Jak jste se v Hrádku nad Nisou zvládli vyrovnat s koronavirem?
Loňský rok jsme z pozice radnice přežili v pohodě. Snažili jsme se pomoci a být platní tam, kde to bylo potřeba, a hlavně nešířit paniku. Nákaza nás dohnala až v letošním roce, ale všichni jsme to zvládli a nikdo neměl těžký průběh.

Museli jste omezovat nějaké investice, nebo se vám podařilo dotáhnout vše do zdárného konce?
Některé firmy měly problémy s dodávkami materiálu u aktivit, které máme aktuálně rozjeté na městě, jako je například komunitní centrum u pošty. S tím se ale nedalo nic dělat. Většinu staveb, které jsme měli naplánované, se podařilo dokončit nebo přešly do plánu na letošní rok bez výraznějšího zpoždění.

Deník na návštěvěDeník na návštěvěZdroj: DeníkJak moc se vás dotkl výpadek financí z daňových příjmů?
Část našeho rozpočtu je na těchto příjmech postavená. Většina našich investičních projektů je založená na různých finančních podporách a dotacích, které se snažíme shánět napříč dotačním spektrem. Tam jsme měli obavu, co bude a co ne. Nakonec jsme nic nemuseli rušit. Pomohla nám kompenzace od státu.

Jaký byl největší projekt, který se vám loni podařilo dokončit?
Sociální byty v ulici 1. máje, které byly podpořeny dotací z Integrovaného regionálního operačního programu. Vznikly přestavbou budovy bývalého kina, které se za dobu, co bylo opuštěné, stalo brownfieldem. Dnes už tam bydlí sedm neúplných rodin, šest matek samoživitelek a jeden otec samoživitel, který zůstal sám s dítětem. Náklady byly okolo 25 milionů korun.

Roste v Hrádku poptávka po rodinných domech nebo nájemním bydlení, tak jako v okolních obcích? Proč nedopadla plánovaná výstavba nových bytů v Legionářské ulici?
Těch důvodů bylo několik. Záměr stavět v Legionářské byl jedním z prvních developerských projektů, který do Hrádku přišel. Investor měl časový prostor, ale z celé řady důvodů nikam dál nepostoupil. Zastupitelé sice viděli několik prezentací, jak by to mohlo vypadat, ale neviděli žádný reálný posun k realizaci. Nakonec jsme se dohodli, že s ohledem na přilehlé sídliště a danou lokalitu bude lepší pozemek nezastavit. Využili naší možnosti a odstoupili od smlouvy s developerem. V Hrádku vzniká paralelně několik dalších developerských projektů, za kterými jsou už vidět konkrétní výsledky. Takže jsme si řekli, že není potřeba zahltit Hrádek byty na úkor jiných ploch, jako jsou třeba parkovací místa nebo zelené prostory pro aktivity pod širým nebem.

Kde jinde se staví byty?
Město řeší svůj vlastní prostor bývalého azylu, kde máme zpracovanou studii na přestavbu na bytový dům. Pak je tu řada dalších privátních aktivit, které směřují do fáze stavebních povolení. Stavět se bude v Oldřichově na Hranicích nebo nedaleko Dolního náměstí v Hrádku. Čím více bytů, tím je potřeba zajistit více služeb a infrastruktury. Snažíme se proto, aby rozvoj města byl pozvolný a logický.

Vloni se objevila zpráva, že opouštíte plánovaný projekt mostu, který by spojil ČR, Polsko a Německo v Trojzemí. Proč?
Byl to zajímavý projekt, nicméně se ukázalo, že stavět něco ve třech různých státech s různými stavebními zákony je příliš komplikované. Objevovaly se i další problémy, jako že se nesmí pohnout s hraničním kamenem. Postupně tak projekt začal být neúměrně drahý a složitý. Nakonec jsme se domluvili s primátorem Žitavy, že by bylo hezké spojit alespoň českou a německou stranu. Aktuálně tak pracujeme na studii přemostění dvou břehů Nisy.

