Liberečan Matyáš Moc se od mládí zajímal o dějepis, společenské vědy a politiku. Tento zájem ho dovedl nakonec k tomu, že když se rozhodoval, kam budou směřovat jeho kroky po základní škole, vybral si liberecké Gymnázium F. X. Šaldy. Velký dojem na něj udělala návštěva školy během dne otevřených dveří a prezentace místního debatního klubu. „Co si vzpomínám, tak jsem si doma opakovaně vyplňoval přijímací testy z předešlých let. Byl jsem poslední ročník, kterému jednotnou příjímací zkoušku zajišťovala společnost SCIO, než ji v této roli nahradilo ministerstvem zřízené Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání,“ zavzpomínal bývalý student gymnázia.
Co se v článku dozvíte?
- Žáci které školy na Liberecku jsou nejúspěšnější?
- Kolik bodů potřebují, aby se dostali třeba na Gymnázium F. X. Šaldy?
- Kde mají 55 volitelných předmětů?
- Pohovor jako součást přijímacího řízení?
- Která škola má vlastní aplikaci na přípravu k přijímacímu řízení?
- Kde šetří peněženky rodičů?
- Na jaké škole si studenti zkouší fungování fiktivní firmy?
- Jaký obor podporuje kraj stipendijním programem?
A právě v libereckém okrese zvládali nejlépe přijímací testy z češtiny i matematiky žáci, kteří se hlásili právě na Gymnázium F. X. Šaldy. V průměru testy splnili na 82 % (Čj) a 70,8 % (Ma).Letos zde budou otvírat dvě třídy čtyřletého studia a plánují přijmout 60 žáků. Do osmiletého a šestiletého studia přijmou po 30 žácích. Na čtyřleté studium se hlásí 225 žáků, na osmileté 179 žáků. V obou případech se jedná o celkový počet žáků, nerozlišují, na jakém místě zájemci školu mají. „Jsme rádi, že se k nám hlásí žáci, kteří mají chuť studovat. Výborné výsledky u přijímacích zkoušek jsou odrazem úrovně výuky na konkrétní základní škole, ze které k nám žák přichází. Zásadní roli hraje také rodinné prostředí, vliv na výsledek má zpravidla i účast kandidáta na přípravných kurzech,“ zdůraznil ředitel libereckého gymnázia Václav Ulvr.
Loni za test z matematiky a českého jazyka a literatury mohl žák získat 100 bodů, tedy 50 bodů za každý předmět. Minimální hranice ke splnění přijímaček byla 15 bodů z každého testu. Aby se dostal na Gymnázium F. X. Šaldy, musel zájemce napsat češtinu na 38 bodů a matematiku na 39. „Chtěl bych ještě doplnit, že důležitou roli při sčítání bodů hrála účast na soutěžích a olympiádách. Zájemce s nižším bodovým ziskem z testu, který byl úspěšný v některé ze soutěží, se často umístil výše, než žák, který testy napsal o něco lépe, ale soutěží a olympiád se neúčastnil. Roli při určování pořadí hrály i známky na vysvědčení z konce osmé třídy a z pololetí deváté,“ zdůraznil Ulvr.
Mezi silné stránky této školy patří směřování k individuální práci se žáky, ke korektnímu partnerskému jednání mezi žáky a vyučujícími. Vedou žáky k tomu, aby cítili za své vzdělání osobní zodpovědnost a dokázali se už během studia profilovat. V závěrečných dvou ročnících čtyřletého i osmiletého studia nabízí 55 volitelných předmětů. Tím dávají žákům možnost, aby se sami rozhodovali o svém budoucím zaměření. Specifikem gymnázia je německé oddělení. Žáci absolvují šestileté studium, některé předměty jsou vedeny v německém jazyce německými lektory. Studium je zakončeno nejen českou, ale též německou maturitou. Zhruba třetina žáků poté odchází studovat vysoké školy právě do Německa. „Gymnázium mi hlavně dalo příležitost se zlepšit v tom, co mě bavilo už dřív. Nemohu si vynachválit zdejší individuální přístup pro ty, kteří jsou pro něco nadšení a mají v tom dobré výsledky. Účastnil jsem se několika soutěží, včetně tří československých kol dějepisné soutěže gymnázií v Chebu, za což jsem vděčný. Ze strany vedení gymnázia nebyl problém ani s mimoškolními aktivitami a jinými projekty zaměřenými na aktivní občanství, jako jsou například studentské volby,“ svěřil se Moc, který středoškolské studium ukončil v roce 2020 a čtvrtým rokem studuje na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Velkou úspěšností se vyznačují i uchazeči o studium na škole Doctrina - Podještědské gymnázium. Uchazeči dosáhli průměrných výsledků v češtině 74,6 % a v matematice 62,9 %. Součástí přijímacích zkoušek na toto gymnázium je i pohovor, při němž uchazeči prezentují svou osobnost, své zájmy, silné stránky a portfolio. Komisi zajímá i jejich motivace ke studiu. Počet bodů z testů jednotné přijímací zkoušky má jen 60,6% podíl na celkovém hodnocení a významný vliv na celkové hodnocení mají právě body za pohovor. Celkový minimální počet bodů pro přijetí byl v loňském roce 25,3 z 33, což je 76,7 %. „O studium na našem gymnáziu se v posledních 5 letech zvýšil zájem, a můžeme si tak vybírat skutečně nejlepší z uchazečů, kteří oceňují hodnoty naší školy a vizi, k níž směřujeme,“ řekl ředitel střední školy Jiří Jansa s tím, že letos plánují otevřít jednu třídu čtyřletého gymnázia. Její kapacita bude 26 studentů, hlásí se 98 žáků.
