Staré skládky odpadů na svém území chce s pomocí peněz z evropských fondů zlikvidovat Liberecký kraj. Některé skládky totiž i po své rekultivaci mohou představovat rizika pro kvalitu životního prostředí. Kraj tak vytipoval podle míry rizika třináct lokalit, ve kterých by bylo vhodné provést kompletní sanaci.

„Lokality jsme vybrali na základě studie, která byla zpracována v listopadu minulého roku a která zmapovala celkem 323 zátěží nacházejících se na pozemích nebo v objektech vlastněných obcemi Libereckého kraje, případně krajem,“ uvedl krajský radní Vít Příkaský s tím, že Liberecký kraj chce takto napomáhat řešení těchto zátěží ve vlastnictví obcí.

V Mníšku chtějí stavět čistírnu

Mezi třinácti vytipovanými lokalitami jsou tři přímo v libereckém okrese. Jedna z rizikových skládek se nachází v Mníšku u Liberce a pochází z chemičky, která v malé obci fungovala přes čtyřicet let.

„Průzkumné vrty zjistili, že půda je v této lokalitě velmi znečištěná. Jelikož tam v budoucnu chceme postavit čistírnu odpadních vod, je logické, že je zde nutná důkladná sanace,“ konstatovala místostarostka Mníšku Gisela Škodová.

Chemička v obci fungovala ještě na začátku devadesátých let, poté se zde střídali soukromí majitelé. „Momentálně už je plocha zhruba pět let úplně volná a uklizená. Do půdy však bohužel něco uniklo, v minulosti se zde skladovaly sudy s nebezpečnými látkami,“ dodala Škodová s tím, že se obec o komplexní řešení začala znovu zajímat kvůli chystané čistírně a spolupráci s krajem by určitě přivítala.

Dětřichov připustil ekologické riziko

Mezi vytipovanými ekologickými zátěžemi je také skládka odpadů na Mlýnském vrchu v Dětřichově u Frýdlantu. Bývalá skládka leží na konci obce směrem na Heřmanice. Podle starosty Dětřichova Jaromíra Tomana je však už zavezená zeminou a srovnaná do roviny.

„Se skládkou nemáme žádný problém, asi za měsíc by tam měla začít růst tráva. Počítáme s tím, že prostor mohou využít v budoucnosti například hasiči jako výcvikový prostor,“ řekl Deníku dětřichovský starosta. Připustil však možnost, že by se v budoucnu na místě mohlo vyskytnout určité ekologické riziko. „Řekla nám to firma, která se zabývá likvidací ekologických zátěží. Podle ní by však sanace vyšla na pět milionů korun. Pokud by dotace činila devadesát procent, znamená to, že obec by musela zaplatit zbylých 500 tisíc korun, což nejsme schopni finančně zvládnout,“ doplnil Jaromír Toman.

Na skládku se podle informací, které získal, navážela v minulosti především škvára z nedaleké továrny. Starosta tedy netuší, co by mohlo případnou ekologickou zátěž způsobit. „Můj předchůdce na postu starosty nicméně skládku mezi ekologické zátěže nahlásil,“ uzavřel Toman s tím, že pokud bude někdo chtít na místě udělat na své náklady důkladnou analýzu, obec nebude proti.

Na sanaci nemají obce peníze

Podobnou lokalitu mají i v Raspenavě. Skládka zde fungovala od 70. let a navážel se na ní odpad z celého okresu. „Sváželi se tam umělé hmoty, kaly ze zemědělství, prostě všechno. Pak se tam vozil ještě komunální odpad, a to až do roku 1994,“ zavzpomínal místní starosta Pavel Lžičař. Obec již před lety skládku z velké části zrekultivovala, sanace však neproběhla.

„Bylo by to finančně strašně náročné, nakonec tedy zvítězil ten tradiční způsob, tedy skládku uzavřít, nedovolit tam přitékat vodu a monitorovat ji. Nebezpečné odpady tam tedy bohužel stále mohou být,“ informoval starosta Raspenavy s tím, že o záměru kraje zatím nic neví.

„Pokud by se objevila možnost, jak tento stav zlepšit, určitě bychom to uvítali, nesmí to však dopadnout tak, že nám kraj poskytne dotace, ale sanaci nezaplatí celou. V tom případě bychom to neměli z čeho zaplatit,“ uzavřel Pavel Lžičař.

Podle Víta Příkaského kraj nejprve provede analýzy rizik v jednotlivých lokalitách. „Podle těchto analýz pak bude rozhodnuto o následné sanaci zasaženého území,“ dodal.

Hlavním zdrojem financování by měl být operační program Evropské unie zaměřený přímo na odstraňování starých ekologických zátěží. „Příjem žádostí do tohoto programu je stanoven na srpen až září tohoto roku,“ uvedl Vít Příkaský s tím, že Evropská unie by uhradila 85 procent potřebných financí. Pět procent by přiteklo ze státního rozpočtu, zbylých deset by tvořil vlastní podíl žadatele. Realizace projektů by měla probíhat v příštím roce.