Když v roce 2008 parta dobrovolných hasiček nafotila kalendář lechtivých aktů, jenom se po něm zaprášilo. Peprné, ale nikoho neurážející fotky se staly hitem. Druhý a třetí kalendář už splnil to, co si od něj slibovaly vydělal dost peněz na to, aby děvčata mohla pomoct vytopeným mateřským školkám v Hrádku nad Nisou a Raspenavě. Zbylo dost i na Heřmanice nebo sdružení APOS, které pracuje s postiženými.

Z tiskárny právě přišel kalendář na rok 2012 a mladé hasičky v něm opět nastolují otázku, jestli jich není pro boj s ohněm škoda.

„Účelem bylo, abychom ukázaly to, co není vidět, ale zároveň se neodhalily celé,“ vysvětluje strategii hasička Bára Tomášová. Jako materiál zakrývající choulostivé partie posloužila nejen hasičská uniforma, ale například klubko z reflexních hadic. Dívky se nechaly vyfotit na motorovém žebříku nebo na kapotě auta. Komu výtěžek z prodeje kalendáře připadne se hasičky ještě nerozhodly.

Záležet bude i na částce, kterou vyberou, kalendář stojí 250 korun. „Máme v hledáčku jednoho chlapce, kterému bychom rádi přispěly na elektrický vozík, ale k definitivnímu rozhodnutí teprve dojde,“ prozrazuje hasička Miroslava Markovská. Kalendář na rok 2010 vynesl 35 000 korun a je vyprodán.

To, že se hasičky nechávají fotit spoře oděné už není v Českém Dubu žádnou novinkou a nikdo se nad tím nepozastavuje. Zpočátku tomu tak ale nebylo. „Někteří nás za to odsuzovali. Asi je to trošku pobuřovalo. Snad i ze studu jsme ze začátku do kalendáře nenapsaly, že jsme z Českého Dubu. Teď je to ale jinak a jsme na to hrdé,“ přiznává Mirka a dodává, že inspiraci hledaly ve filmu Holky z kalendáře. Roli mohlo hrát i to, že většina dívek je svobodná. „Já jediná jsem vdaná a mám štěstí, že můj manžel měl pro to pochopení. Ale stejně prohlásil, že bych si beztak dělala, co bych chtěla,“ dodává s úsměvem mladá hasička.

Nápad udělat erotický kalendář měly dříve také hasičky v Poniklé nebo v Chrastavě. Českodubské hasičky byly první. Nyní ale přiznávají, že letošní číslo kalendáře je poslední. „Nemůžeme to dělat donekonečna. Navíc už to dělá tolik hasičských sborů v republice, takže nejde o nic originálního. Přenecháme štafetu jiným,“ doplňuje Bára Tomášová. Prapor by mohli pozvednout například českodubští hasiči. Bylo by zajímavé sledovat, jak by si vedli v konkurenci s něžným pohlavím.