Co je Sokol?
Název tělovýchovné organizace je také symbolem pro ideály, který spolek prosazoval. S- Sport jako vztah k pohybu. O- Občanství jako vztah k zemi. K- Komunita jako vztah k obci. O- Osobnost jako vztah k sobě. L- Laskavost jako vztah k druhému člověku.
Vyvěšením sokolské vlajky na budově Krajského úřadu v Liberci a pietním aktem na náměstí před libereckou radnicí uctili ve čtvrtek 8. října členové České obce sokolské Liberec Památný den sokolstva. Do kalendáře významných dnů se zařadil loni jako pocta všem členům a členkám Sokola, kteří během téměř 160 let existence spolku obětovali život za svobodu, demokracii a samostatnost.
Datum 8. října nebylo vybráno náhodně. V noci ze 7. na 8. října 1941 gestapo v rámci „Akce Sokol“ zatklo na 1 500 sokolských činovníků. Byli mučeni, vězněni, deportováni do koncentračních táborů. Ještě během této noci podepsal Reinhard Heydrich úřední výměr o rozpuštění České obce sokolské. Ze Sokola se přes jedinou noc stali nepřátelé říše. Právem. Řada z nich se totiž okamžitě zapojila do domácího odboje. Platili za to krutě.
„V 1939 – 1945 bylo 11 161 členů uvězněno, 1 212 popraveno a dalších 2 176 bratrů a sester, jak se členové Sokolské jednoty nazývali, zemřelo ve věznicích a koncentračních táborech,“ uvádí se na panelu výstavy, kterou k této příležitosti připravila Česká obec sokolská Liberec v krajské knihovně.
Tím ale pogromy zdaleka neskončily. Čistky čekaly členy Sokola i po roce 1948. A v roce 1956 se ÚV KSČ vypořádal se Sokolem po svém. Organizaci zrušil, její činnost nahradila nově vzniklá ČSTV a sokolské slety nahradily spartakiády. K obnově Sokola, který neřešil jen fyzickou zdatnost, ale kladl důraz i na etické stránky člověka, došlo až v roce 1990. První všesokolský slet se konal v Praze o čtyři roky později.
Co přinesl Sokol?
Sokol byl založen v roce 1882 v Praze. V Liberci o čtyři roky později.
Svět tělovýchovy Sokol obohatil výstavbou závodních drah, sportovních hřišť a tělocvičen (sokoloven), které se staly neoddělitelnou součástí každého českého a moravského města nebo větší obce.
Sokolský duch vládl za první světové války i v Československých legiích.
Název není odvozen od živočišného druhu, ale jihoslovanských vlastenců, kteří byli nazýváni Sokoly.
Fügner, Tyrš i Světlá
Historii Sokola od jeho vzniku v roce 1862 se věnuje mimořádná výstava v Krajské knihovně v Liberci, které dominuje sbírka sokolských praporů. Mimo jiné se tu dozvíte, že úplně první sokolskou zástavu navrhoval malíř Josef Mánes a „matkou“ praporu se stala spisovatelka Karolina Světlá. K vidění jsou tu i busty otců zakladatelů – Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera. Kromě nich mohou návštěvníci obdivovat slavnostní kroje i dobové cvičební úbory Sokolů. Setkají se tu s řadou fotografií, které mapují činnost Sokola i od jeho libereckých začátků v roce 1886.
První schůze Sokola v Liberci se uskutečnila roku 1886 v České besedě, sídle českých vlasteneckých aktivit ve městě s německou většinou. Prvním starostou Sokola byl zvolen Václav Šamánek. O rok později se liberecký Sokol stal součástí Krkonošské župy, první veřejné vystoupení se konalo v Turnově. Krkonošská župa se později kvůli velkému počtu členů rozdělila a vznikla Ještědská župa.
V samotném Liberci se první veřejné vystoupení v krojích a s praporem konalo v roce 1919, v tělocvičně dnešní školy na Husově třídě. První sokolský slet se v Liberci konal v roce 1921 a přihlíželo mu na 40 tisíc diváků.
Za zajímavost stojí i to, že tradiční sokolský kroj mohli nosit sokolové v Liberci podle stanov až od roku 1893. Do té doby sloužily jako úbor černá košile, kalhoty, široký plášť a nízký klobouk, který připomínal oblek, v němž byl zobrazován básník Karel Hynek Mácha.
Slavné sokolovny
Ještědská župa fungovala do první světové války, kdy byl Sokol zakázán poprvé. Činnost byla přerušena také během druhé světové války. V roce 1956, po zrušení Sokola, se liberecká jednota stala součástí sjednocené tělovýchovy Lokomotiva Liberec. I přesto se i nadále chodilo cvičit do „Sokola“. Velkou tradici měla například jedna z nejstarších jednot, Sokol Harcov. Budova sokolovny, kde se kromě sportovních odehrává i řada společenských aktivit, pochází ale až z roku 1930.
Jednou z nejstarších budov je sokolovna na Jablonecké třídě v centru Liberce, z roku 1893. O něco mladší je pak honosná novorenesanční stavba sokolovny v Jablonci nad Nisou z roku 1897, která měla ve své době údajně jeden z největších sálů v Rakousku – Uhersku.
Jarina Žitná
close
info
Zdroj: Deník/Petr Šimr
zoom_in
Ikonou sokolského hnutí v Liberci je Jaroslava (Jarina) Žitná (1933). V Liberci žije pražská rodačka od roku 1945. Vyrůstala v sokolské rodině. Jako cvičitelka působila v Sokole od svých 15 let.
Je absolventkou Karlovy univerzity v Praze, obor přírodopis – zeměpis – chemie, tělesnou výchovu vystudovala na pedagogické fakultě v Ústí nad Labem.
Svůj profesní život spojila se ZŠ Vrchlického v libereckých Pavlovicích.
Velmi aktivně se angažovala při obnově Sokola v roce 1968. V roce 1989 se podílela na znovuobnovení tělocvičných jednot Sokolské župy Ještědské.V lednu 1991 byla zvolena náčelnicí ČOS v Praze. Současně také vykonávala funkci náčelnice Světového svazu sokolstva. Osobně řídila tři Všesokolské slety v Praze v letech 1994, 2000, 2006.
Za své sportovní výkony v turistice obdržela titul Mistrovská třída.
Téměř 25 let pracuje stále ve funkci náčelnice Tělocvičné jednoty Sokol Liberec I a v téže funkci také v předsednictvu Sokolské župy Ještědské. Je členkou vzdělavatelského sboru ČOS v Praze.