Podještědské gymnázium nabízí on-line přípravu na přijímací zkoušky už od října. Vyvinuli vlastní aplikaci, která žáky připravuje každý den 10 minut, od prosince přidávají video výuku. Každý žák tak dvakrát týdně zažije simulaci přijímaček i s podrobným rozborem každé úlohy. Nakonec si mohou žáci vyzkoušet i prezenční formu přijímaček nanečisto, která nejvěrněji simuluje nadcházející den D. V každém kroku mají žáci výstup, jak se jim daří v porovnání s ostatními. Není totiž směrodatné, kolik mám bodů, ale kolik mají ostatní ve srovnání se mnou.
„Nabízíme výuku v malých skupinách, vzhledem k nižšímu počtu studentů skutečně individuální přístup, možnost konzultací s profesory, kteří mají lidský přístup, širokou nabídku volitelných předmětů, efektivní přípravu na vysokoškolské studium formou odborných projektů, komplexní výuku v oborových souvislostech, širokou nabídku vzdělávacích kurzů, mezinárodní program osobnostního rozvoje, kariérní poradenství ve spolupráci se školním psychologem, podporu zahraniční spolupráce a přípravu na mezinárodní zkoušky,“ vyjmenoval klady Jansa s tím, že jejich absolventi jsou přijímáni na prestižní vysoké školy jak v Česku, tak v zahraničí.
„Pro nás je však důležité, že se jedná o školu jejich první volby. Jsme unikátní tím, že naši studenti mají možnost nahlédnout do reálné praxe jimi preferovaných profesí. Na naši školu přicházejí odborníci z praxe a představují svou profesi, studenty také propojujeme s úspěšnými lidmi, které mohou během studia stínovat. Sami si tak vyzkouší, jaké to je stát se tím, kým chtějí. To je jeden z důvodů, proč jsou naši absolventi v dalším studiu tak úspěšní,“ doplnil ředitel.
Dobrých výsledků dosahují i ti, kteří se hlásí na Gymnázium a Střední odbornou školu pedagogickou Jeronýmova. Podle ředitele Jaroslava Šťastného je škola náročná a uchazeči jsou si toho zřejmě vědomi. Proto se sem hlásí žáci, kteří jsou dobře připravení na přijímací zkoušky a nepodceňují je. „Přípravu na přijímačky neorganizujeme již tradičně. Píší se již roky stále stejné testy a testová zadání, včetně řešení, lze bezplatně stáhnout z internetu. Základní školy testy také se žáky procvičují. Považujeme za zbytečné, aby rodiče uchazečů platili za něco, co mají k dispozici zadarmo. Pokud jde o atmosféru školy, mohou ji uchazeči poznat během Dnů otevřených dveří,“ informoval Šťastný.
Na Obchodní akademii v Liberci musí podobně jako loni uchazeči získat v jednotné přijímací zkoušce pro matematiku 10 bodů a pro český jazyk 15 bodů, aby překonali nastavenou hranici. Podle ředitelky školy Reginy Pfannenstielové je celkově o jejich studijní obory velký zájem. Vidí to dlouhodobě nejen v počtu podaných přihlášek, ale i na výsledcích, potažmo známkách, uchazečů, které mají ze základních škol. Letos budou otvírat 4 třídy po 30 žácích, tedy přijmou celkem 120 žáků. Budou to dvě třídy oboru Obchodní akademie, jedna třída oboru Ekonomické lyceum a jedna třída oboru Veřejnosprávní činnost.
Škola se navíc může pochlubit svou 160 let dlouhou tradicí. „Snažíme se připravit svoje žáky do života, vybavit je co nejlépe znalostmi a dovednostmi, a to ruku v ruce s potřebami pracovního trhu. K tomu slouží mimo jiné i nabídka volitelných předmětů, jako jsou například fiktivní firma, aplikovaná ekonomie, účetní praktika, nově daně, marketing a další. Učebny máme vybaveny ICT technikou, z nich šest je přímo počítačových. V týmu našich pedagogů je velkých podíl mladých lidí. Pořádáme také řadu odborných exkurzí do firem a institucí,“ podotkla Pfannenstielová s tím, že absolventi míří ve velké míře na vysoké školy a každoročně se jich umístí průměrně okolo 80 %. „Další studují VOŠ nebo VŠ v zahraničí. Do pracovního procesu jich hned po absolvování maturitní zkoušky nastupuje jen málo,“ upřesnila.
Střední odborná škola v Liberci eviduje největší zájem tradičně o zahradnický a kuchařský obor. Méně zájemců registrují o například o dlaždičské práce a to navzdory tomu, že o absolventy je mezi zaměstnavateli poměrně velký zájem. Součástí přijímacího řízení na obory Obchodní škola a Praktická škola jednoletá a dvouletá je motivační rozhovor. „Uvedené obory jsou určené pro žáky se závažnějšími speciálními vzdělávacími potřebami. Motivační rozhovory umožňují lépe žáky poznat a následně je přijmout do oboru, který odpovídá nejen zájmům, ale také jejich možnostem. Součástí těchto rozhovorů je část zaměřená na sociální chování uchazečů, studijní předpoklady nebo například na motorické dovednosti,“ přiblížil tuto formu přijímací zkoušky ředitel školy Milan Adamec.
V minulém roce přijali do prvních ročníků všech dvanácti oborů vzdělání 133 žáků. V letošním roce vnímají vyšší zájem, a tak by rádi tento počet navýšili a přijali přibližně 150 žáků. „Věnujeme se výhradně žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. Obrazně a jednoduše řečeno vzděláváme se rukama, srdcem a rozumem. Rukama, protože se zaměřujeme na praktické činnosti a řemesla uplatnitelná na trhu práce. Srdcem, protože vzděláváme v příjemném klimatu a bezpečném prostředí s respektem k potřebám našich žáků. Rozum zahrnuje nejen výuku žáků, ale také podporu našich speciálních pedagogů s velkou dávkou profesionality,“ podotkl Adamec.
Střední škola gastronomie a služeb v Liberci nabízí jednak tříleté obory zakončené výučním listem jako například číšník, kuchař cukrář či kadeřnice, ale i tři čtyřleté obory vzdělávání zakončené maturitou, jejichž kapacita pro školní 2024/2025 je třicet míst pro každý obor. Podle ředitele liberecké školy Zdeňka Šlaicha je největší zájem o hotelnictví a kosmetické služby a u učebních oborů mezi zájemci o studium vede kadeřník a cukrář. „Naopak u oboru krejčí bychom rádi přivítali více studentů. Vyžaduje trpělivost a šikovné ruce. Stipendijně ho podporuje Liberecký kraj, snažíme se ho udržet na trhu,“ podotkl Šlaich. Loni bylo přijato 240 žáků a letos plánují o třicet více. Škola má dlouholetou historii a tradici, přesto se soustředí na udržení vysoké kvality výuky a vybavení. Zaměřují se i na moderní trendy v přípravě pokrmů. „Naši studenti se účastní republikových a mezinárodních soutěží a daří se jim v nich uspět. Velký důraz klademe na odbornou praxi a výcvik,“ dodal Zdeněk Šlaich.
Podle čeho řadíme školy: Čísla u jednotlivých škol ukazují, jakých výsledků při přijímačkách průměrně dosáhli všichni uchazeči o studium na dané škole. Čím vyšší číslo, tím lepší průměrný uchazeč. Čísla zahrnují přijaté i nepřijaté žáky. Jde o průměr z přijímaček na čtyřleté studijní obory (nezahrnují tudíž např. šestiletá a osmiletá gymnázia)
Název školy - český jazyk / matematika
- Gymnázium F. X. Šaldy - 82,0 % / 70,8 %
- Gymnázium a SOŠ Pedagogická Jeronýmova - 79,7 % / 67,9 %
- Doctrina - Podještědské gymnázium - 74,6 % / 62,9 %
- Obchodní akademie Liberec, lyceum - 73,6 % / 60,4 %
- Obchodní akademie Liberec, SOŠ - 65,4 % / 51,0 %
- Gymnázium a SOŠ Pedagogická Jeronýmova, (SOŠ) - 63,4 % / 44,1%
- SPŠ stavební Liberec - 57,1 % / 49,9 %
- Střední škola právní – Právní akademie, s. r. o. - 56,6 % / 34,4 %
Zdroj: Data Deník získal od projektu prijimacky.ai, který je zpracoval na základě oficiálních dat z Cermatu.