Krásou artiklu, typického pro podhůří Jizerských hor a Krkonoš, se nadchl do té míry, že v těchto dnech dokonce vydal nádhernou barevnou publikaci s jednoznačným názvem Skleněné vánoční ozdoby.

Inspirací mu byla příprava výstavy vánočních ozdob, kterou jako hlavní kurátor uchystal pro návštěvníky Muzea skla bižuterie v Jablonci nad Nisou. To totiž vlastní největší sbírku skleněných vánočních ozdob na světě. Najdete jich tu na patnáct tisíc!

Kde se vzaly ozdoby?

Historie zdobení vánočních stromků není zas tak dlouhá, jak by se mohlo zdát, přestože strom uctívali při svých slavnostních rituálech už Keltové či Germáni. Nejstarší zmínka o stromku pochází ze severoněmeckých Brém. Kroniky se o této události zmiňují podle Petra Nového už v roce 1570!

„V našich zemích se tradice ozdobeného vánočního stromku většinou datuje rokem 1812, kdy jej vystrojil ředitel Stavovského divadla, Johann Karl Liebich. On sám byl ostatně Němec původem z Porýní. Domnívám se ale, že tady na severu Čech se objevily mnohem dřív. Vždyť například novoborské dámy, jejichž manželé vlastnili faktorie v hanzovních městech, například už v 18. století nosily poslední výkřiky světové módy – červené punčocháče. Moc bych se divil, kdyby právě jim unikla novinka v podobě vánočního stromku,“ zmiňuje historik.

V knížce se ale obsáhle věnuje spíše historii samotných ozdob, jejichž kolébkou bylo duryňské město Lausche. Koncem 19. století už ale móda vánočních stromků zasáhla celou Evropu i USA.

Stromek, kam se podíváš

Vánoční ozdoby se staly předmětem dílenské či dokonce tovární výroby. „Vycházely dokonce i příručky, jak strom správně ozdobit, a po 1. světové válce se stromečky, které byly původně především protestantskou záležitostí, rozšířily do rodin bez ohledu na to, zda šlo o katolíky či evangelíky a jejich sociální zařazení,“ popisuje Petr Nový.

První české vánoční ozdoby vznikaly ale již v polovině 19. století v Jizerských horách. Foukané koule i řetězy z perliček a dutých perlí se tu v malých domáckých dílnách a rodinných firmách vyrábějí dodnes.

Největšími jizerskohorskými centry bylo okolí Smržovky či Josefova Dolu, v Krkonoších patří dodnes k takovým místům, kde najdete „perly v každé chalupě“ obce Poniklá nebo Vítkovice. Aby výrobci zabránili nekalé konkurenci a praktikám, které by jejich práci znehodnotili, začali se už v roce 1898 sdružovat ve Výrobním společenstvu zhotovitelů dutých perlí se sídlem v Jablonci nad Nisou.

Štěstí v neštěstí

Cesta k prosperujícímu oboru byla však dílem náhody a „štěstí v neštěstí“. Situace prosperujících českých sklářů se změnila po roce 1908, kdy z Indie začalo české foukané perle vytlačovat levnější japonské zboží.

„Sklady plné neprodejných stříbřených perlí a vysoký počet nezaměstnaných dělníků přivedly některé podnikatele na myšlenku sestavit z těchto komponentů skleněné vánoční zboží, které bylo především v zámoří zavedeným artiklem. Z nouze se tak zrodil originální typ perlových ozdob,“ líčí poutavě historii vánočních ozdob Petr Nový.

Perličkové ozdoby

Už před první světovou válkou se velkou módou staly ozdoby navlékané ze sekaných perliček, které se vyráběly v Zásadě u Jablonce nad Nisou. Velkou novinkou byly podle historika také ozdoby z takzvaného balotinu. Kartonové tvary sypané droboučkými bílými kuličkami, které vypadaly jako pocukrované. Možná, že právě takový poklad skrývá i vaše půda.

A jestliže chcete oživit vzpomínky, vydejte se na vánoční výstavu do jabloneckého muzea nebo si o knížku o historii skleněné vánoční krásy napište přímo Ježíškovi.