Pánek přijal pozvání na besedu od Martina Fryče, která se konala od 18:00 v prostorách Knihkupectví a antikvariát Fryč. „Šimona Pánka zveme už několik let, ale bylo jasné, že ředitel největší humanitární organizace ve střední a východní Evropě má plně nabitý diář. Ani si ho raději nepředstavuji. Jsem rád, že se to nakonec podařilo,“ upřesnil Martin Fryč.

Výstavu mnoha komiksových originálních i přetištěných komiksových stripů najdete do 29. září v prvním poschodí Knihkupectví Fryč.
Expozice komiksů u Fryče barvitě popisuje historii

PŘÍJEMNÁ BESEDA

„Na akci dorazilo téměř 70 lidí, což dokazuje, že tato problematika lidi zajímá a celý pořad se nesl ve velmi příjemném duchu,“ popsal atmosféru besedy Martin Fryč. Témat se stihlo probrat několik, od financování humanitární pomoci přes finanční zdroje Člověka v tísni až po jeho působení a činnost. „Šimon Pánek přiblížil publiku, jak probíhá humanitární pomoc např. v Rusku a nesvobodných zemích a též poukázal i na fakt, že jak média, tak i veřejnost si často neuvědomují tu „mravenčí“ práci, kterou Člověka v tísni vykonává,“ dodal k programu Fryč.

Ředitel neziskové organizace Člověk v tísni Šimon Pánek poskytl 13. července v Praze rozhovor Deníku
Šimon Pánek: Svobodu a prosperitu nemáme navždy. Bojím se o ně

O tom, že se jednalo o povedenou diskuzi, svědčí i ohlasy zúčastněných. Na otázku, co ho na debatě překvapilo a zaujalo, odpověděl Petr Noščák: „Pragmatičnost Šimona Pánka a pohled do zákulisí organizace Člověk v tísni. Otevřelo mi to oči a nabouralo některé mé stereotypy a předsudky. Byl to pro mě silný zážitek a Šimon Pánek se v mých očích stal silnou osobnostní České republiky, která to má nejen v hlavě srovnané.“ S tím souhlasila i další účastnice debaty.

Podobně působil Šimon Pánek i na Martina Fryče, který se s ním poprvé dostal do kontaktu telefonicky v roce 2004, když působil v íránském městě Bám, které zasáhlo zemětřesní. „Je to velmi vstřícný a sympatický člověk se schopností jít přímo k věci, neztrácet čas.“

PŘIJEDOU DALŠÍ

„Čtvrteční akce mi nasadila brouka ohledně doučování dětí a samozřejmě mě inspirovala k propagaci a zvedání povědomí o Člověku v Tísni. Přivítal bych více takových pořadů,“ shrnul své dojmy ze čtvrtečního programu Petr Noščák. To se mu splní, jelikož Knihkupectví Fryč bude hostit např. spisovatele Jáchyma Topola, novináře Erika Taberyho a proběhne i pořad věnující se přírodě Jizerských hor. „V rámci autorských večerů se snažíme vytvořit neformální prostor pro příjemná setkání, pro debatu a hezké zážitky. Nechceme vychovávat, spíše nabízet pohled za obzor – věřím, že z Liberečanů budou svobodomyslní Češi a hrdí Evropané i bez nás,“ dodal Martin Fryč.

Na středu 13. září 2017 připadl Mezinárodní den STOP přepravě zvířat. A demonstrace se konala mimo jiné i na libereckém náměstí.
Demonstranti poukazovali na utrpení zvířat. Jejich osud jim není lhostejný

ČLOVĚK V TÍSNI I V LIBERCI

V Liberci působí pobočka Člověka v tísni. Organizátor akce s ní spolupracoval při libereckých povodních v roce 2010 či při festivalech Jeden svět. „Liberecká pobočka dělá skvělou práci. V dnešní době jsou humanitární organizace mnohem potřebnější než kdykoliv jindy a jsem hrdý na to, že pomáhají např. obětem ruské agrese na Ukrajině,“ vyjádřil svůj postoj k humanitárním organizacím Fryč.

ABY DOBRO NEŠKODILO

Před dvěma lety se na pulty knihkupectví dostala kniha „Aby dobro neškodilo“. Kniha vznikla jako rozhovor Šimona Pánka s novinářem Davidem Klimešem a zachycuje proměny a vývoj humanitární pomoci z různých životních perspektiv Šimona Pánka. „Líbí se mi hlavně věcnost a skromnost Šimona Pánka, která z knižního rozhovoru vyzařuje,“ uvádí Fryč jeden z mnoha důvodů, proč po knize sáhnout.