Majitelem bývalého Skloexportu u nádraží je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který se snaží budovu neúspěšně prodat za 40 milionů korun. Přitom ještě v lednu ji nabízel za 67 milionů městu Liberec, avšak to budovu za tuto částku odmítlo.
Před pár týdny to vypadalo, že ji stát bezúplatně převede na kraj, ten ji zrekonstruuje a vytvoří tam bydlení pro uprchlíky. Později by se mohlo najít využití například v oblasti sociálních služeb. Z toho ale sešlo.
„Nedohodli jsme se, ale zatím to nevzdáváme a poslali jsme připomínky k návrhu, který jsme od státu obdrželi. Uvidíme, jak se vyjádří,“ uvedl Martin Půta, hejtman Libereckého kraje. Jednou z podmínek například je, že by kraj nesměl následujících dvacet let vybírat od nikoho v budově nájemné. Vzhledem k výši investice, kterou by musel do opravy domu vložit a její návratnosti, s tím zásadně nesouhlasí.
Město chce napůl komerci
O získání budovy Skloexportu ale opět uvažuje i město. „Naším cílem je budovu Skloexportu převzít nejlépe bezúplatně, vyjednat dobré podmínky pro využití službou zdravotního a sociálního typu, a poté se tam pokusit nasadit obsah tak, aby byl uspokojen především veřejný zájem. To, že tady potřebujeme zdravotní a sociální služby, je asi každému jasné,“ řekl primátor Liberce Jaroslav Zámečník, který doufá, že veřejné využití objektu nebude státu proti mysli.
„V každém případě by se zde vytvořila kombinace komerčního i nekomerčního využití, aby nebyl provoz celého domu jen na bedrech města. Konkrétní myšlenky se budou odvíjet především od toho, jakým způsobem budeme schopni jej převzít od státu a jaké budou podmínky pro jeho využití,“ poznamenal náměstek primátora pro kulturu, školství, sociální věci a cestovní ruch Ivan Langr. Vzniknout by tu mohly prostory pro ordinace, částečně třeba byty s pečovatelskou službou nebo zázemí pro různé sociální služby.
„Uvědomujeme si umístění Skloexportu u vstupu do města i jeho historickou hodnotu. Odhady na rekonstrukci jsou kolem 400–500 milionů korun a nemůžeme samozřejmě v tomto případě rekonstruovat bez dotace. Když bude mít například Liberecký kraj vůli se spolupodílet, tak se rádi dohodneme,“ poznamenal primátor.
Náměstek Langr k tomu doplnil: „Barák je pro stát zcela zjevně zbytný a nic s ním dělat nebude. Musí se najít nějaká entita, která s ním začne pracovat, protože pouze atrofuje. Nemůžeme před tím zavírat oči. Pokud s tím nepohneme my, bude s tím muset pohnout příští politická reprezentace, tak jako tak.“
Opozice: pro služby je místa dost
Z nápadu města koupit budovu Skloexportu je poněkud překvapen opoziční zastupitel a předseda libereckých Zelených Jindřich Felcman. „Pro spolky se nyní dokončuje oprava Liebiegova paláce. Primárně pro ordinace byl nedávno postaven dům Avicenna u ZUŠ a dle mých informací není plně využit. Obecně jsou administrativní budovy v Liberci poloprázdné. Takže aby Liberec kupoval tuto budovu pro kanceláře, to mi přijde jako velmi špatný nápad,“ míní Felcman, avšak využití této velké budovy a její znovuoživení by rovněž považoval za vhodné.
„U Skloexportu by dle mého názoru mělo smysl přemýšlet o levných bytech, aby si město doplnilo bytový fond a srazilo ceny bydlení v Liberci. Jenže původně je to kancelářská budova a její přestavba na byty by možná byla až příliš nákladná. Takže teprve po prověření možnosti takové přestavby si umím představit, že bychom nákup budovy podpořili,“ okomentoval nápad zastupitel.
Budova bývalého Skloexportu u vlakového nádraží byla postavena v letech 1928–1930 jako sídlo okresního úřadu a její výstavba byla největší státní zakázkou v meziválečném Liberci. Svůj název získala po stejnojmenné firmě, která s ním měla v době své největší slávy sídlo. Poslední nájemníci dům opustili v roce 2009 a od té doby je nevyužitý. Kromě toho, že samotná stavba je historicky cenná, ukrývá technickou památku i uvnitř, a sice výtah páternoster.
