekonomické hodnoty vlastnictví. Přesto tvrdím, že je stejně korupcevzdorný, tak jako Karel.

Jak se budete z této pozice rozhodovat?

Nemám to právě snadné.Vzpomínky stejně jako stará přátelství zavazují, ale teď jde v nelehkém čase Evropy o celých pět let země.

Jak vidíte jejich pozice ve finále?

Miloš právě sebejistě vyhlásil, že má pro druhé kolo volby uchystanou „bombu" Jiřinu Bohdalovou. Karel nevyhlásil žádnou nálož, přidávají se k němu velká města, rock-bandy a mládež vůbec, hospody i s hospodskými a taky jedna dáma, ne bomba ani celebrita. Napsala mu jímavý dopis, jehož obsah všichni znáte a který neustále koluje po vlnách Věra Čáslavská.

Kdo podle vás u lidí více zaboduje?

Nechci srovnávat, jsem stoupencem filozofického názoru, že srovnávat lidi je z podstaty neslušné, poněvadž člověk nemá hodnotu jako žebřiňák nebo notebook, má důstojnost.

Přesto je zřejmé, že je Jiřina které se často nesmírně řáchám nasazena především jako komička, aby obstarala levné předvolební body, „hlínu čili srandu", jak říkával Werich. Tedy v politice eso „od vedle", mimo argumenty s politickou váhou.Věra je odjakživa v dramatických chvílích národa u věci, Havlova emisarka pro svět a dříčka ve skrovné kanceláři se záclonkami v druhém patře Hradu. Velmi se znovu bráním srovnávání, ale snad netřeba, a to bez ohledu na zlaté medaile.

Co podle vás nakonec rozhodne?

Volba hlavy státu je vždycky jakkoli u nás poprvé především volbou mezi osobnostními hodnotami kandidátů, docela jinak než v ostatních volbách. Říkali jsme už po prvním sčítání ztrát v roce 1990, že vůbec největší újmu jsme totalitou utrpěli v oblasti morální či etické, víc než v ekonomické nebo právní.

Nad čím tedy váhat? Kdo ze dvou kandidátů je rozhodným nositelem etického predikátu před vlastí i světem?

Možná bych doporučil najít na internetu dokument „Vládneme, nerušit!"

Nebudu se ptát přímo, nicméně na internetu napsal jeden mladík z Brna: Kdo chceme volit menší zlo, volme pana Zemana! Kdo chceme volit dobro, volme pana Schwarzenberga! Jak byste to okomentoval vy?

Klasicky zobecněno ten kluk je sakra dobrej!