VYBRAT REGION
Zavřít mapu

SERIÁL: Díl 7.: Z Turecka do Sýrie při mne stálo štěstí

Sýrie, Turecko - Třiadvacetiletý Matěj Linhart z Liberce, muzikant a fotbalista, popisuje zážitky ze své cesty kolem světa.

15.6.2010
SDÍLEJ:

GOREME. Místo, kde se natáčely i slavné Hvězdné války. Zvláštní, ale opravdu zvláštní místo, skutečně jakoby z jiné planety. Jedno z těch, které na své pouti objevil cestovatel Matěj Linhart.Foto: Matěj Linhart

Po delší době se nebe nesmálo. Cítil jsem to jako dobré, protože si trochu odpočineme od neustálého sluníčka. Antalya je veliké město jako Brno. Staré město, kde jsme strávili ráno, bylo krásné. Trvalo nám přibližně 52.3 minut dostat z centra ven na autobusové nádraží.

Po cestě nám do cesty vešel kluk, který nám byl hrozně nápomocný, což bylo super, až na to, že nás nakonec připravil o peníze velice dojemnou historkou, kterou když jsme rozebrali, nedávala smysl a byla to blbost. Zase nás dostali. Na druhou stranu měl radost, že nás obral, tak proč ne…

Cesta do Olymposu trvala celou věčnost na to, jak to byl malý úsek. Během cesty se z Aliho stal na chvíli Ježíšek, když nějakýmu malýmu klukovi půjčil svůj ruční PSP (malý playstation). Takový radosti z tak malé elektroniky jsem dlouho neviděl.

Olympos je turisticky kemp, naštěstí pro nás je 80 procent kempů zavřených, takže jsme tu sami. Dostali jsme „stromovou chatku“ s názvem Honeymoon, což bylo zábavné. Na odpoledne jsme měli veliké plány, než jsme došli na pláž. Padla na nás námaha po cestování autobusem a taky hlad, a tak jsme se přemístili na večeři a probírali vše možné dlouho do večera.

Zima i výheň

Po ránu jsem si připadal jak po campingu, a to přesto, že jsme spali v „chatce“. Přes noc byla fakt zima. Po snídani jsme se sbalili a vydali se na Chimerin ohnen. I přes krátký úsek cesta byla dlouhá. Vedro sílí každým dnem a terén v podobě kamene pláže nám dělal neplechu v pohodlné chůzi.

Z pláže jsme přešli do lezení do kopce a se stoupající teplotou před námi vyšlehovaly plameny. Vypadá to divně, ale je to tak… Moc tomuto fyzikálnímu procesu nerozumím, ale zanechalo to ve mně silný dojem. Cestou zpět jsme zvolili o něco delší, ale pohodlnější cestu. Skrze místní vesnicky, hodně místních lidí pěstuje všemožné ovoce. Podmínky jsou tady na to více než ideální. Vrcholem dne: Jeden strom, co tam tak postával o samotě u silnice. Nikomu nepatří a volá na mě. Matěji! Pojď si utrhnout pomeranč. Já jdu a pomeranč utrhnu. A pánové a dámy. Tohle byl zatím můj nejlepší pomeranč v životě. Od atmosféry na cestě. Včeličky bzučely, příroda rozkvétala a pomeranč byl super sladký. Co víc si člověk může přát?

Pokračovali jsme v cestě na Olymposké ruiny schované v lese. Což byl nový zážitek a myslím, že to je výhoda Turecka. Jsou tu ruiny na několik způsobů, takže to není pořád to samé. Náš autobus do Goreme a Kapadokkie byl už připraven a my jsme přes noc jeli vstříc novému dobrodružství.

Hvězdné války

Autobus dorazil do městečka Goreme brzo ráno kolem čtvrt hodiny. Našli jsme ubytování a šli dospat nějakých pár chvil. V deset jsme už byli na nohou a vydali se prohledávat místa, kde se natáčely i slavné Hvězdné války. Zvláštní, ale opravdu zvláštní místo, skutečně jakoby z jiné planety.

Nejprve jsme vyrazili do muzea. Křesťanské kostely všude, na pár metrech čtverečných je jich neuvěřitelný počet. Malby v některých z nich jsou opravdu krásné. Pak přišla oblíbená část dne. Po muzeu jsme vyšli na jeden z nejvyšších bodů tohoto místa. Posadili, krásně zapiknikovali a užívali si neuvěřitelný pohled na to, co nám tu Bůh vytvořil.

