Kúros, Klytaimnéstra, Jidáš a Ifigénie. Čtyři sochy slavného českého sochaře Olbrama Zoubka (1926-2017) čekají od včerejška skryté pod plachtami na náměstí dr. Edvarda Beneše. Slavnostně odhalené budou dnes v 16 hodin. Typické štíhlé bronzové figury se do Liberce vrací po padesáti letech, kdy se Zoubek zúčastnil slavné výstavy Socha a město. Na rohu liberecké radnice budou stát celý rok.

„Byla to tehdy evropsky ojedinělá akce. Zoubek zde měl umístěn soubor Chodci, kteří se zdraví na Šaldově náměstí. Tenkrát nebyly bronzové, ale z betonu,“ připomněla hlavní organizátorka instalace Jitka Mrázková. Za skupinu soch rozestavěných přímo na chodníku v centru města získal tehdy Zoubek třetí místo.

Sochy nově umístěné na libereckém náměstí tvoří průřez Zoubkovým rozsáhlým dílem, z něhož nejslavnější je zřejmě Pomník obětem komunismu na Petříně. „Veřejnosti je znám také jako autor posmrtné masky Jana Palacha,“ sdělila mluvčí liberecké radnice Jana Kodymová. Podle ní Zoubkovy sochy tak budou nejen důstojným připomenutím výstavy, ale korespondují rovněž s třicátým výročím sametové revoluce.

Instalace souboru soch vysokých kolem dvou metrů a vážících necelé dva metráky probíhala během včerejšího dopoledne. Postupně byly naváženy z nedaleké kovárny v Krásné Studánce.

„Jsou nerozbitné, ale bylo potřeba je připravit na dlouhý pobyt ve venkovním prostoru,“ objasnila Mrázková s tím, že bylo nutné upravit sokly, na nichž sochy stojí.

Získat čtveřici postav inspirovaných antikou a křesťanskou mytologií pro Liberec podle ní nebylo náročné. „Mám to štěstí, že se s jeho dcerou Polanou Bregan dobře znám už mnoho let. Kromě toho je tradice soch před libereckou radnicí už tak významná mezi umělci, že si tím naše město získalo jejich velkou důvěru a kredit, takže i takto ceněné sochy rádi zapůjčí,“ vysvětlila Mrázková.

Ta zároveň upozornila, že Zoubkova dcera se dnešní akce na náměstí zúčastní.

Jak organizátorka dodala, původně bylo v plánu do Liberce jako připomínku výstavy přivézt také monumentální sedmimetrové dílo sochaře Aleše Veselého Kaddish, za něž byl oceněn Cenou Matyáše Brauna prvního stupně. Zapůjčení významného díla ale nebylo podle Mrázkové řešitelné.

Výstava Socha a město byla zahájena v roce 1969. Svým rozsahem a významem zasáhla daleko za hranice regionu a přicházely na ni ohlasy i ze zahraničí. Ani ne rok po vpádu okupantských vojsk znamenala odvážný krok vnést umění do veřejného prostoru. V Liberci tehdy vystavovala třicítka sochařů téměř padesátku skulptur a plastik. Mezi nimi byli kromě jmenovaných Karel Nepraš, René Roubíček, Jiří Seifert, Slavoj Nejdl a další. Brána snů od Evy Kmentové a Motýli křídla Jiřího Nováka zdobí Liberec dosud.