Jak probíhá spolupráce s Německem a Polskem v rámci Euroregionu Nisa?
Máme vlastní Spolek tří měst, to znamená, že jsme se potkávali, vyměňovali si nápady nebo řešili problémy. Tím, že jsme teď oboustranně zavření, tak vzájemná spolupráce trochu usnula. Většina přeshraničních zdrojů je navíc už vyčerpaná a připravuje se nové plánovací období.

Připravujete aktuálně nějaký společný přeshraniční projekt?
Město se chystá vybudovat nedaleko skateparku nový pumptrack. Je to v prostoru areálu bývalé cihelny, kde se kdysi pálily cihly. Půjde o jakýsi přírodně sportovní areál s dráhou o délce 135 metrů s 9 klopenými zatáčkami a cca 21 terénními boulemi. Cílem je, aby tam děti mohly jezdit na koloběžce, na kole nebo odrážedlech. Získali jsme na stavbu dotaci z programu přeshraniční spolupráce Interreg V-A Česká republika-Polsko prostřednictvím Euroregionu Nisa. K aktivitám projektu patří také společná česko – polská cyklistická exhibice s dětskými závody. Naším partnerem je polské město Boleslawiec. Máme už stavební povolení a běží výběrové řízení. Na jaře nebo v létě už by se tam sportovci mohli svézt.

Jak se v Hrádku projevilo uzavření hranic?
Myslím si, že jsme to poznali všichni. Běžně tady funguje nákupní turistika. Německá klientela sem jezdí za určitým druhem služeb, ať už to jsou kadeřnictví, která jsou teď zavřená, nebo restaurace, které jsou na tom stejně. Česká klientela zase jezdí do německých supermarketů, kde má pocit, že je kvalitnější zboží. Za levným nákupem se pak jezdí do Polska. Náměstí v Hrádku je teď prázdné, věřím ale, že se to zase brzy vrátí.

V souvislosti s polským dolem Turów se často mluví o Hrádecku, kterému hrozí ztráta podzemní vody. Jak se díváte na žalobu, kterou kvůli těžbě nedávno podala Česká republika na Polsko u Evropského soudního dvora?
Považuji to za správný krok. Máme vlastní zkušenost, kdy jsme u polského soudu napadli rozhodnutí o změně územního plánu Bogatynie. Zastupovala nás právní kancelář Frank Bold, ale ani přes několik odvolání až k Nejvyššímu polskému soudu jsme neuspěli. Proto se v tomto směru snažím těm velkým hráčům nepřekážet a spíš jim být nápomocný.

Zatímco se čeká na další krok Soudního dvora EU, stále probíhají vyjednávání o nalezení řešení mezi polskou a českou stranou. Jste součástí toho vyjednávacího týmu?
Ano, jsem součástí týmu na té nižší úrovni, tedy krajské. Snažíme se komunikovat s PGE (provozovatel dolu, pozn. red.) i městem Bogatynia, se kterým máme vřelé vztahy. Na druhou stranu chápu, že pro ně je to otázka nejen cti Turówa a deseti procent polské energie, která se zde vyprodukuje, ale také celé společnosti. Řada lidí je tam zaměstnaných, mají hypotéky a potřebují je splácet. Snažím se jim ale vysvětlovat, aby pochopili i oni nás a uvědomili si, jak jsme na tom s vodou a krajinou. Negativní následky těžby jsou nepopiratelné.

Je pro vás výhoda, že v Hrádku bydlí hejtman, nebo jste naopak pod větším drobnohledem?
V minulosti jsme spolu fungovali na hrádecké radnici a zůstali jsme přátelé. Pokud chci něco na kraji, tak s tím ale rozhodně nechodím za panem hejtmanem, ale žádám o to naprosto standardním způsobem.