Konec pohodičky, den se přehoupl do své druhé poloviny. Díky šťastné náhodě jsme dorazili do bodů, odkud se sleduje západ slunce, přesně na čas. Jedinou nevýhodou těchto bodů je veliká koncentrace turistů.

Jakmile zapadlo sluníčko, začala zima. Proto jsme chtěli co nejrychlejší cestou zpět na hotel. Ale místo zkratky jsme to vzali zacházkou. Nemusím ani popisovat, jaké bylo překvapení, když po několika kilometrech se místo cesty objevilo jen místo, odkud vzlétávají horkovzdušné balony. Raději jsme si vzali taxíka a nechali se odvést až do centra Goreme. Hotel a horká sprcha neměla chybu…

A další cesta, tentokrát do zákoutí Kapadokie. Při cestě jsme stihli želví sex - opravdu zážitek. Rozhodně lepší než setkání se dvěma malými kluky, kteří po nás začali házet kamení a bohužel i rezavými nožíky. I přes jejich nízký věk jsem si uvědomil, že nejsem žádný velký hrdina, když se zaleknu osmiletého kluka, ještě že nás zachránili jejich rodiče, kteří jim pěkně vynadali!

Cesta plynula rychleji, než jsme mysleli, tak jsme měli na hotelu dvě hodinky čas, které jsme věnovali každý sám sobě… Na zastávce autobusu do Antakye neboli Hatay jsme potkali dívky, jedna bláznivá průvodkyně z UK jménem Hannah, která připravovala terén pro turisty a holčina, která učila už několik let angličtinu v Turecku. Pardon, jméno si tentokráte nepamatuji ani jsem si jej nezapsal.

Hodinku na přestupní stanici, kde jsme museli nějakou dobu zase čekat, ačkoliv jsme všichni jeli stejným směrem, rozdělili jsme se až kolem půlnoci, kdy pokračovali jiným směrem a nasedli do našeho speciálu k noční cestě. Poprvé během putování Tureckem nás chytil déšť. Bylo to příjemné.

Cesta do Sýrie

Dnešní den je dnem mých narozenin. Myslím, že je to poprvé v životě, co slavím narozeniny mimo domov. Přicházejí mi zprávičky od nejbližších, z kterých mám velkou radost. A najednou ti dojde, jak je všechno relativní. Pokud nikdo neví, že nemáš narozky, tak je to vlastně normální den. A není tak výjimečný, jak si ho celý život představujeme. Dost mouder…

Kolem osmé jsme konečně dorazili do Antakyi (Hatay), kde jsme chtěli strávit noc. Před autobusem nás ale chytil postarší pan a natáhl nás do dalšího autobusu. A tak jsme jeli hned do Sýrie. Chtěli jsme o den později, ale co, stejně tady toho není moc k vidění. Jediné, čím jsme si ani já ani Ali nebyli jistí, je otázka, zda dostaneme vízum na hranicích. Celou dobu jsme byli děsně nervozní. Všude, kde jsem se ptal, říkali, že to je malá pravděpodobnost. Přesto jsme to jeli zkusit. Alimu vlastně nic jiného nezbývalo, protože za tři dny nastupoval do práce v Libanonu.

Víza? Dílo náhody

Cesta na hranice byla náročná hlavně psychicky a ještě se nám porouchal autobus. Oprava zabrala slabou hodinku a šli jsme na to. Šance, že překročíme hranici, byla malá, ze všech stran samá varování. Opak byl však pravdou. Ta situace se mi velice těžko popisuje, to se musí zkrátka zažít. Sedí tam třicet lidi v uniformách a jim tam šéfuje jeden tlusťoch, který určuje, komu se dají víza a komu ne. Je to neuvěřitelné, ale je to tak.

Zaplatili jsme poplatek. Vzali svoje saky paky, hodně rychle jsme vypadli do autobusu, aby si to náhodou nerozmysleli. Jeden Američan tam zůstal několik hodin. A pár dní nato jsem slyšel příhody, že třeba rozdělili skupinu. Půlka musela zpět do Ankary a půlka mohla cestovat dal… Měli jsme asi štěstí.

