Krutá rána nezasáhla jen psychiku celé rodiny, ale i jejich materiální situaci. Málokdo si dovede představit, jak léčba nemoci vyčerpá rodinu finančně, když například jen na poplatcích zaplatí maminka s malým dítětem za hospitalizaci 200 korun denně. Díky vaší nebývalé pomoci se rodině podařilo především opravit auto. Dvouletý chlapeček s potlačenou imunitou už nemusí jezdit každý týden na chemoterapii sanitkou, často s dalšími nemocnými lidmi.

„Chtěla bych Vám všem nesmírně poděkovat. Strašně nám to pomohlo. Nevím, jak vyjádřit svou vděčnost," napsala vyčerpaná maminka Martina, když se na konto malého Štěpánka sešly vaše příspěvky. „Teď končíme třetí blok silné chemoterapické léčby. Následovat bude 33 denní medikace v kombinaci s lehčí chemoterapií, na kterou budeme dojíždět dvakrát týdně a pak čeká Štěpánka další intenzivní blok chemoterapie. Teprve pak se ukáže, jak léčba zabrala," říká maminka s nadějí v hlase. Před dvěma týdny prošla očistcem vzpomínek. Byly tomu tři roky, kdy Musilovým zemřela teprve sedmiletá Kačenka.

Peníze na recepty

Ve stínu obou dětí žije prostřední Matouš. Když jsme byli u Musilových na návštěvě, posteskla si maminka, že malému školákovi nemůže kvůli finanční situaci ani koupit tašku do první třídy, jakou by si přál. Penízky jsou teď potřeba na recepty," vysvětlila.

Matouš se tašky dočkal. Redakce Deníku s přispěním přátel mu ji darovala k sedmým narozeninám, které teď v srpnu oslavil. A tak dnes vyrazil Matouš do školy s vytouženým Bleskem McQueenem na zádech.

„Chtěla bych Vám hrozně moc poděkovat za tašku. Je krásná. Jen co váš pan fotograf odjel, tak Matýsek s taškou začal lítat po bytě a ještě teď tu s ní chodí. Je nadšený. Najednou se do školy těší," napsala nám maminka, na jejíž bezvýchodnou situaci upozornila bez vědomí rodiny kamarádka.

Pomůže i psycholožka

Malému Štěpánkovi všichni drží v jeho statečném boji s těžkou nemocí palce. Rodičům, hlavně mamince Martině se už začínají podlamovat kolena a pomůže i psycholožka.

Co se děje v hlavě malého Matouše, který ztratil sestřičku a teď se bojí o malého brášku, ví jen on sám. Proto je každá jeho radost, každý i nepatrný úsměv tak důležitý.

Nevzdávejte se nikdy naděje. V uzdravení, ani v lidské vztahy

LiberecJe to už víc než měsíc, co Deník přinesl příběh rodiny Musilových. Od té doby neuběhne den, aby do redakce nepřišel e-mail vyjadřující podporu těžce zkoušené rodině, které onemocněly leukémií dvě děti. O jedno z nich, sedmiletou Kačenku manželé Musilovy přišli. Dvouletý Štěpánek má prognózu mnohem lepší. S nemocí se pere statečně on, jeho rodiče i bráška Matouš.

A lidé, kterým příběh nebyl lhostejný posílají pozdravy, příspěvky, nabídku pomoci , přání a naději.

Lidé pomáhají

Obzvláště dojemné jsou e-maily od lidí, kteří chtějí pomoci, ačkoliv se sami perou se životem. Například dopis od maminky, která nám napsala, že si teprve po přečtení příběhu uvědomila, jaké štěstí ji potkalo v tom, že sama má zdravé děti. A zda by mohla rodině pomáhat alespoň malým měsíčním obnosem, protože je stále na mateřské.

Mnoho e-mailů přišlo i s nabídkou podpory, psychické i materiální pomoci. Například od studentky, která z brigády sotva utáhne náklady na školu, ale rodině by chtěla pomoci svými zkušenostmi z práce dobrovolnice v nemocnici. Rodině, která donedávna žila jen z toho, co zahrádka a maličké hospodářství dalo (než jim někdo ukradl králíky, jejichž dietní maso je jedna z mála potravin, které nemocný chlapeček může) dojímá pomoc k slzám. „Člověk vydrží víc, než si myslí, ale někdy už mi podklesávají kolena. Musím myslet na děti. Štěpánek je na tom hůř," řekla mi při našem setkání.

Krásný příklad pomoci přišel i od Denisy Báčové, která dokonce zorganizovala akci v BabyFitness Cvičíme pro Štěpánka. Akci chtějí zopakovat znovu 12. září a aspoň malým obnosem od solidárně smýšlejících maminek rodinu podpořit.

Ať se zamyslí vláda

Finančním dárkem přispěl rodině Musilových i hejtman Stanislav Eichler. „Ani hejtman kraje nemůže znát všechny strasti obyvatel, ale o potížích rodiny Musilových ze Stráže nad Nisou jsem se doslechl a chtěl jsem jí alespoň trochu pomoci. Věnoval jsem rodině šek na deset tisíc korun, abych tak alespoň částečně přispěl na náklady, které musí denně vynakládat na péči o dvouletého nemocného Štěpánka," říká Stanislav Eichler.

Příběh malého chlapce zaujal i Denisu Báčovou z Liberce, která se rozhodla uspořádat hodinu cvičení pro maminky s kočárky.„Štěpánek s maminkou téměř obden jezdí do motolské nemocnice na chemoterapie, což je obrovská zátěž pro jejich domácí rozpočet. Velmi mě mrzí, že si toto neuvědomují naši ministři a jejich náměstci, protože stát rodině Musilových nijak nepomáhá," řekl hejtman.

Rodina Musilových, ale i další z podobně postižených rodin by si větší ohledy státu určitě zasloužily.

Například odpuštěním příspěvků za hospitalizaci dětí s onkologickým onemocněním. Taková léčba často trvá celé týdny a měsíce. Pokud jde o malé dítě do šesti let, které je hospitalizováno spolu s maminkou, zaplatí na příspěvcích jen za jediný měsíc šest tisíc korun.

A co samoživitelky

„Vůbec si nedovedu představit jak to zvládají samoživitelky," soucítí s druhými Martina Musilová. Sama například neúspěšně žádala o příspěvek na péči, ostatně, kdyby jej dostala, přišla by tím o mateřskou podporu.

Solidaritu stejně postižených vyjádřil za všechny i jeden z desítek e-mailů, které stále do redakce přicházejí. Přišel z Rychnova nad Kněžnou: „Dobrý den, kamarádka mi přeposlala článek o Musilových. Moje dcera měla také akutní leukémii, synovec dokonce dvakrát rakovinu a moje maminka taky. Děti žijí. Byly to strašně těžké roky. Ráda bych dala paní Musilové něco málo peněz a trošku ji povzbudila. S pozdravem, Martina Ehlová."