S pocity rockera

Jsme tu. Střední východ jak má byt. Jsem tu za opičku, všichni koukají na moje vlasy a chtějí si sáhnout. Jak rocková hvězda. Pokřikují na mě a oslovuji mě. Ali mluví plynně arabsky a většinu vět mi snad správně překládá. „Mami, koukej, ten kluk je jako ovce“ říká jedna. Druhý povídá: „Kluci, koukejte, jaký má vlasy“ a samozřejmě výraz v obličeji, který se nám bohužel nepodařilo zachytit.

Našli jsme super ubytování a vyrazili do města. Připadal jsem si jako v pohádce… Prošli jsme celé staré město. Ženy všechny zahaleny, některé jen hlavu. Zbytek celý obličej. Celé noční město je naprosto neuvěřitelné. Pak samozřejmě taolla, čcaj a sisa.. než nás vyhodili…

Tento čas došlo na loučení mezi mnou a Alim, on musel přímo do Libanonu a já si chtěl Sýrii troch užít.. Byl to pro mě první vážný vztah na cestě, pocity pro mě byly nové. Bylo to více než zajimavé.. Byla to opravdu rozpačitá chvilka. Nakonec přišlo krasné objetí a ahoj.

Nyní jsem potřeboval svých obvyklých patnáct minut. Zorientovat se, kde jsem a co vlastně chci. Po této chvilce, během které muselo přijít jídlo, bylo najednou všechno jasné. Na autobusové nádraží s MHD autobusy, najít bus do velikého autobusového nádraží. Ze začátku jsem si bez Aliho nebyl jistý v arabském jazyku. Ale když tě hodí do vody, tak prostě plav. A najednou to začalo být jednoduché.

Nastoupil jsem do busu do Hama. V Hamě jsem se dozvěděl, že to, co jsem chtěl provést, vlastně z tohoto města není dobré, a informace, které mám, jsou příliš staré. Nezbývalo, než se jít podívat do města. Krásný střed starého města. Před autobusovým nádražím na mě čekala hromada taxikářů. Doslova a do písmene se o mě rvali.

Zachránila mne paní, co vypadala jako Angličanka, ale byla rozena v Sýrii. Nakonec, když mi nabídla ubytování v hotelu za dvacet dolarů a já jíi řekl, že jsem minulou noc spal za tři dolary a chci to samé mít i dnes. Svolila, že mě hodí do města. Na hotelu jsem usmlouval cenu. V minibuse jsem potkal amerického učitele Roba, který každé dva roky učil někde po světe. Jednou to byl Libanon, Porto Rico, Malawi atd.

Sloni a západ slunce

Hrad byl neuvěřitelně ohromný a je z něho výhled do široké daleké krajiny. Překvapující je množství zeleně. Hrad je o dost starší, než jsou hrady u nás, a řekl bych i masivnější. Líbí se mi, jak řešili vstup, jinak, než známe z Evropy. Menší dveře a za nima hned doleva. Proč to asi? No kvůli slonům! Protože když se několik slonů rozeběhne proti vratům, tak je zastaví málo co… Cestou do Palmyry jsem potkal příjemnou turecko–polskou partičku. Palmyra je úplným opakem, žádná zeleň. Ubytovali jsme se a vyrazili na citadelu na západ slunce. Vlastně ani nešlo o západ slunce, ale světlo, které hází na památky. Ten pohled se jen tak nezapomene.

(Matěj Linhart)

15.6.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Výroba - Výroba Obsluha strojů 13 500 Kč Obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z plastu PLASTIKÁŘ/KA. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Nepřetržitý provoz, úvazek: . Mzda min. 13500 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Práce na 3 měsíce., Hlásit se e-mailem nebo osobně na adrese sídla firmy ul. 1. máje 97/25, 460 07 Liberec 7.. Pracoviště: Justone s.r.o.-005 (ti group automotive systems s.r.o.), Svárovská, č.p. 695, 463 03 Stráž nad Nisou. Informace: Nataliia Danylych, +420 606 607 688. Výroba - Výroba Seřizovači 32 000 Kč Seřizovači a obsluha číslicově řízených strojů SEŘIZOVAČ STROJNÍCH ZAŘÍZENÍ. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Turnusové služby, úvazek: . Mzda min. 32000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Česká firma působící v oblasti výroby střešních nosičů hledá pro nepřetržitý provoz vhodného kandidáta na pozici seřizovač strojních zařízení., Nabízíme silné zázemí v rozvíjející se české společnosti s výrobními prostory v Liberci, práci ve stabilním mladém kolektivu, smlouvu na dobu neurčitou, zajímavé finanční ohodnocení a další benefity., Jedná se seřizování jednoúčelových strojů a součástí náplně práce je i práce předáka. , Potřebný nástup: dohodou, Požadujeme samostatnost, zodpovědný přístup, schopnost týmové práce, časovou flexibilitu a základní práci s PC. , Práce na 12 hodinové směny., Benefity: stravenky, příspěvek na penzijní pojištění, smlouva na dobu neurčitou., Pro bližší informace či zasílání životopisů kontaktujte pí. Wolf.. Pracoviště: Acl automotive s.r.o.-001, Newtonova, č.p. 596, 463 12 Liberec 25. Informace: Veronika Wolf, +420 603 500 481. Stavebnictví - Stavebnictví Stavební a provozní elektrikáři 96 Kč Stavební a provozní elektrikáři PROVOZNÍ ELEKTRIKÁŘ. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 96.9 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Požadujeme: vyučen v oboru elektro, vyhláška č. 50/1978Sb. §5, ŘP B, C výhodou., Nabízíme: stravenky, 25 dní dovolené, osobní ohodnocení, čtvrtletní prémie, příspěvek na penzijní nebo životní pojištění., Hlásit se osobně, popř. e-mailem či telefonicky.. Pracoviště: Frýdlantská vodárenská společnost, a.s.-001, Zahradní, č.p. 768, 464 01 Frýdlant v Čechách. Informace: Alena Soukupová, +420 482 312 122. Výroba - Výroba Obsluha strojů 13 500 Kč Obsluha strojů na výrobu potravin a příbuzných výrobků OBSLUHA STROJŮ NA VÝROBU POTRAVIN a příbuzných výrobků. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Nepřetržitý provoz, úvazek: . Mzda min. 13500 kč. Volných pracovních míst: 10. Poznámka: Hlásit se e-mailem, popř. osobně v kanceláři firmy TAUPER s.r.o., Na Perštýně 519/9a, každé pondělí v době 10.00 až 12.00 hod.. Pracoviště: Tauper s.r.o.-005 (united bakeries a.s.), Rochlická, č.p. 1107, 463 11 Liberec 30. Informace: Alena Kestlerová, +420 608 140 263.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Utkání 6. kola Tipsport extraligy ledního hokeje se odehrálo 30. září v liberecké Home Credit areně. Utkaly se celky Bílí Tygři Liberec a BK Mladá Boleslav. Na snímku je Michal Bulíř.

Nejlepší sniper extraligy Bulíř je na odchodu z Liberce do Magnitogorsku

Sběrný dvůr. Ilustrační foto.

V Chrastavě začali s opravou sběrného dvora

Hráči McDonald´s Cupu se zúčastnili rozlučky Tomáše Rosického. Co jim vzkázal?

/VIDEO/ Jeden z nejlepších fotbalistů české historie letos v červnu definitivně skončil s profesionálním fotbalem. Tomáš Rosický se po boku mezinárodních hvězd typu Cesc Fábregas, Petr Čech nebo Karel Poborský rozloučil na pražské Letné ve velkém stylu. Samozřejmě u toho nemohli chybět ani ti nejlepší a nejtalentovanější fotbalisté, kteří se probojovali do minulého ročníku McDonald’s Cupu.

Liberecký kraj koupil majoritní podíl akcií v ČSAD Liberec

Liberec – Snahy Libereckého kraje o nákup dopravce ČSAD Liberec se naplnily. Kraj prostřednictvím své akciové společnosti Autobusy LK ve firmě koupil zhruba 86 procent akcií a stal se tak majoritním vlastníkem dopravce. Akcie původně patřily společnosti LIAD. Krajská společnost Autobusy LK za podíl v ČSAD zaplatila 7,6 milionu korun, spolu s tím koupila i akcie servisní společnosti Autocentrum Nord za další tři miliony korun.

V Liberci připomenou kostel pamětní tabulí ve 4 jazycích

Liberec – V sobotu odpoledne odhalí zástupci města Liberec na náměstí Českých bratří informační tabuli, která představí historii zdejšího kostela zbouraného v roce 1976.

FOTO: Studenti mají novou pec Hedviku

Železný Brod – Slavnostní křest nové sklářské pece Hedvika proběhl včera na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Železném Brodě. Účastnil se ho náměstek hejtmana Petr Tulpa, místostarosta města Železný Brod Ivan Mališ a ředitel školy Libor Doležal.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT